Čtyři týmy a sedm lídrů

Čtyři nejsilnější týmy přivezly do Barcelony hned sedm potenciálních lídrů. Soudal Quick-Step má jediného lídra Remca Evenepoela, ale Jumbo bude útočit s Rogličem, trojnásobným vítězem Vuelty a letošním vítězem Giro d'Italia a Jonasem Vingegaardem, dvojnásobným vítězem Tour de France. UAE Emirates počítá s Juanem Ayusem, třetím mužem loňského ročníku Vuelty a Joaem Almeidou, třetím mužem letošního Gira. A Ineos Grenadiers se spoléhá na zkušenosti Gerainta Thomase, vítěze Tour a druhého muže letošního Gira a v záloze je také Thymen Arensman, který jako domestik dokázal dokončit Giro na konečném šestém místě a stejně dopadl také před rokem na Vueltě, tehdy v dresu DSM. 

Vybrat jednoho největšího favorita z této sedmičky není snadné, ale mezi opravdové kandidáty na vítězství patří nejspíš jen čtyři: Evenepoel, Roglič, Vingegaard a Ayuso. Almeidovi a Thomasovi moc nevyhovují etapy s mnoha strmými stoupáními a Arensman ještě není na takové úrovni, aby mohl jet o celkové vítězství.

Nejasná forma nejlepšího vrchaře světa

Vše bude záležet na tom, jak se favorité dokázali připravit. Pokud by všichni byli ve své nejlepší možné formě, vyhrál by Vingegaard, který je v současnosti nejlepším jezdcem na celkové pořadí. Jenže Vingegaard se po Tour de France nepřipravoval tak pečlivě, jak má ve zvyku. Nebyl na vysokohorském soustředění a Vuelta je pro něj jen bonusem. Trať mu vyhovuje, ale rozhodovat momentální forma, v horách i v časovce. Vyhrát po Tour také Vueltu je mimořádně těžké, Chris Froome to zvládl jednou, ale zkoušel víckrát. 

Roglič na Vueltu trénoval mnohem víc, měl na to od konce května spoustu času, byl na vysokohorských soustředěních, stihl jeden závod, který vyhrál a určitě je ve výborné kondici. Letos vyhrál všechny závody, do kterých nastoupil. Ano, čtete dobře, startoval na čtyřech etapácích a všechny vyhrál. Samozřejmě nevyhrál všechny etapy, přesto je to neuvěřitelná statistika. Vyhrát v jednom roce Giro, Tirreno-Adriatico, Okolo Katalánska a Okolo Burgosu je úžasný úspěch, ale nepochybně chce přidat také Vueltu a vyrovnat rekord Roberta Herase.

Roglič je letos extrémně defenzivní a opatrný, ale přináší mu to výsledky. Na snad žádném závodě neútočil daleko před cílem, pouze zdokonalil svou nejsilnější stránku a tou je výbušnost na vrcholu stoupání. Sólově letos dojel do cíle jen jednou, v 5. etapě Katalánska porazil Evenepoela o 6 sekund. Na Giru se musel vyrovnat se zraněními po pádu a čekal do poslední chvíle. A vyšlo mu to. Na Vueltě to také může fungovat, spousta etap mu vyhovuje, v mnoha se dojíždí na vrcholu strmých stoupání a sbírat bonusové sekundy může být hodně důležité.  

Je také možné, že Vingegaard bude pracovat pro Rogliče a pokusí se oplatit Slovinci pomoc z loňské Tour. Vingegaard má letos plněno, nic víc, než vyhrát další Tour, už dokázat nemohl, takže není úplně od věci myslet si, že na Vueltu jede jako superdomestik. 

Poradí si Evenepoel s přesilou?

Evenepoel musí doufat, že na Vueltu dorazí v minimálně stejně dobré formě jako loni. A to se zatím zdá jako těžký úkol, protože jeho přípravu přerušilo mistrovství světa a jeho letošní forma není zrovna stabilní. Po květnovém zklamání, kdy musel kvůli covidu opustit Giro, se dlouho rozmýšlel, zda se bude připravovat na Vueltu, ale nakonec svou účast potvrdil. Pokud by se musel utkat s Vingegaardem ve stoprocentní formě, tak prohraje, ale na Rogliče má. 

