S úspěchem dlouhého úniku se v náročné etapě na 185 kilometrů počítalo, také trvalo velmi dlouho, než se stabilní únik vytvořil, ale nechat tak velký náskok závodníkovi, který dokázal dojet čtvrtý na Tour de France, nejspíš nebylo v plánu. Po rovinaté úvodní části etapy dlouhé přibližně 50 kilometrů se cyklistům do cesty postavilo stoupání Puerto del Bojar (15 km s průměrem 5,7 %). Následovala další čtyři stoupání třetí kategorie. Nejprve to bylo Alto de Ronda (5,9 km s 4,6 %), Puerto del Viento (6,9 km s 4,1 %) a lehčí Puerto Martinez (3,8 km s 5,5 %). Cíl pak byl na Alto de las Abejas (9,3 km, 4 %).
První velký únik neuspěl a v úvodním dlouhém výjezdu se podařilo ujet třinácti cyklistům, kterými byli Cristián Rodríguez (Arkéa-B&B Hotels), Pelayo Sánchez (Movistar), Gijs Leemreize (dsm-firmenich PostNL), Mauri Vansevenant (T-Rex Quick-Step), Pablo Castrillo, Urko Berrade (Kern Pharma), Jay Vine (UAE Emirates), Chris Harper (Jayco AlUla), Marco Frigo (Israel-Premier Tech), Luca Vergallito (Alpecin-Deceuninck), Florian Lipowitz (Red Bull-Bora-Hansgrohe), Clément Berthet a Ben O’Connor (Decathlon AG2R La Mondiale).
Tato skupina dostala poměrně dost prostoru, Red Bullu díky Lipowitzovi situace vyhovovala a při pětiminutovém odstupu začal tvořit tempo jezdci týmu Bahrain Victorious. Uvědomovali si totiž nebezpečí ze strany Bena O'Connora. Ten navíc 60 kilometrů před cílem dokonce zaútočil a vzal s sebou Leemreizeho. Za nimi se spojili Berrade, Frigo a Sánchez, ale na vedoucí dvojici vůbec nestačili.
Ani Leemreize s O'Connorem dlouho nevydržel. Už 27 kilometrů před cílem, v předposledním stoupání, se Australan osamostatnil. A pokračoval v nastaveném vysokém tempu až do cíle. V hlavním poli mezitím týmu Red Bull-Bora-Hansgrohe přijel pomoci také týmy UAE Emirates a Movistar, přesto rozdíl mezi vítězem etapy a pelotonem narostl na 6:31.
„Dnes jsem byl ve svém vlastním světě. Když ta třicetičlenná skupina odjela, byl jsem trochu zklamaný, protože jsem si myslel, že to byla dobrá šance. Když se pak závod znovu otevřel, prostě jsem do toho šel. Cítil jsem, že dnes je ten správný den, abych využil svou šanci. Už na startu jsem si uvědomil, že tuhle etapu můžu vyhrát.“
O'Connorovi vyhovovalo také mírné ochlazení, protože v první horské etapě ho vedro stálo lepší výsledek. „Dnes už bylo menší horko. Pořád je docela horko, ale aspoň ne 42 stupňů. Mohl jsem si to dnes užít." Ve 28 letech se dostal do klubu vítězů etap na všech třech Grand Tours. „Byl to pěkný závod, už předem jsem se díval na seznam jezdců, kteří vyhráli etapy na třech Grand Tours. Jsem šťastný, že jsem se teď na ten seznam dostal.“
Jak dlouho vydrží s luxusním náskokem na čele celkového pořadí? „V červeném dresu to bude zážitek, který se možná stane jednou za život, takže si budu užívat každý okamžik. Možná ho budu držet dlouho, možná ne. Záleží na tom, jak se mi bude dařit v Cazorle a Granadě. Je to příležitost a já si ji budu vychutnávat, jak jen to půjde.“
Druhý nakonec dojel Frigo s odstupem 4:33, Lipowitz dojel ve skupině s odstupem 5:12 a dostals e do vedení soutěže do 25 let, protože peloton projel cílem se ztrátou 6:31. „V plánu nebylo mít někoho z našeho týmu v úniku a nechat to dojet do cíle, ale nakonec se tam hodně nastupovalo a bylo těžké to kontrolovat. Najel jsem do stoupání po nějakých útocích a skončil jsem v úniku, takže jsme museli změnit některé cíle," přiznal Lipowitz a uznal, že útok O'Connora nebyl pro Red Bull ideální. „Myslím, že se všichni po sobě dívali, nikdo pořádně nevěděl, co má dělat. Ben jel a etapu vyhrál. Přesto jsem spokojený s tím, jak mi jely nohy. V posledních dnech jsem docela trpěl vedrem, ale teď už se opravdu těším na další dny.“
