Volta Ciclista a Catalunya nabídla v poslední dekádě března v sedmi etapách příležitost všem typům cyklistů. V konečném pořadí však byla určena, jak už to v takových závodech chodí, především vrchařům. Žádná z etap nebyla vysloveně rovinatá, ale i tak ve třech případech došlo na hromadnou koncovku.
V úvodní se v kilometrovém stoupavém dojezdu poprali o vítězství klasikáři s velmi dobrým závěrečným zrychlením. Úspěšnější než Colbrelli (Bahrain) byl Matthews (BikeExchange). Ital bohužel po dojezdu zkolaboval, došlo dokonce k zástavě srdce a jak se po mnoha měsících ukázalo, téměř s definitivní platností to znamenalo konec cyklistické kariéry Sonny Colbrelliho, vítěze Paris-Roubaix z předešlého roku.
V následující etapě se mohli opět radovat v BikeExchange, když tentokrát Matthews dal své nohy do služby Kadenu Grovesovi. Třetí etapa už ale odsunula sprintery do pozadí zájmu. V cílovém stoupání se podařilo poodjet o nějakou tu vteřinu Benu O´Connorovi a dostat se do čela průběžné klasifikace. Tuto pozici si ale užil jen jeden den.
Čtvrtá etapa totiž končila 13km stoupáním a v něm se jako první dostalo do cíle trio Almeida (UAE), Quintana (Arkéa), Higuita (Bora) a ti také obsadili průběžné stupně vítězů. Na nejvyšším pomyslně stanul Nairo Quintana. Pátá etapa vrátila do hry sprintery, radoval se Ethan Vernon (Quick-Step).
Epická šestá etapa připravila cyklistům velmi nevlídné klimatické podmínky a toho v kombinaci s horským terénem využila dvojice Carapaz (Ineos) a Higuita ke 130 km trvajícímu úspěšnému úniku! Sergio Higuita se stal po šesté etapě šestým lídrem závodu. Jeho už ale nikdo z trůnu nesesadil, přestože i poslední etapa přinesla bojovnou cyklistiku na náročném barcelonském okruhu, z níž vzešel z první 18ti členné skupiny vítězně Andrea Bagioli (Quick-Step).
Higuita, za nímž se na stupních vítězů seřadili Carapaz a Almedia, ovládl i mladíky a vrchaře. Bodovací soutěž se stala kořistí Grovese, v týmech byl nejlepší Bahrain.
Týden po Katalánsku se rozjel druhý španělský týdenní závod nejvyšší kategorie Itzulia Basque Country. Úvodní časovka a pět kopcovitých etap. Sprinteři mohli zůstat doma.
7,5 km dlouhou časovkou proletěl nejrychleji Primož Roglič (Jumbo-Visma), o 5 vteřin rychleji než Remco Evenepoel (Quick-Step). Karty byl rozdány.
První z klasických etap tu byla „na rozjetí“. Čas vítěze získalo víc jak sto lidí. Končila však do mírného stoupání a toho za pomoci Evenepoela využil Julian Alaphilippe (Quick-Step) k jednomu ze dvou sezónních vítězství. Ve třetí etapě plné kratších, ale výživných stoupání, získalo čas vítěze už jen 13 lidí. Dvojice Quick-Stepu se pokusila v závěru realizovat stejný scénář, ale mimořádně aktivní Bask Pello Bilbao (Bahrain) byl proti.
Velmi podobně se vyvíjela i čtvrtá etapa. Do cíle přijela jako první sice o něco početnější skupina, ale duo Evenepoel – Alaphilippe to zkusilo potřetí. Podruhé jim někdo zkazil radost. Tentokrát Daniel Martínez (Ineos).
V předposlední etapě se poprvé měnil lídr. Etapu sice z úspěšného úniku vyhrál Carlos Rodríguez (Ineos), ale za ním se podařilo aktivnímu Evenepoelovi odpojit z nepočetné skupinky vrchařů Rogliče a dostat se do čela průběžné klasifikace. Jenže i on o dres lídra nakonec přišel.
