Belgická klasika se jela po dvaadvacáté, původně trasa bývala součástí závodu Driedaagse door West-Vlaanderen, ale v roce 2011 se organizátoři rozhodli uspořádat na stejné trati jednorázovku, nejprve nesoucí název Handzame Classic a od roku 2019 již Bredene Koksijde.

Trasa z Bredene do cílového Koksijde měřila 201,2 kilometrů, zpravidla jde o závod pro sprintery končící hromadným dojezdem. Na trase jsou krátká dlážděná stoupání, ale poslední Beauwoordestraat je více než 60 kilometrů před cílem. Na startu stálo osm WorldTourových týmů, zbylých dvanáct tvořily druhodivizní stáje. Favoritem byl samozřejmě loňský vítěz Gerben Thijssen, Pascal Ackermann, Dylan Groenewegen, nebo Arnaud De Lie z Lotto Dstny. Po středeční klasice Danilith Nokere Koerse jsme mohli vidět znova Mathiase Vacka (Lidl-Trek), a taky Matyáše Kopeckého z Novo Nordisk. 

Do úniku se dostala šestice jezdců: Matteo Milan (Lidl-Trek), Jens Reynders (Bingoal WB), Abrams Stockman (TDT-Unibet), Mauro Verwilt (Tarteletto-Isorex) a Max Kroonen s Jasperem Haestem z týmu VolkerWessels. Jenomže v prostřední části závodu s nájezdem na nejtěžší stoupání Kemmelberg (400 metrů a sklon 8,5 %), které v minulosti sehrálo klíčovou roli v první světové válce, a jež je rovněž součástí Gent–Wevelgem, začal peloton zvyšovat tempo. Odstup na uprchlíky tak po sjezdu činil pouhých 16 sekund a do města u Severního moře v západních Flandrech zbývalo stále více než 110 kilometrů. Únik byl pak po chvíli dostižen a začal poziční souboj. 

Když se vjíždělo podruhé a z opačné strany na Baneberg nastoupil Arnaud De Lie, čímž otevřel dnešní bitvu. Za dalších pár kilometrů už na dlouhé a otevřené rovince útočili Nils Politt (UAE Emirates) s Dries Van Gestel (TotalEnergies). Po pádu Joshuy Giddingse v jedné levotočivé zatáčce skončilo na zemi několik jezdců včetně Dylana Groenewegena. Tohle vše s přispěním silného bočního větru (až 12 m/s) způsobilo, že se peloton zhruba 76 kilometrů před cílem rozdělil na tři skupiny. 

První skupinu tvořilo dohromady 24 cyklistů mezi Johnem Degenkolbem (dsm-firmenich PostlNL), Lukou Mezgecem (Jayco AIUIa), Simonem Consonnim (Lidl-Trek) či Arnaudem De Liem (Lotto Dstny), nechyběli oba čeští zástupci Mathias Vacek s Matyášem Kopeckým. Naopak v opačné roli, tedy v poslední skupině se ocitli taková jména jako Pascal Ackermann, Yves Lampaert, nebo již zmíněnž Groenewegen. 

Náskok neustále kolísal mezi 20 vteřinami až třičtvrtě minutou. Nejvíce byl na čele aktivní De Lie, který se pořád snažil vzdálit – neúspěšně. Padesát tři kilometrů do cíle to zkusil znova Politt a jeho zadního kola se ihned chytl Vacek, oba se střídali, nicméně na dlouhé cestě podél pole s kombinací bočního větru ani oni neodjeli. Bohužel Mathias za svou aktivnost následně zaplatil, když na další zvyšování tempa už nenašel odpověď, nakonec doputoval až do skupiny Lampaerta. Matyáš Kopecký odpadl společně s ním, avšak jemu se podařilo do ní vrátit.

Po příjezdu do Koksijde čekaly na velmi prořídlé startovní pole (dojelo jen 78 jezdců – pozn. red.) tři jedenácti kilometrové okruhy. Nájezdem do prvního kola se stíhající dvě skupiny sjely a začaly spolupracovat ve snaze dojet vedoucí dvacítku. Na špici se objevil Vacek, ale především už sprinterské týmy Intermarché – Wanty s polu s Arkéou a dsm-firmenich, právě nizozemská stáj přivezla téměř svůj elitní spurterský vlak pro Groenewegena. 

Arnaud De Lie byl ale nejvíce proti a ze všech vydával nejvíce sil, aby závod neskončil hromadným dojezdem. V polovině druhého okruhu, zásluhou jeho nástupů se vytvořila devítičlenná skupina, ale k ničemu to nevedlo pouze oddálil dostihnutí, které přišlo 18 kilometrů před cílem. 

Jedny z posledních pokusů o odvrácení spurtu měl na svědomí Niels Politt s Yves Lampaertem, ale navíc, než pár set metrů se nevzdálili, a tak se po roce znova otevřela rovinka pro spurtéry. Na posledním kilometru, v poslední zatáčce došlo k pádů, když jeden z jezdců Lotta vytlačil doprava Amaura Capiota (Arkéa – B&B Hotels), hlavní favority však incident nepoznamenal. 

Po celodenním závodění a velké únavě otevřel spurt Dylan Groenewegen, za jeho zadním kolem ale trpělivěji vyčkal Ital Luca Mozzato a na posledních metrech lídra Jayco AIUIa porazil. Obhájce vítězství Gerben Thijssen skončil tentokrát třetí. Mathias Vacek obsadil 21. místo a Matyáš Kopecký 29. příčku. 

„Jsem velmi šťastný, tahle sezóna nebyla doposud moc skvělá, ale myslím, že jsem to dneska změnili. Vyhrát tento závod je opravdu výjimečné. Největší problém byl dneska boční vítr, ale mohu vděčit svému týmu, že jsem se držel na dobrých pozicích. Našetřili jsme trochu sil na ten dojezd, což mi pomohlo. V první skupině bylo hodně dobrých lidí, kteří mají dobrou rychlost, ale v té druhé se pro nás moc neměnilo, věděli jsme, že je tam hodně týmů, kteří se chtějí vrátit do čela, a to se podařilo,“ hovořil nadšeně vítěz závodu.