204 km a jenom 1710 výškových metrů v Bretani. O kopcích to tedy nebylo. Pro tenhle závod je typické, že je prošpikovaný úseky nezpevněných hliněných cest, prorostlých trávou a občas posetých bahýnkem. Celkem jich bylo v letošním ročníku 27 v souhrnné délce kolem 30 km. To vše nedaleko a při pobřeží Atlantiku. 13°C, naštěstí bez deště.
Šlo o závod francouzského poháru, takže na startu všechny domácí World týmy (FDJ, Cofidis, AG2R, Arkéa), jeden Pro (TotalEnergies) a tři Conti. S nimi z World úrovně Intermarché a DSM, z Pro dalších dvanáct.
Zprvu odjela trojice outsiderů. O tempo pelotonu se starali především Arkéa (pro obhájce loňského prvenství Hofstettera), Lotto Dstny (pro De Lie) a Uno-X (pro Kristoffa a Tillera). 30 km před cílem se na čele vykrystalizovala zhruba 35členná skupina.
Pochopitelně se také padalo. 27 km před cílem spadl z první skupiny v pravotočivé zatáčce opatřené menším ostrůvkem i Pavel Bittner. Bylo po šancích. Velká škoda!
7 km před cílem v posledním hliněném úseku atakoval De Lie, čímž zahájil akci, při níž se odpojilo pět lidí. Kromě něj také Tiller, Venturini (AG2R), Eekhoff (DSM) a Finé (Cofidis), který pokračoval v Belgičanově práci a měl velkou zálsuhu na úspěchu této akce. Zezadu si je dojížděli Nizzolo (Israel) s Pichonem (Arkéa), a jelikož se i kvůli tomu vpředu začalo trochu taktizovat, tak se jim to podařilo.
Na kilometru zaútočil ze všech zbylých sil Pichon a první, kdo po něm šel, byl De Lie. Nejspíš tenhle výdej sil se mu nakonec stal osudným. Ve spurtu už měl těžší nohy a podlehl Giacomo Nizzolovi. Italovi trvalo 284 dnů a 40 závodních dnů, než zase vyhrál. Po třicáté na profi úrovni.