V poslední profilově nejnáročnější etapě přes sedmero vrchařských prémií, přičemž ta poslední měla vrchol 2 km před cílem, se závodilo hned od startu a jako o život. Po nádherné super reklamě na silniční cyklistiku se v cíli z etapy nakonec radoval další Bask Ion Izagirre (Cofidis), ale z celkového vítězství Daniel Martínez. A to proto, že Remco Evenepoel, který do toho šel hlava nehlava, v samotném závěru ztratil drahocenné vteřiny a klesl až na konečné 4. místo. Za Izagirreho a Vlasova (Bora-hansgrohe).
Martínez vyhrál i bodovací soutěž, vrchaře Cristián Rodríguez (TotalEnergies), mladíky Evenepoel a týmy Ineos.
Na konci dubna přišla na řadu Tour de Romandie. Poslední týdenní etapák před první sezónní Grand Tour, italským Girem. Měla podobnou skladbu etap jako Baskicko, i když rozdíl tu byl. Začalo se krátkou jízdou na čas a po ní následovaly čtyři profilově gradující kopcovité etapy. Jenže úplný závěr obstarala druhá jízda na čas, tentokrát do vrchu, a ta, jak se posléze ukázalo, také s definitivní platností určila konečného vítěze. Ale popořádku.
Prolog vyhrál jeden z jeho úzkých favoritů Ethan Hayter (Ineos). Po něm následovala první klasikářská etapa. Její výsledek výrazně ovlivnil pád, jimž vedle několika dalších favoritů celkového pořadí byl postižen i průběžný lídr. Naopak ten, kde v prologu skončil za Hayterem, tedy Rohan Dennis (Jumbo-Visma), se v cílovém kilometrovém stoupání odpoutal od pelotonu a s maximálním vypětím směřoval pro etapové prvenství. O šířku ráfku si lépe vypočítal síly Dylan Teuns (Bahrain). Dennis ale neprodělal, posunul se do čela průběžné klasifikace.
Druhá etapa také mnoho rovin nepobrala, ale cíl po rovině byl. Takže se startovní pole až tak moc nenadělilo. Mimořádně motivovaný Hayter výborně podporovaný týmovými spolujezdci si po včerejšku spravil chuť. Čtvrtá etapa byla ještě o malinko kopcovitější, ale závěrečných 10 km se odehrálo ve sjezdu a po rovině. Navíc všichni věděli, že následující den se rozhodne v královské etapě. Takže do cíle dorazilo jako první zhruba padesát jezdců. Hayter to zkusil potřetí, ale tentokrát narazil. Na zdařilý spurt Patricka Bevina (Israel). I ten se mohl spolehnout na výbornou práci svého týmu.
Pak už přišla závěrečná gradace. Nejprve v podobě královské etapy plné náročných stoupání a končící 30 km kaskádovitým výjezdem z 550 do 1650 metrů nad mořem. Mezi pravověrnými vrchaři se prosadil Sergio Higuita před týmovým druhem Vlasovem. Obdivuhodný Dennis za vydatné pomoci Kusse a Kruijswijka ztratil jen 3 vteřiny a udržel triko lídra závodu. Jenže v závěrečné časovce do vrchu i přes enormní úsilí podlehl vrchařským specialistům v čele s Aleksandrem Vlasovem, který tím pádem ovládl celý etapák.
Před Gino Mäderem (Bahrain) a Simonem Geschke (Cofidis). Bodovačku vyhrál Hayter, vrchaře Toms Skujinš (Trek-Segafredo), mladíky Juan Ayuos (UAE) a týmy Jumbo-Visma.
Po Giru následovalo Critérium du Dauphiné a Tour de Suisse. A po Tour zakončil sezónu týdenních etapáků nejvyšší kategorie závod Okolo Polska.
Ale to vše až ve třetím a závěrečném dílu tohoto miniseriálu.
