Izraelský tým je druhým rokem profesionálním celkem a letos startoval i na Giro d’Italia, které začínalo právě v Izraeli.
Celek je ovšem mezinárodní, hodně mezinárodní. Na začátku sezóny měl 24 jezdců šestnácti národností a podobně je tomu tak i mezi mechaniky, maséry a sportovními řediteli. Jedním z nich je český mechanik Jan Friede.
Jan Friede je od letošního roku mechanikem týmu Israel Cycling Academy, kde je jedním ze sportovních ředitelů René Andrle a závodníkem Daniel Turek. Dříve pracoval pro český kontinentální tým Etixx ,,Hlavní mechanik Israel Cycling Academy mě chtěl do týmu, ale já si musel vzít chvíli na rozmyšlenou, protože vím, jak je tato práce náročná. Ale když jsem se dozvěděl závodní program, jaký ICA čeká, tak jsem se rozhodl, že do toho půjdu," okomentoval svou cestu k angažmá v profesionálním kontinentálním týmu.
Co má na starosti mechanik?
Především servis kol
To je pochopitelné, cyklistika je sportem využívající techniku a o tu se stará parta mechaniků. Ráno před etapou je již všechno připraveno z předešlého dne. Jen se dofukují galusky a rozdělují kola na zahrádky mechanických vozů.
V profesionálních závodech se v koloně pohybují dva mechanické vozy týmu. To znamená dva mechanici jedou závod, třetí mechanik převáží kamión s technikou z jednoho hotelu do druhého. Převeze velkou bagáž závodníků a doprovodu. Připraví techniku na mytí a servis kol a lepí nové galusky defektů z předešlého dne. Tedy v týmu jsou k dispozici většinou tři mechanici.
V závodě
Při etapě se zajišťují závodníci mechanicky a také občerstvením z aut. A záleží na tom, kolik je práce v etapě především na smůle s defekty a pády. Při defektu galusky se v méně vypjatých situacích řeší výměna předního, nebo zadního kola. Při důležitých okamžicích výměnou celého kola, především u lídra týmu.
Tomu také opovídá rozmístění kol na zahrádce mechanického vozu. A protože mechanik sedí vzadu napravo, je kolo lídra nad jeho hlavou. Na zahrádce má místo také napravo vzadu.
Nejvíc práce je po etapě
Umýt obě kola každého závodníka je samozřejmostí, tedy to závodní i to rezervní ze střechy auta jdou pod "sprchu". Zkontrolovat vše technické a namazat. Pokud nenastal nějaký vetší problém v etapě, například pád, či jinak zničený materiál.
Práce mechanika po etapě končí mytím a dotankováním doprovodných aut. Další den masér auta a vyluxuje vyčistí vevnitř. O kamión se starají také mechanici, o autobus jeho šofér.
Řidič kamiónu
Základní servis je zajištěn z kamiónu, který se pohybuje mezi etapami z hotelu na hotel, ale také musí dojet z centrály týmu ve španělské Gironě do místa startu první etapy. A přivézt vše potřebné.
A tak etapový závod začíná pro českého mechanika v dalekém Španělsku, i když jde třeba o závod Czech Cycling Tour.
"Třeba Okolo Rakouska skončilo v sobotu nějakých 300 kilometrů od mého domova, ale domů jsem se dostal v úterý," podotýká Jan Friede. Mezitím přetnul Evropu, vyložil materiál, uklidil kamión a letecky se vrátil domů. Pochopitelně i zde platí povinné přestávky řidičů kamiónů a tak se cesta časově protáhne.
Auta z Polska
Všechny vozy při závodě v Německu měly SPZ polskou (mimo pronajatého kamiónu z Belgie). Proč?
Registrace vozidel a povinné poplatky jsou v Polsku nejlevnější, proto jsou zde registrované. Ale zázemí týmu je v katalánské Gironě, v jednom z nejoblíbenějších míst profesionálních závodníků. Kvůli dobrému počasí a přiznivým tréninkovým podmínkám zde žije spousta slavných cyklistů.
O autobus se stará sám jeho řidič, jen ho každý den umýt, vysát a uklidit dá dost práce.
V izraelském týmu jsou celkem tři Češi, mechanik Jan Friede, závodník Daniel Turek a sportovní ředitel René Andrle.