Rozhodně má slabší tým než Jumbo, ale to ho nemusí moc trápit, to nejspíš rozhodovat nebude. Měl by být nejlepší v rovinaté individuální časovce, ale porazit v horách oba lídry Jumba bude těžké. A zezadu se navíc tlačí ještě o dva roky mladší Juan Ayuso. Lídr UAE Emirates se jako jediný z favoritů připravoval pouze na Vueltu. To asi nebude mít žádný vliv, ale je celkem zřejmé, že motivaci a hlad po úspěchu má největší. Loni při svém debutu překvapil třetím místem celkově, letos chce výš a bude velmi nebezpečný. Vzhledem k tomu, že je mu stále jen dvacet let, nejsou jeho výkony vždy spolehlivé, ale v dobrý den dokáže divy v horách i v časovkách.

Nepochybně má větší potenciál než týmový kolega Almeida a také trať by mu měla sedět víc. Pokud mu vydrží zdraví a posune výkonnost oproti loňsku o pár procent výš, mohl by reálně bojovat o červený trikot. Ale další pódium a nějaká ta etapa bude také úspěchem. 

Nastupuje nová generace 

Ayuso letos už nebude nejmladším závodníkem s velkým potenciálem, protože na svou první Grand Tour se chystá Cian Uijtdebroeks, dvacetiletý supertalent týmu Bora-Hansgrohe. Uijtdebroeks je rozeným závodníkem na celkové pořadí, loni suverénně vyhrál Tour de l'Avenir a letos zajel první desítku na všech profesionálních etapových závodech, které dokončil, včetně třech etapáků WorldTour. Uijtdebroeks nemá tak raketový nástup mezi profíky jako Evenepoel a Ayuso, ale Bora si ho šlechtí a doufá, že jednoho dne bude patřit k nejlepším specialistům na třítýdenní závody. Na letošní Vueltě bude učit, přesto bude zajímavé ho sledovat.

A to samé se dá říct o Maxi Pooleovi z DSM-Firmenich a vrchařích Lennertu Van Eetveltovi z Lotto Dstny a Lennymu Martínezovi z Groupama-FDJ. A tento francouzský tým dá poprvé šanci na třítýdenním závodě také novému Alaphilippovi, dvacetiletému Romainu Grégoirovi. Ten si klidně může pokusit o nějakou klasikářskou etapu, letos totiž vyhrál už pět závodů. 

Lídři ve stínu hvězd 

Na start Vuelty se vrací všichni z loňského pódia, kromě Evenepoela a Ayusa také Enric Mas. Ten to letos nemá lehké, první tři etapové závody zvládl dobře, byl dvakrát pátý a jednou šestý, ale byl v podstatě neviditelný a jeho účast na Tour de France zastavil pád už v první etapě. Mas si zlomil lopatku, musel se dlouho léčit a začít zase trénovat. Od smolné úvodní etapy Tour nezávodil. Nikdo tedy neví, jaká je jeho současná forma. Loni na podzim byla skvělá, kromě druhého místa na Vueltě dokázal konkurovat Tadeji Pogačarovi na monumentu Okolo Lombardie a vyhrál klasiku Giro dell'Emilia. Zdálo se, že Movistar má po odchodu Alejandra Valverdeho nového spolehlivého lídra, jenže letošní sezóna to nepotvrzuje.

Jsou tu i další závodníci s ambicemi na celkové pořadí, například lídr Jayco AlUla Eddie Dunbar, dále zkušení cyklisté Mikel Landa a Romain Bardet a kvalitní vrchaři Hugh Carthy, Juanpe López, Kévin Vauquelin a Aleksandr Vlasov.

Kdo tedy vyhraje? 

Předpokládám čtvrtý triumf Primože Rogliče, nejzkušenějšího závodníka mezi favority s nejlepší přípravou.