Svádět všechny závodní incidenty a karamboly na pořadatele závodů je v poslední době docela v módě. Není to spravedlivé. Silniční cyklistika byla vždy velmi nebezpečným sportem, protože se jezdí na veřejných silnicích a silnice jsou nebezpečné pro všechny. V závodě, i v normálním provozu.
Remco Evenepoel patří mezi nejlepší cyklisty světa v pouhých dvaceti letech a teprve tři roky poté, co se pro cyklistickou kariéru definitivně rozhodl. Jeho talent je zcela mimořádný, nikdo z jeho věkové kategorie se mu nemůže rovnat. To víme už od juniorských let, kdy porážel všechny rozdílem třídy i na českých silnicích.
Ovšem i Remco má své limity. S tak málo zkušenostmi jednoduše není "vyježděný" jako jeho soupeři. Technicky rozhodně není špatný, ale pády v jeho případě nejsou výjimečné a ve sjezdu ze Sormana se nemohl rovnat Vincenzu Nibalimu, jednomu z nejlepších sjezdařů v pelotonu. Nibali ve sjezdu vylepšil rekord na Stravě, natáhl čelní skupinu a dostal Evenepoela do problémů. Belgičan byl ve skupině poslední a snažil se udržet kontakt. Měl malou díru a ve výjezdu z levotočivé zatáčky trefil kamennou zídku na mostku a přepadl do rokle.
Byl to závodní incident. Evenepoel udělal chybu, v zatáčce byl příliš rychlý a nechal se vynést. Sjezd ze Sormana nebezpečný je, ale zvládat ve vysoké rychlosti technické a náročné sjezdy patří k závodění a nejlepší technici mají výhodu. Evenepoel udělal chybu a zaplatil za ni příliš. Ale k závodění pády patří. Kdo chce vyhrát, musí dorazit do cíle.
Samozřejmě lze pořadatelům vyčíst spoustu věcí. Mostek mohl být lépe zabezpečený, ale zabezpečit každé trochu nebezpečné místo na trati dlouhé 230 kilometrů prostě nejde. Evenepoel o náročnosti sjezdu věděl, před závodem si tuto část trati projížděl. Podle Philippa Gilberta je sjezd sice náročný a nebezpečný, ale není nutné ho z trati vyřadit, není extrémně těžký. Nebezpečné je prý především jeho umístění. Na Sormanu se začíná závodit naplno a ve sjezdu se také jede co nejrychleji. A to vytváří nehody a nebezpečné situace.
Evenepoel padal několik metrů a jen šťastnou náhodou vyvázl bez vážných zranění ohrožujících život. Způsobil si tři fraktury v pánvi, má velké pohmožděniny a čeká ho dlouhá rehabilitace, ale podle lékařů by se měl vrátit v plné formě. Jen to už nebude letos, čímž Giro d´Italia přichází o velký náboj. Nejdůležitější však je Evenepoelovo zdraví a věřím, že se vrátí stejně silný nebo silnější než kdy dřív.
Pořadatelům lze vyčíst karambol Maxe Schachmanna s autem, které nemělo na trati co dělat. V samotném závěru vjela na uzavřenou trať řidička tmavého BMW ze své soukromé garáže a vůbec nevěděla, že se nějaký závod jede. Když zjistila, že něco není jako obvykle, urychleně ve stresu odbočila doleva a pokusila se zastavit, ale v tu chvíli se ji snažil předjet Schachmann a auto trefil.
Tohle se na závodech stávat nesmí, ale vliv na to měl vývoj závodu. Před Schachmannem nejel doprovodný motocykl, protože závodníci byli roztrhaní, měli mezi sebou velké rozestupy a tak nebyl nikdo, kdo by řidičku upozornil a zastavil. Byla to chyba řidičky? Ano. Pořadatelů? Rozhodně. Ale byla to také velká smůla a shoda okolností. Bohužel to odnesl Schachmann zlomenou klíční kostí.
Je třeba zavést změny, zvýšit bezpečnost, vyřadit nebezpečná místa a dát slovo závodníkům při stavbě tratí? Nepochybně je dobré diskutovat a přijít s vylepšeními. Ale eliminovat všechna rizika nejde.
