Naposled se jela německá národní Tour v roce 2008 a vyhrál domácí jezdec Linus Gerdemann. Byl to závod Pro Tour (dnešní terminologií World Tour) a závod trval devět dní.

V podstatně skromnějším formátu se odehrála letošní, po deseti letech obnovená Deutschlad Tour. Závod měl čtyři etapy a zařazen byl do kategorie 2.1, tedy podobný našemu Czech Cycling Tour.

Nepřinášeli jsme na těchto stránkách podrobnější informace, nebo Live fotoreportáže, protože nestartoval žádný z českých jezdců. Ale byli jsme na místě, připravovali fotografie v Live režimu pro německou stranu organizace závodu a dělali i Live fotoreportáž v angličtině na Twitteru.

Také jsme se hodně rozhlíželi, jak funguje organizace závodu pod taktovkou francouzské společnosti A.S.O. (pořadatel Tour de France), která závod organizovala. Byla to taková naše malá studijní cesta a hodně poučná. Třeba se u nás podaří obnovit velký Závod míru, tak jak se to podařilo Němcům s jejich závodem a budeme připraveni.

Zájem diváků

Zájem veřejnosti nás překvapil, až šokoval. Diváci byli ve městech a vesnicích, o víkendu si pořádali u trasy pikniky. Diváci byli ve stoupáních a to nejčastěji na kolech. Ve všední dny stály děti u silnice, tak jak si to pamatuji ze Závodu míru.

Neznám mediální odezvu televizních přenosů, jejichž výrobu také zajišťovala francouzská strana, ale u silnice jsem tolik lidí neviděl asi ani na Giro ďItalia. Zájem byl srovnatelný s Tour de France. Etapy byly situované na západ Německa do Porýní a tady je hlad po silniční cyklistice asi velký.

A když je zájem fanoušků, diváků, čtenářů, tak mají pořadatelé napůl vyhráno. 

Marketing závodu

Nejspíš ho měla na starosti domácí strana pořadatelů. Je to logické, zná své domácí prostředí. A už ten zájem diváků u silnice naznačuje, že to zvládli výborně. Měli ošetřenou mezinárodní propagaci závodu, především díky přenosům na Eurosportu, měli "zmáknutá" velká domácí média a propagace závodu šla až do lokálnosti. Kdy oznámení o trase a žádost o neparkování v místě průjezdu pelotonu byla formou plakátů na sloupech, ale byl to současně plakát zvoucí k závodu. 

Organizece etap, závodu, konvoje

Praktická organizace byla na bedrech Francouzů. A my byli hodně zvědavi, jak jim to jde. A dělají to bezvadně, opravdu jsou profesionály. Mají hodně funkcí obsazených lidmi na celý úvazek a to je znát. Přitom ve stejném termínu probíhal Tour de l´Avenir, které také pořádá A.S.O. a začínala španělská Vuelta, také závod francouzské společnosti.

K tomuto tématu asi v samostatném článku, nebo několika.

Cyklistika pro všechny

V Německu mnohem víc než ve Francii, nebo Itálii, Španělsku a podobně, je spojena profesionální silniční cyklistika s hobíky. Sami diváci/hobíci si chtějí zazávodit a tak je hodně německých závodů spojeno s cyklistikou pro všechny. Víkend před Deutschland Tour se jela jednorázovka v Hamburku spojená s masovkou. Ve Stuttgartu, v místě cíle poslední etapy, zavřeli ve městě okruh a přes den, než přijeli profesionálové, zde závodili tři tisíce cyklistů.

Je vidět, že jdou spojit velké závody s masovkami pro tisíce účastníků i ve velkých městech.

Skřípala občas jen německo/francouzská komunikace

To byl asi nejsložitější problém francouzské společnosti na německém území. Mnoho organizátorů zde bylo z Francie, ne vždy mluvili anglicky a často museli komunikovat s Němci, kteří také nemluvili anglicky, natož francouzsky. Většinou to bylo úsměvné, ale zažili jsme hned na začátku situaci, kdy nám přišel e-mail, že když nebudeme stíhat den před závodem prezentaci, tak nás odbaví před startem první etapy ve VIP prostorách. Neodbavili, naše nálepky na motorku a auto, vysílačky a roadbooky odvezli z Koblenzu do cílového Bonnu. A tak nás cesta pro ně připravila o polovinu první etapy.

A na konec jedna zajímavost z průběhu organizace závodu, které jsme byli účastníky: na trati se potkal policista závodu s policistou, který pod sirénami jel něco řešit/zasahovat, žádal si průjezd nehledě na peloton v protisměru. A jak to dopadlo? Policista od závodu sebral kolegovi klíčky od motorky a ten musel svůj motocykl odtlačit na krajinci. I to se muže stát. A zajímavá asi byla dohra uvnitř německé policie.

Foto Josef Vaishar/twitter.com/CyclingphotoLIV a pořadatelé