Evenepoela zradilo tělo až v posledních stovkách metrů, jinak se v průběhu 200 kilometrů dlouhé klasiky cítil dobře. „Dnes to byl velmi těžký závod,“ uznal olympijský vítěz. „Bylo to poprvé, co jsem po návratu musel jet na kole za tak deštivého počasí. Na kole jsem se vlastně celý den cítil dobře. Proto jsme s týmem jeli v ostrém tempu.“

„Udělal jsem chybu, když jsem si příliš brzy sundal pláštěnku. Při prvním výjezdu na Mur de Huy mi bylo příliš horko a sundal jsem si ji. Doufal jsem, že pak přestane pršet, ale nakonec se to jen zhoršilo. Před finále mi byla docela zima, takže jsem trochu ztratil energii a v dojezdu jsem nebyl v nejlepší formě. To je chyba, kterou jsem udělal já sám a za kterou si také můžu jenom sám,“ vysvětluje Evenepoel. 

„Vlastně jsem byl neustále na dobré pozici, ale když Tadej zaútočil a bylo třeba použít skutečnou výbušnost, cítil jsem, že se mi zablokovaly nohy. Pocity před tím jsem měl výborné, takže to můžu připsat jen na vrub chladu. Bylo to zvláštní, že jsem to dojel takto.“ To však neznamená, že by ztratil sebevědomí před svým nejoblíbenějším závodem, který už dvakrát vyhrál - monumentem Lutych-Bastogne-Lutych. „Celkově jsem měl dnes dobrý pocit. Byl jsem stále vpředu a viděl jsem, že i moji týmoví kolegové podávají dobré výkony. To je dobrá motivace pro neděli. Udělal jsem chybu a těžká byla jen poslední minuta a půl závodu,“ dodal.

Nys se třásl zimou daleko před cílem 

Velké naděje si dělal také debutant Thibau Nys, který je z cyklokrosu sice zvyklý na ještě mnohem horší teploty a podmínky, ale ve středu mu to nesedlo. „Nedopadlo to kvůli zimě,“ okomentoval své osmé místo v cíli. „Celý den jsem bojoval s oblečením a deštěm,“ řekl pro HLN. „Bylo mi moc horko a pak zase moc zima. To mi v závěru uřízlo nohy.“
 
„Když se zrychlilo nebo jsme jeli v delším stoupání, zase jsem se nastartoval, ale pak jsem se ve sjezdech zase klepal,“ postěžoval si dvaadvacetiletý talent. „V předposledním stoupání jsem cítil, že se mi nohy zablokovaly, když jsem musel víc zabrat. Ale nechci se vymlouvat. Ten pocit měl asi každý, až na jednoho člověka,“ usmál se v narážce na Pogačara. „Já můžu být spokojený.“

„Svou závěrečnou výbušnost jsem nemohl ukázat, protože jsem to kvůli chladu vzdal. Počasí mělo mnohem větší vliv než trať nebo rychlost. Nebylo to tak špatné, ale byla prostě zima,“ podal Nys svůj pohled na věc. Zároveň však uznává, že ani v nejlepší formě by na vítězství nejel. „Proti Pogačarovi jsem určitě nemohl nic dělat, ale ani tak jsem nevyjel nahoru nejlépe jak jsem mohl. Ale rozhodně jsem spokojený. Vytěžil jsem z toho maximum a podmínky na trati jsou takové, jaké jsou. Nejsem jediný, koho to zlomilo.“
 
V neděli ho čeká debut na monumentální klasice, ale Lutych-Bastogne-Lutych bude pro něj ještě mnohem tvrdším oříškem, v 252 km dlouhém závodě s převýšením přes 4000 metrů se nemůže považovat za favorita. „Moje kondice je velmi dobrá. Lutych mi papírově sedí méně, ale chci pracovat pro tým a uvidíme, kde skončím,“ dodal.