Nizzolo neměl problém najít nový tým poté, co se Qhubeka-NextHash začala rozpadat. Podepsal na dva roky do izraelského týmu, kde by se měl stát jasnou sprinterskou jedničkou, i když v týmu budou působit další sprinteři, jako Rudy Barbier, nováček z poloviny tohoto roku Taj Jones a hlavně domácí Itamar Einhorn.
Nizzolo měl v letošním roce svou druhou nejlepší sezónu. Dokázal vyhrát tři závody a několikrát se dostal na podium. Úspěšnější byl v roce 2016, kdy vyhrál 7 závodů, jimž vévodí titul národního šampiona, který si zopakoval ještě o čtyři roky později, a dres nejlepšího sprintera na Giru. Ten získal i o rok dříve, přestože nevyhrál ani jednu etapu, což se mu po celkem 11 druhých místech podařilo konečně letos ve 13. etapě (viz titulní snímek). Mezi jeho hvězdné úspěchy patří také zisk dresu nejlepšího Evropana v sezóně předcházející této.
Ve 4. etapě Tour de Wallonie podlehl jen těsně Dylanu Groenewegenovi
Letos cílí především na Giro d´Italia, jelikož poté, co pořadatelé odtajnili trasu, se ukázalo že šest až sedm etap má potenciál skončit hromadným dojezdem. Aby byl skutečně úspěšný, potřebuje vedle výborné kondice a štěstí i dobrý rozjížděcí vlak. Ten by mu měli zajistit Alexe Dowsett, Matthias Brändle a Rick Zabel.
První závod, na který se chce stoprocentně připravit, však bude Milano-Sanremo. Zkušenosti s ním má dostatečné, na startu stál už 6x a nejlepšího výsledku dosáhl v roce 2020, když dokončil na 5. místě za vítězným Wout Van Aertem.
Sanremo nebude ale jediná klasika, na kterou se chce soustředit. Letos se mu poměrně dařilo i v Belgii, kde dojel 8. na Scheldeprijs, 4. na Brugge-De Panne a hlavně 2. na Gent-Wevelgem, kde nestačil opět na Van Aerta. Rok předtím získal stejné umístění na jiné belgické klasice Kuurne-Brusel-Kuurne a dojel 6. na Le Samyn.
Myslí tedy na vícero belgických klasik, včetně Flander, které ale stejně jako při prvním pokusu v roce 2011 letos nedokončil, jelikož jak říká, byl nemocný. Kam se ovšem s velkou pravděpodobností nechystá, je Paris-Roubaix. Tohle „peklo severu“ jel v kariéře 3x včetně letošního ročníku, ale nikdy se cíle nedočkal: „Pokud se chci dobře připravit na Giro, pak Paris-Roubaix se jede už příliš pozdě.“
Třetím velkým cílem 32letého Itala je mistrovství světa, které se příští rok odehraje 80 km jižně od Sydney ve Wollongongu na trati, která bude sprinterům nahrávat. Jenže nebude jednoduché dostat se do pozice lídra italského národního týmu, kde budou mít podobné ambice Sonny Colbrelli, Elia Viviani a Davide Ballerini.
"Mým cílem je mít co nejlepší sezónu a pak bude záležet, jak na tom budou ostatních. Udělám maximum a pak se uvidí, kdo bude lídrem národního týmu. Abych byl lídrem, potřebuji hodně vyhrávat.“
