Roglič měl letos hodně smůly. Kvůli pádům nedokončil ani Tour, ani následně La Vueltu. Takže z prvního, resp. třetího místa světového žebříčku v předešlých dvou letech klesl „až“ na místo dvacáté.
Na Tour se dal do služeb týmového kolegy Vingegaarda, z Vuelty odstupoval coby lídr svého týmu Jumbo-Visma z průběžného druhého místa. Tím pro něj sezóna, v jejímž průběhu dokázal ovládnout jak Paris-Nice, tak Critérium du Dauphiné (viz titulní snímek), skončila.
10. října podstoupil operaci ramene, což byl následek pádů jak na Tour, tak poté na Vueltě. Šest týdnů po operaci si našel čas odpovědět na otázky bici.pro v nizozemském Hertogenboschi, kde tým Jumbo-Visma ladil s jezdci výbavu na další sezónu.
Po první etapě Vuelty, časovce týmů, oblékl zelený dres.
Jaké jsou tedy plány tohoto Slovince, kterému bylo na konci října 33 let? „Příští sezóna je pro mě stále záhadou. Opatrně začínám znovu trénovat. Zatím jezdím jen krátké tréninky. Každý týden se to zlepšuje, ale chce to čas. Konečně mohu znovu téměř úplně hýbat paží."
Kdy odstartuje nadcházející sezónu, si zatím jezdec Jumbo-Visma netroufá říci, i když jako možný termín uvádí březen. "Mám jisté představy, ale vše záleží na tom, jak bude probíhat zotavování. Příští týden mě čeká další kontrola. Pak uvidím, jestli mi dají zelenou, abych opravdu pokračoval v tréninku. Mým cílem je nyní být připraven ukázat se na týmovém soustředění 11. prosince.“
Po vítězné čtvrté etapě ...
Takže Giro nebo Tour? A je vůbec šance, že by ještě Tour dokázal vyhrát? "Nevím, jestli bych byl včas připravený na Giro. Musíme počkat, jak se věci vyvinou po kontrole příští týden, a jaký program vymyslíme. Co se týče Tour, nevidím důvod, proč bych jich ji nemohl ještě vyhrát. Na konci kariéry udělám čáru a uvidím, co jsem vyhrál a co ne, ale zatím budu pokračovat. Na kole chci závodit, dokud mě to bude bavit a budu mít motivaci."
Přitom zopakoval, že porážka na Tour 2020, kdy ho o prvenství připravil Tadej Pogačar v předposlední etapě, časovce na La Planche des Belles Filles, je minulostí, a pokud překonáte podobný šok, neexistuje žádný pád, který by vás mohl zastavit.
... se posunul do čela průběžného pořadí.
Bude mít operační zákrok nějaký vliv na jeho další kariéru? „Doufám, že nebudu muset nic měnit na pozici na kole, ale to teď opravdu nevím. Odstranili mi kus kosti, dali tam dlouhé šrouby a řekli mi, že takhle je to ještě pevnější. Jak to bude ve skutečnosti, zjistím, až začnu skutečně trénovat. Musím si být jistý. Zatím jsem s vývojem spokojený. Předtím jsem nemohl spát, plavat, zakázali mi běhat. Teď už nemám bolesti.“
Tři měsíce bez kola. Pro vrcholového sportovce, zvyklého denně tvrdě pracovat, asi nezvyklá situace? „Není to snadné. Potřebujete také určitou duševní rovnováhu a podporu svého okolí. Ale v tomto případě pomohla rodina, přátelé i moje další závazky mj. v nadaci, kterou jsme vytvořili s mou ženou Laurou, se kterou podporujeme a pomáháme mladým sportovcům vést správný životní styl. Ale možná je to všechno k něčemu užitečné, možná budu v létě soustředěnější.“
Po bolestivém pádu na rameno, které si vykloubil při Tour, ale musel Vueltu opustit.
Mezi nejlepšími jezdci je Roglič výjimkou i svým věkem. Evenepoel, Pogačar i Vingegaard jsou o osm až jedenáct let mladší. „Je normální, že vždy přichází mladší generace, která nakonec tu starší předčí. Nijak zvlášť o tom nepřemýšlím, raději se soustředím na sebe, na své věci a dělám je, jak nejlépe umím. Vždy jsem se snažil být nejlepší a dělal věci na víc jak sto procent, aby tomu tak bylo.“
Uvidíme tedy společně s Primožem, jak se budou vyvíjet jeho další plány v závislosti na tom, co mu umožní jeho zdraví, a které či kterým Grand Tours dá nakonec přednost. Pro Giro mluví i to, že poslední ze tří časovek v předposlední den závodu končí na Monte Lussari, což je „na dohled“ od slovinských hranic a kde to Roglič dobře zná z dob své kariéry skokana na lyžích. A po Giru by mohla přijít na řadu odveta proti Evenepoelovi na Vueltě. Představa je to zajímavá. Jaká bude skutečnost?
