Hned na úvod 161 km dlouhé etapy s převýšením téměř 3 tisíce metrů začal urputný boj o účast v úniku. V prvním šestičlenném se angažoval Márton Dina, v druhém tříčlenném Daniel Turek (oba ATT Investments).
Teprve čtvrtý pokus po 30 odjetých km byl ale úspěšný. A také nebezpečný. Sešla se v něm docela vybraná společnost. Vedle Tima Marsmana z kontinentálního Metec - SOLARWATT p/b Mantel tu byli i Hugo Aznar a Andreas Leknessund z druhodivizních Equipo Kern Pharma, resp. Uno-X Mobility a také dva zástupci týmů divize nejvyšší Ryan Mullen z Red Bull - BORA - hansgrohe a Robert Stannard, od srpna nová posila Bahrain - Victorious, kam přešel z Alpecin - Deceuninck.
Ten byl také z této pětice nejlépe postaveným mužem v průběžném pořadí, když na McNultyho ztrácel +1:26. Takže když měli 90 km před cílem náskok 4 minuty, mohl se těšit z virtuálního vedení.
Brzo nato se však postavilo do cesty nejtěžší stoupání dne i celého etapáku o délce 11,7 km a průměrném sklonu 6 %, přičemž mezi 9. a 10. km se vyhouplo na 9,4 %. A tady se poprvé lámal chleba. Skupina uprchlíků se rozpadla a na čele zůstali pouze Stannard s Leknessundem. I peloton se rozpadl, a to až tak, že se za uprchlíky vytvořila skupina kolem 10 jezdců, v níž nechyběl McNulty podporovaný Arrietou, který neúnavně pracoval na sjíždění uprchlíků i v dalších kilometrech.
Jedním z členů této první skupiny pronásledovatelů byl i Filippo Ganna, který při své hmotnosti opět udivoval svým výkonem v kopcích. Jenže měl smůlu. Ve sjezdu v pravotočivé zatáčce polevil v pozornosti, klasicky si přeložil o jezdce před sebou, šel k zemi a poté i ze závodu. A jelikož vzdal i Elia Viviani, půjde INEOS Grenadiers do posledních dvou, pravděpodobně sprinterských etap dost oslabený.
Jenže z vrcholu tohoto dlouhého kopce zbývalo do cíle ještě 55 km, takže se v následujících kilometrech dopředu dotahovali další jezdci, až vznikla skupina kolem třiceti lidí. Té se podařilo 23 km před cílem dostihnout vedoucí dvojici. Následovalo několik individuálních ataků, z nichž nejnebezpečněji vypadal ten 8 km před cílem, jehož autorem byl Ben Turner (INEOS Grenadiers). Spojeným úsilím vícero týmů, v němž se angažoval znovu neúnavný Arrieta, byl i on 2 km před cílem pohlcen.
Stalo se tak přesně v pasáži, kdy se začalo podruhé stoupat do cílového prostoru ve starobylém Labinu. Vedoucí skupina se začala drobit, až zhruba 300 metrů před cílem se jako první zvednul ze sedla McNulty. Jenže po něm šla úspěšně dvojice Bahrainu Wright - Zambanini. Vypadalo to na double, jenže pak se zezadu nezadržitelně přihnal Tobias Lund Andresen a mohl spustit gejzír radosti nizozemského týmu, jehož součástí je i Pavel Bittner.
„Je to fantastický pocit. Opravdu jsem to nečekal. Tým dnes věřil v mé šance. Chtěl bych říct, že jsem nevyhrál já, ale tým. Udělali mi plán, pomohli mi v náročném stoupání a vrátili mě do prořídlého pelotonu. Myslím, že to pro mě byl opravdu jeden z nejlepších dnů na bicyklu. Ve finále jsem věděl, že musím po dlažebních kostkách jet své tempo. Věděl jsem to, protože jsem tu startoval i loni. Dal jsem do finiše úplně všechno. Jsem tak rád, že jsem to mohl vítězně dokončit," řekl po etapě Tobias Lund Andresen.
22letý dánský cyklista přidal navíc k vyhrané etapě posun na průběžné 2. místo, a jelikož umí zaspurtovat i po rovině a dsm-firmenich PostNL tu je na rozdíl od UAE Emirates v hodně silné sestavě, zdá se, že McNulty a tým UAE Emiartes se mají ještě čeho dost obávat.
Češi, resp. jezdci ATT Investments připsali značné časové ztráty, nejlepší z nich Daniel Turek (43.) a Pavel Bittner (56.) přes 10 minut.