Byl to jediný závod, který Mathieu van der Poel (Alpecin-Deceuninck) a Wout van Aert (Visma-Lease a Bike) jeli oba před monumenty Kolem Flander a Paříž-Roubaix. Světový šampión opět dokázal rozbít kolektivní sílu nizozemského týmu a v přímém souboji Van Aerta porazil.
Ještě před vytvořením dlouhého úniku došlo k velkému pádu, po kterém musel vzdát Per Strand Hagenes, benjamínek v sestavě Vismy a stejný pád vyřadil i favorita Alberta Bettiola (EF Education-EasyPost).
Do dlouhého úniku se dostala desítka cyklistů: Jannik Steimle (Q36.5), Emil Herzog (Bora-Hansgrohe), Lorenzo Milesi, Rémi Cavagna (oba Movistar), Mattis Le Berre (Arkéa-Samsic), Niklas Märkl (DSM-Firmenich PostNL), Sander De Pestel (Decathlon AG2R La Mondiale), Ivo Oliveira (UAE Emirates), Jonas Abrahamsen (Uno-X Mobility) a Jelle Vermoote (Bingoal WB).
Van der Poel poprvé zahrozil na Taaienbergu
První pohyby v hlavní skupině se očekávaly na Taaienbergu, více než 80 kilometrů před cílem. A přesně tak to bylo. Van der Poel si těsně před nájezdem na slavný helling svléknul dres s dlouhým rukávem a na Taaienbergu se poprvé vyzkoušel, stejně jako loni. Nikdo se za ním neudržel, zdálo se, že Visma není na správných pozicích a Van Aert spíše vyčkával. Mistr světa samozřejmě nechtěl pokračovat sám, takže byl o chvíli později pohlcen skupinou pronásledovatelů.
Ze skupiny asi 30 cyklistů zkoušeli ujíždět jezdci Lidl-Trek, kteří zde měli nejvíce zástupců. Hodně aktivní byl Mads Pedersen, ale nikomu se nepodařilo vytvořit nějaký zajímavý únik.
Druhý útok MVDP na Stationbergu
Druhý pokus o únik si Van der Poel schoval na Stationberg, 59 km před cílem. Nejdříve jen reagoval na zrychlení Oiera Lazkana (Movistar) a když akceleroval sám, v háku mu zůstal pouze Van Aert. Závodníci se za chvíli opět posjížděli, ale skupina favoritů už nebyla velká, Van Aert měl k ruce Mattea Jorgensona a to bylo vše.
Američan si o něco později doskočil do skupiny uprchlíků, stejně jako Lazkano. Španělský mistr se však nechtěl vézt v háku a proto na Kapelbergu zaútočil a pokračoval sám. Ani Jorgenson mu nestačil. Jenže zezadu se k němu už řítili největší favorité, blížil se totiž obávaný Paterberg, nejstrmější helling klasiky E3 Prijs Harelbeke.
Chyba na Paterbergu rozhodla
Lazkano najížděl do Paterbergu jako první s minimálním náskokem, hned za ním se rozjížděli favorité. První zde byl Jhonatan Narvaez (Ineos Grenadiers), za ním Van der Poel, poté Stefan Küng (Groupama FDJ) a za Švýcarem Van Aert. Všichni jeli v odvodňovacím betonovém kanálku na levém kraji cesty. Belgičan chtěl najet zpět na kostky, ale „lízl" si o ně svým předním kolem a šel k zemi.
Byla to jednoznačně jeho chyba, za kterou později zaplatil. Nijak vážně se nezranil, kolo měl také v pořádku, jenže rázem ztrácel více než 30 sekund na už osamoceného Van der Poela. Nizozemec na Paterbergu všechny utrhl a pokračoval sám, ačkoliv do cíle zbývalo více než 40 kilometrů.
Souboj na rovině nakonec Van Aerta zlomil
Van Aert se samozřejmě nevzdával, do cíle bylo ještě daleko a ve skupině mu pomohl Jorgenson, který Belgičana dovezl na Oude Kwaremont. Zde už za to Van Aert vzal sám a na vrcholu ztrácel 28 sekund. Byl odhodlaný se k Van der Poelovi vrátit co nejrychleji a překvapivě se mu to dařilo. Na rovině do toho dával víc a snížil odstup na 10 sekund. Jenže pak přišly další krátká stoupání a na ta Van der Poel čekal. Byl v nich rychlejší a zvrátil vývoj zpět na svou stranu.
Za posledním hellingem Tiegemberg už byl odstup na více než půl minutě a narůstal. Van Aert nedokázal udržet tempo svého rivala a v závěru mu úplně došlo. Za ním se rozdělila skupina pronásledovatelů, za Tiegembergem se vytvořila pětice s Jorgensonem, Narvaezem, Jasperem Stuyvenem (Lidl-Trek), Timem Wellensem (UAE Emirates) a Biniamem Girmayem (Intermarché-Wanty).
Zatímco Van der Poel uháněl za suverénním vítězstvím, svým prvním na E3 Prijs, v pětičlenné skupině si začali nastupovat. Stuyven byl nejlepší a dotáhl se na Van Aerta. Belgické duo spolupracovalo a dojelo do cíle společně. Van Aert už vyčerpáním ani nespurtoval a spokojil se s třetím místem za Stuyvenem. Pro čtvrtou příčku si dojel Wellens, pátý skončil Jorgenson a šestý Narvaez.
