„Prostory, o kterých snily cyklistické generace.“ Těmito slovy zahájil Josef Kratina (mj. i komentátor cyklistických přenosů Eurosportu) svou slavnostní řeč při příležitosti otevření bistra/kavárny, kde se cyklisté mají cítit jako doma. Právě na slova „doma, domácí“ kladou důraz ti, kteří toto místo vymysleli a přivedli k životu. A vnímá to tak i světoběžník Petr Vakoč, který zavítal v rámci své profesionální kariéry do všech světadílů, zřejmě s výjimkou Antarktidy: „Ve světě jsem poznal desítky a desítky cyklistických kaváren, míst, spojených s kávou a dobrým jídlem, snad nejvíce jich je v Gironě, kde vytvářejí skvělou cyklistickou atmosféru, ale všechny ty kavárny jsou mnohem menší, nic podobných rozměrů jako Domestique, takové krásné a designově vydařené bistro s cyklistickou tématikou, to se nevidí.“
Za bistrem Domestique stojí dvojice Jiří Vent a Petr Pánek. Prvního není třeba v cyklistické komunitě představovat, Žatečák z Bike Gallery, který závodil na světových šampionátech i na olympijských hrách. Druhý o sobě říká, že je advokát, který rád jezdí na kole. Měli myšlenku, představu, prostor našli nedaleko cyklistům dobře známého železničního mostu na Smíchově. A oslovili Petra Vakoče.
„Jirku a Petra jsem znal, máme společné přátele, ale nebyl jsem u jejich prvních nápadů, u úplného začátku. Loni na podzim jsem oznamoval konec profesionální kariéry a někdy tehdy mne oslovili a vyprávěli o svém konceptu a plánech. Mně se to líbilo, protože jsem vždy tajně přemýšlel o tom, že bych rád vlastnil cyklistickou kavárnu, ale neměl jsem na to nikdy dostatek času a nemohl jsem tomu věnovat potřebné úsilí. Přednost dostávala samozřejmě cyklistická kariéra a další věci musely jít stranou. Mám rád atmosféru cyklistických kaváren, spojení sportu, kávy, zdravého dobrého jídla. Domluvili jsme se, že do toho půjdu jako ambasador. A nakonec bistro Domestique předčilo má očekávání.“
Proč Domestique? Jméno bistra napovídá, že o hosty by mělo být po všech stránkách dobře postaráno. Vždyť domestik je ten, který lídrovi týmu poskytuje stoprocentní servis. Francouzsky équipier, italsky gregario. I Petr Vakoč jezdil jako domestik, v posledních dvou letech kariéry pro Mathieuho van der Poela: „V tom je cyklistika hodně specifická, přestože úspěchy bere většinou jednotlivec, makají na něj všichni ostatní členové týmu. Lídr potřebuje domestiky, jak známo, říká se jim i nosiči vody, bez nich se neobejde. Oni se starají o to, aby nemusel řešit žádné dramatické situace a měl vše, co potřebuje, aby mohl pošetřit co nejvíce sil do závěru a aby v nejdůležitějších momentech byl v co nejlepší pozici. Je to domestik, kdo umožňuje lídrovi bojovat o vítězství.“
Původní vymyšlený název bistra měl být Peloton, jenže se ukázalo, že je již zaregistrovaný. Náhradní řešení se nejednou vydaří, také Petrovi Vakočovi se líbí více: „Domestique je krásné jméno, s cyklistikou je hodně spojené, za mě mnohem lepší než původní Peloton, nakonec dobře, že k té změně došlo.“
Právě týmová taktika v současnosti většinou vyhrává, nebo prohrává závody. A plně týmová práce čeká i na hosty Domestique. Petr Vakoč: „Výborná káva v krásném prostředí, pohoda, místo, kde potkáte plno dalších cyklistů a milovníků tohoto krásného sportu. Chcete-li doplnit energii a preferujete pouze kratší zastavení, budou navíc na výběr zákusky a dortíky, kdo zůstane déle, může dát oběd, večeři, gastronomie bude na výborné úrovni. Zároveň bude Domestique působit jako showroom, nebude chybět servis kol ve spolupráci s Bike Gallery.“
Design bistra je působivý, vnitřní prostory doplňují dvě venkovní terasy, jedna v úrovni terénu, druhá střešní. Vše skutečně působí jako cyklistický klub. Na stěnách zavěšená kola, několik dresů včetně podepsaného mistrovského duhového Mathieuho van der Poela, ten zajistil jeho exkolega Petr Vakoč: „Takové místo ve středu Prahy chybělo, bude z něj hrozně fajn uzel, kde se cyklisté mohou potkávat, odkud vyrazí na společné tréninky a vyjížďky. Moje role bude rozvíjet cyklistickou komunitu, hned se mi to zalíbilo, je to příjemný způsob, jak se zapojit do cyklistického dění. Ano, bude to takový cykloklub, budeme organizovat společné akce, promítání závodů, besedy se zajímavými hosty atd. Atmosféra místa se mi moc líbí a těším se, až to vypukne, vypadá to skvěle.“
Můžete usednout např. ke stolu, nad nímž visí zarámovaná titulní strana deníku La Gazzetta dello Sport oslavující triumf Fausta Coppiho na Giru d´Italia. Není to originál, ten by už byl nepochybně hodně vybledlý a dávno by ztratil svou růžovou barvu, je to kopie z muzea na kopci Madonna del Ghisallo, který bývá součástí monumentu Il Lombardia a objevuje se i na Giru d'Italia. Madona z Ghisalla byla prohlášena za patronku cyklistů, což potvrdil i papež. V každém rohu bistra, budete-li otevření, objevíte nějaký cyklistický příběh.
Petr Vakoč: „Tohle místo udělá svou atmosférou výtečnou reklamu cyklistice, lokalita je super, snad postupně přitáhne i více a více lidí přímo z okolí, nejen do bistra, ale i k cyklistice. A ke zdravější výživě, i o té bude v bistru řeč.“
„Doma, domácí“, to jsou slova, která ti, kteří místo nedaleko Anděla na Praze 5 oživili, chtějí, abyste u nich cítili.
A protože je to cyklistický domov, zavzpomínalo se během slavnostního otevření i na Luboše Loma.
