Belgičanům dokonale vyšla naplánovaná taktika a využili nejsilnějšího kolektivu v závodě. Klíčový byl Wout van Aert, který dokázal pokrýt dva nebezpečné útoky Mathieu van der Poela a umožnil Evenepoelovi útočit a zvítězit. Nadšení byli také Francouzi, kteří si díky odvážné strategii připsali dvě medaile.

Zklamaný je Van der Poel, který neměl nejlepší formu a Belgičané na něj vyzráli. Mezi poražené rozhodně patří také Dánové, kteří měli velké ambice, jenže v rozhodujících chvílích vpředu chyběli.

Klidný úvod závodu 

Olympijský závod s pouhými devadesáti muži na startu začal standardně, do prvního úniku se vydali pouze jezdci z cyklisticky menších zemí - Achraf Ed Doghmy (Maroko), Christopher Rougier-Lagane (Mauricius), Thanakhan Chaiyasombat (Thajsko), Charles Kagimu (Uganda) a Eric Manizabayo (Rwanda). Ti nebyli nebezpeční, takže získali až čtvrt hodiny náskoku, když se Dánům přestalo líbit, že s nimi na čele pelotonu nikdo nespolupracuje.

192 kilometry před cílem se proto vytvořila další skupina uprchlíků, která byla už o dost silnější, odskočili Elia Viviani (Itálie), Ryan Mullen (Irsko), Gleb Syrica a Georgios Bouglas (Řecko). Ti už donutili podílet s cena tempu také Nizozemce Dana Hooleho a Belgičana Tiesje Benoota. 

Dalších to kilometrů se jelo v poklidu, dokud se před návratem do Paříže nezačalo opět útočit. Po několika nástupech se podařilo odjet Alexeji Lucenkovi (Kazachstán) a Benu Healymu (Irsko). Dojeli osamoceného Mullena, který z uprchlíků vydržel nejdéle a za nimi už se začali o něco pokoušet favorité závodu. Remco Evenepoel dvakrát vyzkoušel své soupeře, ale ti byli pozorní a nenechali ho nikam jet.  

Na prvním Montmartru to zkusil Van der Poel

Neustále se útočilo i v ulicích Paříže, ještě před nájezdem na závěrečné okruhy. Belgičané se snažili být u všeho, ale nakonec se jim nepodařilo dostat svého závodníka do skupiny, která odjela 59 kilometrů před cílem. Valentin Madouas (Francie), Fred Wright (VB), Stefan Küng (Švýcarsko), Marco Haller (Rakousko) a Michael Woods (Kanada) si dojeli osamoceného lídra závodu, Ira Healyho, až na závěrečných okruzích. 

Mezitím se však v prvním stoupání na Montmartre ukázal Van der Poel, kterému se skupina s Madouasem nelíbila a 46 kilometrů před cílem za to vzal. Útok mistra světa pokryl pouze Van Aert, ve sjezdu si sem dojeli také Matteo Jorgenson (USA), Toms Skujinš (Lotyšsko) a Julian Alaphilippe (Francie). Madse Pedersena (Dánsko) před stoupáním zdržel defekt a ve výjezdu nebyl na pozici, aby mohl reagovat. Ani Evenepoel tento pokus nezachytil. 

Evenepoel využil zpomalení skupiny favoritů

První pařížský okruh byl pro závod rozhodující. Alaphilippe ve Van der Poelově skupině nestřídal, ve skupině před sebou totiž měl Madouase, favorité proto nespolupracovali a 39 kilometrů před cílem si sem doskočili další závodníci v čele s Pedersenem a Tomem Pidcockem (VB). 

Skupina se zastavila a v tom dopředu vystřelil Evenepoel. Na jeho drtivý nástup nikdo nezareagoval a Belgičan si velice rychle dojel do skupiny před sebou. Nizozemci najednou museli reagovat, ale Van der Poel měl k ruce pouze Dylana van Baarleho, kterého poslal na čelo pelotonu stahovat Evenepoelovu skupinu. Jenže Van Baarle se s Evenepoelem nemohl srovnávat. Belgičan byl rychlejší a rozdíl narůstal.

