Před rokem o bílý dres s červenými puntíky dlouho bojoval Simon Geschke, zkušený německý cyklista týmu Cofidis, který však nepatří k nejlepším vrchařům. Geschke opakovaně naskakoval do úniků a sbíral body, jenže v závěru Tour nemohl konkurovat Jonasi Vingegaardovi, který v honbě za žlutým trikotem oblékl také dres vrchaře, aniž by se o to cíleně snažil. A je dost možné, že stejná situace nastane i letos, protože cílový výjezd Col de la Loze je ohodnocen dvojnásobným množstvím bodů, celkem 40 body za první místo.
Ciccone a Powless jsou lepší vrchaři než Geschke, takže boj o tuto soutěž by měl být zajímavější než loni. Navíc ne všechno skončí 17. etapou, v následujících dvou etapách může vítěz všech prémií získat maximálně jen 5 bodů, ale ve 20. etapě je k dispozici až 37 bodů. A to ještě může zamíchat kartami.
Cicconemu se v časovce do Combloux podařilo ušetřit síly do stoupání Domancy, zajel nejrychlejší čas a připsal si 5 bodů, kterého ho momentálně dělí od druhého Powlesse. 6 bodů na něj ztrácí Vingegaard a 14 bodů Tadej Pogačar. Nebezpečný může být také Wout van Aert, který má odstup 16 bodů. „Dnes to byl velký den, i když ošemetný, protože každá etapa po dni odpočinku může být složitá. Moje strategie byla zvolnit a pak ve stoupání jet na plný plyn, protože jsem věděl, že Powless udělá to samé a mohl by mě klidně připravit o puntíkatý dres. Naštěstí mi to vyšlo. Celkově to byl pěkný den. Jonas Vingegaard byl úžasný. Porazil jsem ho jen o 3 sekundy, a to jsem stoupání jen tak tak zvládl, zatímco on jel celou časovku na plný plyn,“ žasl italský cyklista.
Powlessovi krátké stoupání nesedlo, na Cicconeho zde ztratil 40 sekund a vůbec nebodoval. „Po dvou týdnech závodění je výkon trochu jiný. Stoupání bylo těžké. Přijel jsem do něj docela čerstvý a před stoupáním jsem se ujistil, že mám nohy jen trochu roztočené. Ale moc jsem na to tlačil. Chtěl jsem do toho dát všechno a snažil jsem se jet na svůj nejlepší pětiminutový výkon. Možná to byla chyba, protože kilometr před vrcholem jsem prostě vybouchl. Odtud až na vrchol jsem ještě jel něco přes šest wattů na kilo a pak trochu sprintoval na konci, ale doufal jsem v sedm wattů na kilo. Nebylo to dost.“
Aby Ciccone, Powless, Van Aert a všichni ostatní, kteří se nejmenují Jonas a Tadej, měli šanci na celkové vítězství, musejí v 17. etapě do dlouhého úniku. Ciccone to dobře věděl už v úterý odpoledne: „Zítra se rozhodne. Mým plánem je být v úniku a bojovat o body a zároveň si udržet možnost vyhrát etapu. Vím, že pro mě bude těžké odvézt si domů puntíkatý dres. Musím si závod opravdu důkladně prostudovat, abych mohl vytvořit co nejlepší strategii.“
Veškerá strategie nemusí být k ničemu, když se například Pogačar rozhodne pro dlouhý útok, nebo Jumbo-Visma zdecimuje závod a všechny uprchlíky. Ciccone a ostatní musejí doufat, že favorité na celkové pořadí nebudou až příliš aktivní. V prvních dvou dlouhých stoupáních Saisies a Cormet de Roselend lze získat až 20 bodů, následující Longefoy spadá do 2. kategorie a nabízí jen 5 bodů pro prvního. Naopak Col de la Loze je mimořádnou prémií Henriho Desgrange, na nejvyšším místě celé Tour je připraveno 40 bodů. Kdyby teoreticky Ciccone získal 25 bodů na prvních třech prémiích a Vingegaard vyhrál na Col de la Loze, byl by to Dán, kdo by si na pódium oblékl puntíkatý trikot.
