Jak znějí ambice na blížící se cyklokrosovou sezónu?

Úspěchů v té minulé bylo loni hodně a ráda bych přidala další. Získala čtvrtý titul mistryně republiky, a pokud možno tak i vylepšila medaile z mistrovství Evropy a světa. Nicméně jsem si vědoma, že to bude nelehký úkol a ta konkurence zase silná. Takže nechci úplně vykřikovat nějaká přesná umístění. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet a co potom bude reálné.

Za pár dní ti bude jedenadvacet, zůstaneš posledním rokem v kategorii do 23 let, nebo už vyrazíš do elity, jak učinili s předstihem i Fem vam Empel, Puck Pieterse a další top hvězdy?

Rozhodně nebudu nikam spěchat. Myslím si, že mi nic neuteče, takže si užiju příští sezónu jako třiadvacítka. Pak v elitních ženách to bude o trošku něčem jiným, takže zatím neplánuji předčasný přestup.

Bylo by tedy hezké zkompletovat medailovou sbírku ze světových šampionátů, že (má už bronz a stříbro, pozn. aut.)?

Jasně, má to vzestupnou tendenci a lidi v okolí mi to připomínají, jsem si toho vědoma. Není to ale nikde a nikdy daný a každá sezóna je jiná, každý závod je jiný. Teď v tuhle dobu nemáme žádné porovnání ze závodů, to přijde pro mě až vlastně na mistrovství světa v gravelu, kde by se mohla nějaká ta cyklokrosová konkurence objevit. Takže pak budu moudřejší a schopná říct, jak se mi povedlo natrénovat, kam si můžu myslet.

Gravel, kde se nehodnotí kategorie do 23 let, bereš vážně jako jeden z vrcholů nebo součást přípravy?

Spíš jako součást přípravy, i když bych tam ráda udělala nějaký pěkný výsledek, když už tam pojedu. Ještě neznám všechna jména, která na startu budou, tak nedokážu říct, jaké umístění by pro mě bylo vysněný. Ale rozhodně bych tam chtěla předvést co nejlepší výkon a dostat se někam do popředí.

Jezdila jsi na „endurance“ speciálu kole Superior X-Road, vezmeš ho i sem? 

Právě nám přišly nové cyklokrosové rámy Ridley, takže si je budu moci vyzkoušet tam a pořádně je otestuju na mistrovství světa. Vezmu si jen širší pláště, ale to se uvidí podle počasí.

Kombinace s horskými koly, podobně jako třeba u Puck Pieterse, tedy nehrozí?

Ne, ne. Myslím si, že takhle gravel s cyklokrosem je pro mě asi ideální. Sedla jsem si na horské kolo po čtyřech letech asi třikrát, ale úplně si mě nezískalo.

Dostala jsi pět nabídek z velkých cyklokrosových týmů, proč tě nepřesvědčily?

Ano, přinesly velké lákadlo, byl by to velký kariérní posun. Jenže moje nastavení v hlavě mě tak nějak nutí zůstat doma, nebo spíš nemám potřebu úplně měnit současný stav. Mám všechno, co potřebuju, navíc jsem takový vlastenec, takže si úplně nedokážu představit, že jsem někde jinde pryč od rodiny a přátel. Je to pro mě těžký a každý rok si říkám, že se to třeba do příští sezóny změní, ale zatím se to nestalo.

Dorovnal šéf Brilon teamu Hladík nabídky?

Co se týká financí, to asi ne, ale podmínky jako já tady v Česku asi nikdo jiný nemá. Všechno funguje, jak má.

Neurazí se ty velké týmy po odmítnutí, nebo naopak jste domluveni, že na tebe počkají?

Silniční týmy jsem odmítla rovnou, bavíme se jen o těch čistě cyklokrosových. Radši nebudu říkat jména, aby si lidi neťukali na hlavu, proč jsem to udělala. Zůstalo to otevřené, věřím, že když budou výsledky, ozvou se znovu.

Ani si neumíš představit ten přesun do Belgie nebo Nizozemska?

Znamenalo by to přestěhování jako podmínku, intenzívní program si to vyžaduje. Přemýšlela jsem nad tím mockrát, ale ta představa je pro mě strašně složitá i z toho důvodu, že mám jenom gymnázium. Nemám tak ukončené vzdělání, s tím se úplně fungovat nedá, nejsem nic. Ráda bych dostudovala a samozřejmě to skloubila s nějakou vrcholovou cyklistikou. Hodně se to ve mně pere. Někdy vidím větší potenciál ve sportu, jindy si říkám, že není věčný. Přemýšlela jsem, že bych si v únoru podala přihlášky na vysoké školy, protože už teď začínám druhý rok bez studia. Což bych byla nerada, aby to pak bylo nějakým způsobem na mě znát. Takže uvidíme, jak se to vyvine. Jestli ještě nějaké nabídky přijdou a zalíbí se mi, nebo prostě podám přihlášku na vysokou školu, zůstanu v Česku a budu to zkoušet nějakým způsobem kombinovat.

Se silnicí jen jako doplňkem. I letos jsi jela pouze pět závodů, Brilon cup, kritérium v Kyjově a mistrovství republiky, k tomu gravelový pohár.

Jasná priorita je cyklokros. Závěr sezóny v únoru mi přinesl i problémy s meniskem, musela jsem si pořádně odpočinout, fyzicky i psychicky. Až pak začít trénovat.

Tréninkové plány si stále troufáš stavět sama převážně pocitově?

Je to o mně, táta nad tím jen drží ochrannou ruku. Já jsem extrémista on mě musí mírnit, letos mě opravdu přibrzdil. Doteď to šlo a já doufám, že to bude fungovat i nadále. Hodně se řídím pocitem, protože si myslím, že to není jenom o těch datech. Neznamená to, že když nemáte takové hodnoty, které jste měli předtím, že ten trénink byl automaticky špatný. K číslům přistupuju trošku s rezervou, nepozoruju se jenom přes Garmin nebo přes nějaké aplikace. Svoje tělo už znám docela dobře, jsem schopná si ten trénink přizpůsobit a poznám, co mi chybí.

Nepoužíváš ani wattmetr, že?

Zatím ne, ale už jsme to řešili, protože si myslím, že to je potřeba a do další sezóny bych ho určitě chtěla, mohl by mít pro mě pozitivní přínos.

Na co se tedy těšíš v nadcházející zimě?

Těším se na celou sezonu. Jaro a léto není tak akční, veškerá energie se ve mně nakupí a já pak mám potřebu to prodávat. Takže to tak bude i letos, těším se na všechny závody. Ten český pohár je výjimečný, lidi mě tady už znají a oslovují, to mám ráda. Dělá mi dobře, že lidi chtějí být v kontaktu. Mrzí mě, že budu chybět doma v Mladé Boleslavi, jejíž termín se kříží se světovým pohárem v Antverpách. Hlavní cíle jsou na mistrovství světa a Evropy.