Valverde je od letošního roku už stoprocentním gravelistou, jel jen minimum závodů, ale vyhrál dva díly světového poháru a na světový šampionát se připravuje celý rok. Přechod od silniční cyklistiky ke gravelu je poměrně běžný, vždyť stejnou cestou (s odbočkou k horským kolům) šel také Petr Vakoč. Vakoč, podobně jako další bývalí a současní silničáři, využívá zkušenosti z největších silničních závodů a letos už dokázal vyhrát závod světového poháru v Itálii a dojel druhý na nejprestižnějším závodě Unbound Gravel v Americe.
Přestup ze silniční cyklistiky do terénu udělali také Němec Paul Voss, Američan Peter Stetina, Australan Nathan Haas, Nizozemec Laurens ten Dam a další. Valverde je z nich ovšem rozhodně nejslavnější. "Když jsem skončil s profesionální cyklistikou, měl jsem v hlavě jasno, že chci vyzkoušet gravel," vysvětuje Valverde. "Bylo to pro mě něco úplně nového, ale umožnilo mi to naplnit svou soutěživou povahu. Po celý rok 2023 jsem proto trénoval s velkým cílem, kterým bylo mistrovství světa. Toužím zajet co nejlepší výsledek. Pár dní před startem budu okolo Trevisa projíždět trať. Už jsem si ji nastudoval, ale chci poznat každý její kout. Vím, že proti nejlepším jezdcům světa nebude snadné vyhrát, ale jedno mohu říct jistě, ani pro ně nebude snadné mě porazit," dodává Valverde sebevědomě.
Největším favoritem je však Wout van Aert, jeden z nejlepších klasikářů světa. Van Aert v pondělí vyhrál klasiku Coppa Bernocchi a je tedy připraven na debut ve světovém šampionátu na gravelu. Dosud jel jediný závod, světový pohár v Houffalize, kde suverénně zvítězil, ale podle svých slov má s gravely mnohem bohatší zkušenosti.
"Na gravelu jezdím vlastně už od dětství, kdy jsem jezdil dlouhé trasy na cyklokrosovém kole," vzpomíná na své začátky. "Gravel jsem si oblíbil během covidu, umožnil mi v tréninku jezdit nové trasy a cesty a se zvědavostí jsem sledoval rychlý vzestup celé disciplíny. Letos jsem hledal nějaký pěkný cíl na závěr sezóny a gravelové mistrovství světa se mi zdálo nejzajímavější, a tak jsem požádal tým o svolení, abych ho mohl jet."
Van Aerta čeká ve čtvrtek start na Gran Piemonte, posledním závodě silniční sezóny a poté už se soustředí na nedělní šampionát. "Trochu jsem si trasu prostudoval na internetu, vím, že tam budou záludná stoupání, ale od čtvrtka budu na místě a budu se snažit prozkoumat trasu co nejlépe, protože na gravelu je nezbytné trať dobře znát," pokračuje Van Aert. "Provincii Treviso a celou tu oblast neznám, nikdy jsem v této části Itálie nebyl, a také proto se na víkend těším, tím spíš, že počasí se zdá být velmi dobré."
Ale ani Van Aert nezíská duhový trikot zadarmo, v cestě mu budou stát špičkoví silničáři i gravelisti a cyklokrosaři. Koho považuje za největší soupeře? "Určitě to budou jezdci WorldTour, ale budu si muset dát pozor i na specialisty, kteří možná nejsou tak známí a mohli by překvapit. Jsou to závody, kde je složité mít přehled o tom, co se na trati děje, takže bude třeba být neustále velmi ostražitý. Kdybych měl jmenovat několik z nich, řekl bych, že favority jsou oba Vermeerschové, obhájce titulu mistra světa Gianni a Florian, a pak Connor Swift z Ineos Grenadiers. Ale počkám si na další dny, abych zjistil, kdo všechno budou moji soupeři. Bude to zábava."
Ze špičkových klasikářů se na start chystá Matej Mohorič, vítěz Milán-Sanremo, ale i další, například Quinten Hermans a bývalí špičkoví silničáři Niki Terpstra, vítěz Paříž-Roubaix a Kolem Flander, Jan Bakelants, domácí Sacha Modolo, Laurens Ten Dam, Nathan Haas, Nicholas Roche a Petr Vakoč.
Mezi aktivní profesionály patří Španěl Ivan Garcia Cortina, Američan Luke Lamperti, Chorvat Fran Miholjević, bývalý britský šampion v silničním závodě Connor Swift a Italové Daniel Oss, Simone Velasco a Alessandro De Marchi.
Chybět nebudou ani specialisté, mezi kterými vyčnívá Keegan Swenson, vítěz šesti největších gravelových závodů ve Spojených státech. Swenson je objektivně nejlepším gravelistou světa, ale na tradičních, velmi dlouhých tratích v USA. Například Unbound Gravel v Kansasu měří 320 kilometrů, zatímco světový šampionát má 169 kilometrů.
