3°C, sníh, zvedal se vítr. Pořadatelé závod zkrátili o 12 kilometrů. Takže 190 km a 3525 výškových metrů! To byly vyhlídky, do nichž cyklisté odstartovali.

Úniky, pády, prémie

Po 40. km se konečně od pelotonu odpoutala šestice outsiderů převážně z týmů nižších divizí: Azparren (Euskaltel), Bassett (Human Powered Health), Barrenetxea (Caja Rural), Martin (EOLO-Kometa), Reis (Glassdrive) a Lapeira (AG2R Citroën). Dva domácí Pro týmy neměly v úniku zástupce. Takže o několik kilometrů dál si dopředu dojela ještě trojice Cabedo (Burgos), Cobo (Kern Pharma) a Juaristi (Euskaltel).

Peloton je pustil na 4 minuty, což bylo na 50. km. Pak začal náskok kontrolovat. Nejaktivnější v tomto ohledu byli jezdci Movistaru. Vždyť jedou doma. Nápomocni jim byli cyklisté UAE Emirates. Marc Hirschi mohl mít ty nejvyšší ambice.

75 km před cílem si bral Barrenetxea pláštěnku z doprovodného vozu, a když pustil řídítka, nejspíš do něj fouklo a krkolomně šel k zemi. Trvalo mu ale jen 2 km, než byl zpátky vepředu. Teprve pak si přivolal auto s doktorem, jelikož si při pádu způsobil zranění v ústech, o čemž mimo jiné svědčil rukáv jeho dresu od krve. Peloton v té době nikam příliš nespěchal.

Barrenetxeu karambol nijak nezviklal v úsilí získat body na obou vypsaných vrchařských prémiích. Jenže v obou případech byl nejlepší Juaristi.

43 km před cílem, když se peloton přiblížil na 1:20 min., se vydal z první skupiny na sólovou akci 27letý Američan Stephen Bassett. Letos se mu povedlo dojet na 2. místě v první etapě Okolo Andalusie a zajímavé na tom je, že to bylo z povedeného úniku. Obtížnější mu jeho akci, stejně jako všem ostatním, udělaly sněhové vločky, které se v té době spustily z těžkých olovnatých mraků. Tak navlékl dlouhoprsté rukavice a nechal se dojet první skupinkou, v níž už chyběl Cobo, jenž se propadl do pelotonu. A Bassett ho brzo na to následoval.

Když do cíle zbývalo 30 km, vedoucí sedmička měla náskok ještě 1 minutu. Vedle Movistaru a UAE začínal být k vidění na čele pelotonu i Bahrain. To už se ale blížily dva po sobě jdoucí obtížné výjezdy a hlavní pole výrazně zrychlilo. Během několika kilometrů bylo po úniku. Šlo se do finále.

Finále v závěrečných 20 kilometrech

V první 700 metrové stojce se hlavní pole dost nadělilo. Nejrychleji stoupání přejeli Mas (Movistar) s Formolem (UAE). Ale k rozhodující akci ještě nedošlo. Podstatnější se událo v následujícím, sice ne tak prudkém, zato o dost delším kopci. Tady už docházelo k mnohočetným atakům, přičemž nejdůležitější byla iniciativa Vlasova (Bora-hansgrohe).

Především díky němu se vpředu vytvořila s náskokem okolo 10 vteřin 5členná skupina, v níž byli ještě Lafay (Cofidis), Gorka Izagirre (Movistar), Bilbao (Bahrain) a Cepeda (Caja Rural). V následující rovinaté pasáži se pravidelně a poctivě střídali, takže si dokázali odstup udržet až téměř pod poslední stoupání, jímž byla už známá 700metrová stěna.

Jenže brzo po zahájení výstupu byli především díky úsilí pomocníků týmů Arkéa Samsic a TotalEnergies dojeti. A právě Pierre Latour z druhého francouzského týmu nastoupil tak dynamicky, že mu stačil jen Marc Hirschi. Sice získali menší odstup, ale ve sjezdu k cílové rovince je dojela osmička dalších cyklistů.

A ta se utkala o prvenství na pásce. Došlo k nesmlouvavému spurtu vrchařů, z něhož vyšel nejúspěšněji Warren Barguil z Arkéa Samsic! Jen těsně porazil druhého Aleksandra Vlasova, třetího Simona Clarka z týmu Israele a čtvrtého Alexise Vuillermoze z TotalEnergies.

Osmé letošní vítězství pro tento francouzský druhodivizní tým a druhé - po páté etapě na Tirreno-Adriatico - pro Warrena Barguila.