Den č. 2, 15. prosince, trasa: Hurghada
Vzhledem k tomu, že jsem šel spát teprve nad ránem, se sice probouzím kolem deváté, ale už moc nemůžu stejně usnout. Přemítám, zda už vyrazit dnes, ale nakonec tomu nechávám volný průběh. Nejdřív skládám kolo, pak řeším ucpané ucho, když mi na klinice řeknou 280 euro za propláchnutí, jdu si koupit olej a propláchnu si ho sám stříkačkou. Jde to. Praktický rozdíl nepostřehnutelný, cenově však značný, jak praví klasik.
Než se stačím rozkoukat, vykoupat v moři, tak je večer. Cítím, že si před začátkem cesty potřebuju nejdřív trochu odpočinout, tělo si holt žádá své. Přesouvám se do jiného hotelu, jelikož Zak Inn už je na dnešek plný. Velice příjemně mě překvapuje, že co se týče hotelů, je jich tu volných přehršel, stačí si jenom vybrat na Bookingu a za dvě minutky jsem v jiném. Opět kolem 700 Kč na noc luxusní apartmán přímo u moře.
Večer se jdu ještě trochu vykoupat, a pak hned na večeři. Snažím se dát si něco arabského, ale celá Hurghada je turistická tak, že se tu prakticky nedá najít autentická místní restaurace, po chvíli kapituluji pod tíhou hladu a prostě si sedám do jedné, objednávám si kuře, ale po celodenním hladu mi to nestačí, a tak si v nedalekém street foodu objednám ještě kofty se zeleninou na pokoj.
V mezičase mi kamarádka poslala číslo na místního dive mastera Mohammeda, se kterým se seznamuju přes Facebook, voláme si a domlouváme se, že až se „vrátím z kola“ za 14 dní, tak se spolu pojedeme potápět. Panečku – tomu říkám motivačka..
Zítra se těšte na třetí díl...
Jan Hanz Novotný - Tibet - Na kole z Prahy do Tibetu
První z Hanzových cestopisů... kupte knihu a podpořte další expedice ;-)
Dojet na kole z Prahy až do Tibetu je rozhodně výzva, ale také životní zážitek, kterému se nic nevyrovná. Honzovu cestu provázely strasti a komplikace, které by vás ani ve snu nenapadly, avšak také nepřeberné množství dechberoucích výhledů, nových barev, kulturních tradic a zvyklostí a lidských příběhů.