Po včerejších galapředstaveních v kategoriích do třiadvaceti let Sofie van Rooijen a Huuba Artze měla dnes nizozemská cyklistika další velká želízka v ohni. V kategorii juniorů sice vyšli mladí talenti Oranjes naprázdno, v závodě ženské elity se ale počítalo s jasnou medailí, ne-li titulem mistryně světa. Bez účasti belgického fenoménu Lotte Kopecky byla totiž největší favoritkou na vítězství Lorena Wiebes.
A čísla nelhala. Z trojice nejsilnějších sprinterek v pelotonu Lorena Wiebes, Elisa Balsamo a Daria Pikulik to byla právě nizozemská cyklistka, která si, i přes nepřízeň osudu, suverénně dojela pro druhý titul mistryně Evropy v kariéře. Stala se tak vůbec první závodnicí od začátku pořádání evropského šampionátu v kategorii Elite v roce 2016, které se to podařilo.
„Stala jsem se letos už mistryní Evropy na gravelu, takže každý závod, do kterého můžu nastoupit v dresu pro evropskou šampionku je pro mě speciální,“ zmínila další svůj úspěch v reprezentačním dresu staronová evropská šampionka Lorena Wiebes, která se díky svému dnešnímu jubilejnímu devadesátému triumfu přiblížila v historických tabulkách na rozdíl jediného vítězství od německé legendy Petry Rossner.
Česká snaha být vidět
Celkem se sto šedesát dva kilometrů dlouhého závodu zúčastnilo rovných sto cyklistek z dvaceti osmi evropských zemí. V pelotonu nechyběly ani dvě Češky Jarmila Machačová a Nikola Nosková. Obě závodnice se chtěly ukázat divákům podél trati a u televizních obrazovek aktivní cyklistikou. Nejprve se od prvních kilometrů snažila o vytvoření úniku osmatřicetiletá Jarmila Machačová, aby se nakonec na delší dobu v čele závodu osamostatnila Nikola Nosková. Ta strávila před pelotonem třicet kilometrů a její náskok se nevyšplhal výše než na hranici jedné minuty.
Veškeré pokusy závodnic v českých barvách byly ale pokryty nejpočetnějšími výběry, které měly ve svém středu sprinterskou naději, a chtěly tak až na poslední kilometr dojet pohromadě. Neuspěl ani pokus Španělky Mireii Benito necelých devadesát kilometrů před cílem. Se zlou se se svými dvěma útoky potácela také Francouzka Audrey Cordon Ragot, která zkoušela své štěstí v prostřední klasikářské části trasy. Marně se snažila i Švýcarka Elise Chabbey. A ani tři belgické útoku nevedly k pozitivnímu výsledku.
Jedinou cyklistkou, která po Nikole Noskové jako další dostala minutový prostor před už zredukovaným pelotonem, byla další Španělka Sara Martín, která nastoupila těsně před posledním úsekem po kostkách u hradu Printhagen. I tu ale peloton znovu pohltil.
Souboj rozjížděcích vlaků
Na posledních deseti kilometrech se rozhořel boj o co nejlepší pozici při průjezdu pod „flamme rouge“. Nejlépe si v tomto minisouboji počínaly reprezentace Itálie, Polska a Francie. Za nejkratší konec naopak tahala překvapivě sestava Nizozemska s Lorenou Wiebes na jejím konci.
V závěrečných stovkách metrů to byla týmová kolegyně Loreny Wiebes v italských barvách Barbara Guarischi, která vedla hlavní skupinu a připravovala pozici pro Elisu Balsamo. Nizozemská hvězda ale nastartovala dynamit ve svých nohou, a i bez podpory týmových kolegyň si našla na metě dvou set metrů před cílem prostor pro sprint a prolétla okolo svých soupeřek až ke zlatu z mistrovství Evropy.
„Nebylo to úplně perfektní, protože to bylo dost chaotické. Myslím, že to tak bylo pro všechny. Byla jsem v závěru trochu vzadu, takže jsem věděla že musím spurtovat hodně silně,“ hodnotila poslední kilometr Lorena Wiebes, která nedala šanci jak Elise Balsamo, která skončila na druhém místě, tak Darii Pikulik, která bere z mistrovského závodu bronz.
Na nepopulárním čtvrtém místě skončila francouzská sprinterka Clara Copponi. „Toho sprintu dost lituji. Dlouho jsem byla na pozici zaručující medaili, ale nakonec jsem skončila pod stupni vítězů. Snažila jsem se v dojezdu držet těch správných závodnic, ale cenný kov jsem z toho nevytěžila. Lorena tam byla dlouho úplně sama, takže klobouk dolů, jak to zvládla,“ shrnula svůj závěr pětadvacetiletá Francouzka, která se dlouho držela na druhém místě. Jarmila Machačová ani Nikola Nosková na rozdíl od Clary Copponi do cíle závodu nedojely a u jejich jmen tak svítila zkratka DNF.
