Francouzi byli aktivní a agresivní a také velmi silní, vždyť mezi nejlepšími měli hned tři zástupce - Valentina Madouase, Christopha Laporteho a Juliana Alaphilippa. Zejména Madouasův únik daleko před cílem byl taktickým majstrštykem týmu pod vedením legendárního Thomase Voecklera.
Madouas měl za úkol útočit brzo a tak se už 93 kilometrů před cílem pokusil o první únik. Úspěšný útok Bena Healyho a Alexeje Lucenka nezachytil ani on, ale podařilo se mu vyprovokovat únik skupiny, kde chyběly další silné země. Madouas se před nárazem do Paříže vydal stíhat Healyho a Lucenka společně s Fredem Wrightem, Nilsem Polittem, Marcem Hallerem a Michaelem Woodsem a nakonec mu to vyneslo olympijskou medaili.
"Chtěl jsem předvídat a urvat nějaký náskok na favority," vysvětlil Madouas po dojezdu. "Věděl jsem, že budu potřebovat nějaký náskok, abych se před favority udržel. Také by mi to umožnilo trochu si orazit, než se vrátí. Takový jsme měli plán před startem. A to jsem také udělal."
Osmadvacetiletý cyklista už byl vpředu, když z pelotonu zaútočil Remco Evenepoel a výjimečnému Belgičanovi dokázal nejdéle vzdorovat. Pro Francii bylo výhodné mít vpředu svého zástupce, protože Laporte, Alaphilippe a Kévin Vauquelin nemuseli pracovat ve skupinách za ním. Madouas se držel zuby nehty za Evenepoelem až do stoupání 15 kilometrů před cílem. Ale zde už Evenepoelově zdrcující síle a vytrvalosti konkurovat nedokázal.
"Věděl jsem, že proti mně jede šampión a já se musím držet v jeho háku. Snažil jsem se urvat medaili," přiznal, že v úniku s Evenepoelem už na zlato nemyslel a chtěl s udržet co nejdéle, aby zvládl dojet pro stříbrnou medaili. "Dal jsem do toho všechno, co ve mně bylo. Jel jsem za svůj limit a ještě to bylo daleko do cíle . Ale skončil jsem druhý. Tady, v Paříži, u Eiffelovy věže. To je fantastické. Je to sen."
Ale není to jen vyzrálá taktika, která Madouasovi vynesla životní výsledek, závodník týmu Groupama FDJ trénoval cíleně na Olympijské hry. "Už během Tour jsem věděl, že tohle je moje životní forma. Nebyl jsem schopen to tam předvést, ale dobře jsem si odpočinul a soustředil se potom na tento závod. Hodně jsem si věřil, stejně jako Christophe a celý tým. Chtěli jsme získat medaili a máme dvě."
Laporteho překvapila bronzová medaile
Závod bez vysílaček byl spoustu závodníků naprosto nepřehledný a mezi ně patřil také Christophe Laporte, který si ve spurtu skupiny dojel pro bronzovou medaili. "Až když jsem přejel cílovou pásku, tak mi Madouas řekl, že jsem třetí a on druhý. To jsem vůbec nevěděl. Je to neuvěřitelné. Je tu moje žena, moji přátelé, moje děti. Jsem velmi hrdý, že jsem to mohl udělat pro ně a pro Francii," svěřil se Laporte po závodě.
Něco podobného se mu stalo už v australském Wollongongu, na světovém šampionátu v roce 2022. Tehdy také nevěděl, že ve skupině spurtuje o druhé místo za suverénním Evenepoelem. A stejně jako dnes spurt tehdy vyhrál.
Laportemu v závěru pomohl Alaphilippe, který zachytával útoky soupeřů těsně před cílem. Dvojnásobný mistr světa protnul cíl na jedenáctém místě.
Francouzi slavili dva cenné kovy a že jim zlatá medaile utekla, moc neřešili. "Doufali jsme, že budeme bojovat o vítězství, ale nevyšlo to. Snažili jsme se. Ale stříbro a bronz jsou skvělé. Je to sen. Být na olympijských stupních vítězů, navíc v Paříži..."
Motivaci jim dodala návštěva olympijské vesnice, kde se silniční cyklisté jinak moc nezdržovali. "Viděli jsme tam francouzské bikrosaře, kteří získali zlato, stříbro a bronz. Teď jsme medaile urvali i my. Jsme moc šťastní," dodal mistr Evropy.