33 kilometry před cílem si se svou skupinou dojel vedoucího Healyho a držel náskok více než půl minuty před pelotonem. Nedaleko za ním zkusil v druhém výjezdu na Montmartre opět zaútočit Van der Poel, jenže ho zase stínoval Van Aert. Nizozemec nemohl odjet a navíc mimořádně silného Evenepoela nestáhl ani o sekundu.

Ani technické problémy suverénního Evenepoela nezastavily

V tu chvíli bylo o Evenepoelově vítězství v podstatě rozhodnuto. Na vrcholu Montmartru se s ním udržel jen Madouas, který mu dokázal párkrát vystřídat, ovšem většina práce byla na Belgičanovi. Madouas se s vítězem časovky udržel až do stoupání 15 kilometrů před cílem. Odtud už pokračoval Evenepoel sám a v podstatě téměř dokonale napodobil své vítězství na světovém šampionátu v Austrálii v roce 2022. 

V posledních kilometrech neměl konkurenci, na Madouase rychle najel minutový náskok, ale nevěděl, že má tak velký náskok a tak ho pořádně vystresoval technický problém čtyři kilometry před cílem, kvůli kterému musel měnit kolo. Výměna však proběhla rychle a Belgičan měl dost času před Eiffelovou věží stylově oslavit své další olympijské vítězství.

"Ten defekt čtyři kilometry před cílem byl strašně stresující. Naštěstí jsem měl spoustu času a všechno se vyřešilo," přiznal Evenepoel po dojezdu. "Je mi z té námahy špatně," řekl Eurosportu. "Byl to velmi náročný den. Vyhrát a být prvním mužem, který získal double, je velké."

Evenepoelovi a Belgičanům vyšla dokonale taktika dvou lídrů. Ale sám si musel poradit se soupeři a hlavně se zbavit urputného Madouase "Nikdy si nejste úplně jistí. Cítil jsem, že mu dochází, a místo, kde jsem ho mohl utrhnout, mi opravdu vyhovovalo. Mohl jsem tam drtit velkou placku. Od té chvíle už to bylo jen plnou parou vpřed k cílové pásce."

Francouzi sebrali zbylé medaile 

Madouas musel bojovat ze všech sil, aby udržel druhé místo, zezadu se k němu blížila skupina pronásledovatelů. Naštěstí zde byl Christophe Laporte, který stíhačku narušoval. Madouas projel cílem na druhém místě a zaslouženě převzal stříbrnou medaili. O třetí místo a bronz se spurtovalo ve skupině sedmi závodníků a nejrychlejší byl Laporte, který ani nevěděl, že jede o medaili.

Čtvrtý skončil Attila Valter (Maďarsko) a pátý Skujinš, před Hallerem a Küngem. Mathias Vacek se celý závod držel v popředí, ale netrefil žádný nadějný únik. V závěru dokázal ještě závodit o přední umístění, dojel společně s Van der Poelem a Pidcockem a svým čtrnáctým místem vylepšil nejlepší český výsledek na Olympiádě.

Když Remco odjel, hned jsem věděl, že to bude těžké, přiznal Van der Poel 

Mistr světa byl samozřejmě z dvanáctého msta v cíli zklamaný. "Když Remco odjel a nikdo nereagoval, hned jsem věděl, že to bude hodně těžké," připomněl rozhodující okamžik závodu nedlouho po jeho prvním tvrdém útoku. "Nešel jsem tam na limit. Nebylo to tak špatné. Vlastně jsem si myslel, že už je po závodě. Odjeli jsme ve čtyřech, pěti lidech, samí silní jezdci. Navíc jsme měli pěkný náskok, takže jsem si myslel, že se o vítězství pojede mezi námi. Ale když nás zase chytli, Remco odjel v pravou chvíli."

"Už předem jsem říkal, že je to jeden z nebezpečných jezdců, které je třeba hlídat. Dylan si ale vedl dobře, když udržoval co nejmenší odstup. Já sám jsem to zkusil ještě jednou, bylo to všechno nebo nic na dalším Montmartru. Měl jsem s sebou Wouta a ten samozřejmě nejel, protože Remco byl vpředu. Taková byla situace na trati."

"Myslím, že jsem byl silný, ale byl to prostě velmi těžký závod," dodal Van der Poel.