Roman Kreuziger si po předčasném koncí v závodě stěžoval na taktiku hradeckého týmu. Podle našeho nejzkušenějšího profesionála se jezdcům Elkovu nechtělo pracovat, ale chtěli být vepředu a vyvážet se za ostatními. Taková taktika a přístup k závodění prý není správný a důstojný a samotnému Kreuzigerovi jezdci Elkovu otrávili domácí závod.
Myslím, že se mýlí. Zaprvé, způsob závodění vedl k zisku titulu pro tým Elkov - Author a zadruhé taktika byla určena podle situace na startu závodu. I jiné týmy měly na startu podobné početní zastoupení, ale nedokázaly je využít. Prostě na to jejich závodníci neměli výkonnost. Pochopitelně většina jezdců hradeckého týmu na tom není celkově výkonnostně tak dobře, jako třeba Zdeněk Štybar. Ale mohli těžit z kolektivní síly a proč by ji nevyužili? Udělal by to každý tým a bylo by trestuhodné, kdyby se o to nepokusili.
Zdeněk Štybar při zisku svého prvního titulu ve Slavkově také těžil z kolektivní síly jezdců Omega Pharma Quick Step napříč národnostmi (za belgický tým startoval on s Petrem Vakočem a slovenský cyklista Martin Velits), ale plně využil ke svému prospěchu i development tým Etixx (Hirta a Hníka). A Romanův titul v Kyjově byl založen na taktice jezdců Tinkoff také napříč národnostmi a v rozhodujícím nástupu mu vláček rozjížděl Peter Sagan.
Roman ví, že individuální výsledky v cyklistice jsou opřeny o kolektivní sílu týmů. Neměl by se tedy divit, že Elkov výhody využil a vybojoval všechny medaile.
Ale zpět k nedělnímu závodu v Plzni
Ani přímo na trati bezprostředně vedle závodníků nebylo jasné, jak na tom jsou, kolik každému zbývá sil.
Rozhodující okamžik nastal tři kola před cílem. Vepředu byla sice převaha jezdců Elkov - Author, ale nebyli to ti nejlepší ze současného kolektivu a v koncovce by pravděpodobně zvítězil Zdeněk Štybar.
Elkov tedy vše vsadil na zvrat vývoje a dopředu se pokusili dotáhnout Jan Bárta a Josef Černý. V cílovém stoupání za to vzali a s nimi jeli do posledních okruhů Juraj Sagan a Karel Hník. Více než půl okruhu potřebovali na stáhnutí náskoku skupiny Zdeňka Štybara a stálo je to hodně sil. Sagan s Hníkem využili příležitosti a vezli se. Ale vepředu (pominu Petra Sagana) soupeři Elkovu trochu zaváhali.
Čtveřice hradeckých přestala udržovat tempo a čekala na dvojici Bárta - Černý, ale Štybar s Ťoupalíkem a Kalojírosem (Kolář pochopitelně neměl zájem) měli zvolit jinou taktiku. Měli udržovat slušné tempo a znepříjemnit situaci Bártovi s Černým, kteří to měli dopředu poměrně daleko. Jenže Ťoupalík a Kalojíros nechtěli pracovat, nebo chtěli těžit ze souboje Štybara s hradeckým týmem.
V momentě, kdy se skupiny spojovaly, nastoupil Zdeněk Štybar, ale bylo daleko do cíle a hradecký tým nepanikařil. Dal příležitost Bártovi a Černému odpočinout si, s rozmyslem stíhali Zdeňka Štybara, který nezískal příliš času a závěr už byl v jejich režii.
Hradečtí to prostě pod vedením Oty Fialy zvládli perfektně a nikdo jim nemůže nic vyčítat. Využili svého potenciálu a dotáhli letošní mistráky k absolutnímu triumfu.
