Z cíle včerejší ke startu dnešní etapy se peloton posunul o víc jak 200 kilometrů jižněji. To aby v průběhu osmi etap stačil projet celou Británií od severu k jihu. Poslední etapa se totiž odehraje na ostrově Wight na samém jihu země.
Dnešní etapa z Hawicku do Duns měřila 175 km s celkovým převýšením necelých 2 tisíce metrů. Profilově tedy pro profesionály nic extrémně náročného. Důležité pro konečné vyznění etapy se jevilo především to, že v posledních 25 km bylo nutno překonat tři vrchařské prémie v délce okolo dvou kilometrů a sklonem mezi 5 až 6%.
Včerejší etapa jisté časové rozdíly sice přinesla, ale i po ní stále mělo 50 závodníků stejný čas jako vítěz, tedy pomineme-li cílové bonifikace 10, 6 a 4 vteřiny pro první tři v cíli. A zároveň naznačila, že nejvyšší ambice tu mají dva týmy: Israel-Premier Tech a Ineos Grenadiers. Israel tu po včerejšku může jet nejen na Teunse a Woodse, ale i na vítěze včerejší etapy Stronga. Ineos zase na Pidcocka, Fraileho a Sheffielda.
Už po 2 km jela před pelotonem šestice. Charlie a Harry Tanfieldovi z týmu Ribble Weldtite, Lewis ze Saint Piran, Peltonen z Global 6, Travis Stedman z Qhubeky a pobyt v úniku si po včerejšku zopakoval Matthew Teggart z WiV. Nejnebezpečnější byl Stadman, který po včerejšku ztrácel na lídra +1:02 min. Teggartovi šlo o body na sprinterských prémiích a také všechny tři vyhrál.
O tempo pelotonu se střídavě starali jezdci Israele a Ineosu.
Většina lidí z úniku byla pohlcena pelotonem před pasáží s vrchařskými prémiemi. Zůstali pouze Teggart a Lewis a pokoušeli se dojet ještě pro body na první vrchařské prémii. V závěru stoupání si k dvojici vpředu dojel Stephen Basset (Human), jedoucí v zeleném dresu nejlepšího vrchaře, ale Teggart mu nic nedaroval, natož prémii. To byl ale zároveň konec úniku.
V následující pasáži docházelo k mnoha atakům, v posledních 5 km včetně Nilse Politta či Dylana Teunse, ale nikdo nebyl úspěšný. Obrovské množství práce při sjíždění těchto pokusů vynakládal Ritchie Porte (Ineos).
Nakonec tedy došlo na spurt 60ti členného pelotonu. Závěrečný sprint zahájil poté, co ho dopředu dobře vyvezl týmový kolega, Jake Stewart z národního týmu Británie, který pro tento závod vyměnil za dres Groupama-FDJ. Jenže Cees Bol se na něj při maximálním vypětí dotáhl a na cílové čáře o milimetry překonal.
„Tým odvedl super dobrou práci, když mě vyvezl přes kopce a dostal mě do dobré pozice pro sprint poté, co zlikvidoval útoky soupeřů. Ve stoupáních, kdy foukalo do zad, jsem byl na hranici svých možností. Naštěstí se poté vítr otočil a pro mě to bylo pak jednodušší. Posledních 300 metrů jsem do toho dal všechno a podařilo se. Je skvělé vyhrát. Existuje několik dalších etap s možností sprinterské koncovky, ale také několik kopcovitých dnů, které vyhovují ostatním klukům v týmu. Všichni jsme super motivovaní do dalších etap," řekl vítěz etapy.
