Tvým posledním závodem sezóny, který jsi absolvoval v reprezentačním dresu, byl LVM Saarland Trofeo (2.Ncup) ze začátku října. Jak se ti v Německu dařilo?
Jelikož se jednalo o závod na konci sezóny, byl jsem už z celého roku unavený a navíc mě nemoc, kvůli které jsem vynechal mistrovství Evropy, trochu ovlivnila, takže nebylo možné jet na výsledek a bral jsem to tedy jako sbírání cenných zkušeností do budoucna.
Tím pro tebe sezóna, v níž jsi prvním rokem jezdil v kategorii juniorů, skončila. Jaká tedy byla?
Silniční sezóna skončila, ale budu se ještě věnovat cyklokrosu. Sezónu bych hodnotil jako povedenou, zaznamenal jsem spoustu hezkých umístění, ale především důležité zkušenosti, které se mi budou hodit v dalších letech. Jen škoda, že nachlazení ze Závodu míru ovlivnilo moji přípravu na MS.
Máš za sebou 22 závodních dnů z kalendáře UCI. Získal jsi 88 bodů. Z toho 40 za 3. místo v Grand Prix West Bohemia. Výrazně o tobě bylo slyšet i při Závodu míru juniorů 2. místem v poslední etapě, což ti zároveň přineslo vítězství ve vrchařské soutěži.
To jsou moje dva největší úspěchy letošní sezóny. Plzeňský závod se jel hned z kraje sezóny, nedlouho po mém soustředění ve Španělsku a možná i díky tomu jsem byl tak dobře připraven. V závodě jsem byl schopen na poslední chvíli zareagovat a dojet si do skupiny, z které se poté rozhodovalo. Co se týče Závodu míru, z průběžné klasifikace jsem vypadl kvůli pádu, a tak jsem do poslední etapy nastupoval s klidnou hlavou a neměl jsem co ztratit.
Jel si i etapáky na Slovensku, v Rakousku, Belgii, Německu. Absolvoval jsi MČR i MS. Kterých výsledků si z těchto závodů ceníš, kde se ti nejvíc dařilo? Naopak které sezónní výsledky považuješ na neúspěšné? Co bylo příčinou?
Za hodně povedený mohu považovat etapový závod v Rakousku. Měl jsem dobré nohy a dokonce jsem se i několikrát snažil útočit. Nakonec z toho žádný výrazný výsledek nebyl, ale mám z toho závodu dobrý pocit. Na MČR se mi bohužel nedařilo, je to pro mne asi největší zklamání sezóny. Cítil jsem se dobře, ale při příjezdu na Slovensko mne potkaly problémy s alergii a hlavně dýcháním, a proto bylo nemožné podat nějaký hodně dobrý výkon.
Je ti 17 let a jsi tedy prvním rokem v kategorii juniorů. Je to pro tebe velký rozdíl v pojetí závodů, způsobu závodění, konkurenci atd. oproti kadetům?
Rozdíl to samozřejmě je. Myslím, že asi hlavně v tom, že se už závodí na mezinárodní scéně a konkurence je tedy mnohem větší.
Trénuješ převážně sám, nebo jsi součástí tréninkové skupiny? Co ti vyhovuje víc, individuální či skupinové tréninky? Kolik kilometrů najedeš za letošní sezónu tréninkových a závodních? Poodhal, pokud je to možné, tvůj standardní, typický tréninkový týden.
Vždycky jsem trénoval převážně ve skupině, i když letos jsem absolvoval i velkou část přípravy sám. Za letošní rok jsem najel více než 21 tisíc kilometrů, z toho velké množství závodních, ale přesný počet nevím. Za normálních okolnosti sedím na kole každý den, i když z toho 1-2x týdně pouze kompenzačně, jako odpočinek po tréninkovém bloku.
Popiš svůj cyklistický životopis: kdy ses k cyklistice dostal, na jaký popud, kdo tě trénuje?
K cyklistice jsem se dostal v 10ti letech díky svému tátovi. Nastoupil jsem do Stadionu Louny, v kterém působím doteď. Jezdím silnici, dráhu i cyklokros. Už sedmým rokem mě trénuje Milan Chrobák a spolupráci s ním si nemůžu vynachválit.
Jaké je tvoje zázemí z pohledu cyklistiky, kdo tě podporuje? Co studuješ, jak ti to jde?
Lepší podporu bych si snad ani přát nemohl, doma mne rodiče podporuji maximálně, stejně tak jako zbytek rodiny a kamarádů. Studuji 6ti leté gymnázium v Chomutově. Studium zvládám s vyznamenáním. Mám speciální vzdělávací plán, který mi umožňuje studovat a zároveň se věnovat sportu naplno. Dokonce i učitelé mne podporují a koukají se na některé moje závody v televizi.
Kam v cyklistice směřuješ typově, nebo to zatím necháváš otevřené a teprve další roky ukáží, kam se vyprofiluješ? Kteří cyklisté jsou tvými vzory, typově jsou ti nejbližší, kterým by ses chtěl vyrovnat?
Nejsem si jist, do jaké kategorie bych se zařadil, ale kopce jsou mi blízké, přestože na ně úplně nemám typickou postavu. Ale chtěl bych se asi směřovat tímto směrem, takže jsou mi blízcí vrchaři nebo i klasikáři.
Co se ti tedy dosud nejvíc povedlo, na čem potřebuješ zapracovat, na co se chceš soustředit v následující sezóně a čeho bys chtěl v životě cyklistickém dosáhnout?
Jako svoje největší úspěchy považuji asi ty letošní z mezinárodní scény, a potom oba loňské mistrovské tituly společně s vítězstvím na Závodu míru kadetů. V budoucnu bych se chtěl dále posouvat, zlepšovat se v tom, co dělám, zaznamenat nějaký výraznější výsledek na mezinárodní scéně a ideálně se dostat někam do zahraničí.
Adame, děkuji za rozhovor a přeju, ať se ti daří i v dalším roce.
