Na pavé spadlo 5 až 6 mm srážek
Předpověď počasí počítala s dešťovými přeháňkami v noci na neděli a nakonec napadlo trochu více vody, okolo 5 až 6 mm. Přes den by už pršet nemělo, takže cesty budou osychat, ale jaké budou podmínky na dlážděných sektorech? „Kostky budou v době, kdy na něj jezdci najedou, suché, ale stále se mohou vyskytovat mokré úseky, které mohou způsobit určitá rizika. V první polovině závodu bude foukat vítr do zad a v druhé polovině závodu budou některé úseky s bočním větrem, což bude docela náročné,“ předpovídá Thierry Gouvenou, ředitel trati Paříž-Roubaix.
Chci vyzkoušet vše, co cyklistika nabízí, hlásí Pogačar před svým debutem
Tadej Pogačar si před svým profesionálním debutem na Roubaix zavzpomínal na svůj start v kategorii juniorů v roce 2016. „Byl to těžký závod. Uvidíme, jestli to zítra bude podobné, nebo to bude něco příjemnějšího,“ smál se mistr světa během sobotní prezentace týmů. Před devíti lety se tehdy velmi drobný Slovinec dostal na 13. příčku, letos chce určitě výš, jednou by totiž rád vyhrál všech pět klasických monumentů. „Je to skvělý závod, jeden z nejdůležitějších v roce. Chci ho vyzkoušet a o pěti monumentech si můžu nechat zdát, ale jestli se to podaří, je jiná věc. Nesmím nic uspěchat,“ pokračuje Pogačar. „Bude to těžký den, ale chci si osahat, co cyklistika nabízí. Je to skvělá příležitost zažít to z druhé strany.“
Van der Poel zaútočí na hattrick, první za 45 let
Mathieu van der Poel je největším favoritem závodu Paříž-Roubaix a mohla by se mu letos podařit opravdu výjimečná věc. Jede totiž o třetí vítězství v řadě, což se v celé 129 let dlouhé historii závodu stalo jen dvakrát. Poprvé už v roce 1911 završil Octave Lapize trio po sobě jdoucích triumfů, druhým případem je úspěch Francesca Mosera z let 1978, 1979 a 1980. „Octava Lapize neznám, ale věděl jsem o Francescu Moserovi. Snad se mi to podaří, ale nebude to snadné. V Roubaix je možné ledacos,“ říká Van der Poel pro belgickou Sporzu.
Nizozemec bojoval s nemocí, která ho ovlivnila na Kolem Flander, ale teď už ja na tom lépe. „Doufám, že zítra už budu mít zase nohy jako před nemocí,“ usmíval se na prezentaci týmů. Lídr týmu Alpecin-Deceuninck se neodvažuje předvídat vývoj závodu, ví však, že konkurence je větší než před rokem. „Je to rozdíl. A jiný je i směr větru. Na Roubaix se dají napsat stovky scénářů. Uvidíme zítra.“
„Vždycky se snažím závodit instinktivně, na Roubaix se může stát tolik věcí, že na každém dlážděném úseku se musíš prostě snažit být v závodě a snažit se zůstat vpředu a doufat, že nepíchneš,“ říká MVDP pro Cycling Pro Net.
Obhájce vítězství se navíc může opřít o silný tým a rychlého týmového kolegu Jaspera Philipsena, což otevírá jisté taktické možnosti. „Na velodromu s ním nikdo nechce spurtovat. Je to karta, se kterou můžeme hrát,“ dodává Van der Poel.
Podle Van Aerta není nikdo jasným favoritem
Dnes nastal den, na který Wout van Aert cílí celou letošní sezónu a Belgičan doufá, že mu to konečně vyjde a po jednom druhém a jednom třetím místě se dostane na nejvyšší stupeň. Největším favoritem není, což si uvědomuje, ale nevzdává se předem. „Podle mě není nikdo jasným favoritem. Je to tak, jak jsem očekával, Mathieu a Tadej jsou o něco silnější než ostatní. Několikrát nás utrhli, zejména v kopcovitějším terénu doma, ale mají zrychlení. Takže pro mě jsou i zítra hlavními soupeři,“ říká pro Cycling Pro Net.
Čtvrté místo na Kolem Flander ho povzbudilo, ale v Roubaix mu už stačit nebude. „Ano, samozřejmě jsem tady, abych vyhrál. Vyhrát tento závod je můj sen a my se o to budeme snažit. Začátek sezóny byl pro mě samozřejmě složitý. Myslím, že bylo těžké najít ty správné nohy v klasikách a od minulého víkendu jsem se cítil, no, cítil jsem se zase jako já a určitě bylo dobré pro morálku být znovu ve finále na Ronde, s nejlepšími jezdci.“
Už bych rád někdy vyhrál, říká Ganna
Po dvou letech se na start Paříž-Roubaix vrací Filippo Ganna a rovnou v roli jednoho z favoritů, vždyť před dvěma lety skončil šestý a je také vítězem závodu v kategorii U23 z roku 2016. Přesto si musel kostky vyzkoušet v tréninku, aby si připomněl, jaký je to pocit. „Bylo důležité osvěžit si paměť. V Belgii se závodí pořád na stejných silnicích, jen pořadí se liší v závislosti na závodě, ale tady se závodí vlastně jen jednou za rok,“ vysvětluje Ganna pro l'Equipe.
„Bylo to docela těžké. Hned jsem si vzpomněl, jak vypadají dlažební kostky v Roubaix. Kvůli vibracím bolely hlavně ruce, protože to je část těla, kterou obecně tolik nepoužíváme. Ale nohy jsou v pořádku,“ pokračuje Ganna. „Paříž-Roubaix bolí, ale je to jedna z těch bolestí, které vás nutí se sem pokaždé vracet a být lepší a lepší. Nikdy nevíte, jak dopadnete. Je to krásný závod na koukání, ale ne na ježdění. Musíte si ublížit, abyste mohli říct, že na něm rádi závodíte. Děláte to kvůli historii a protože je krásné zde vyhrát.“
Ganna doufá, že cílená příprava na klasiky se letos vyplatí. „Nikdy jsem se na Roubaix nepřipravoval tak jako letos. Bylo by skvělé zopakovat své vítězství z kategorie do 23 let a odvézt si domů kostku. Už mě nebaví končit druhý nebo třetí, rád bych někdy také vyhrál,“ dodal Ital.
