Nedělní belgická klasika Gent-Wevelgem měla opět parametry monumentální jednorázovky, celkem měřila 253 kilometry a závodníci museli zdolat nejen řadu stoupání v čele s obávaným Kemmelbergem, ale také větrný úsek De Moeren a prašné úseky.
První větší dělení zařídil vítr
Očekával se souboj klasikářů a sprinterů, mezi týmy, které si přály hromadný dojezd, byl tentokrát také celek Visma-Lease a Bike s Olavem Kooijem, ale jejich kolektivní síla byla oslabena pádem a odstoupením Jana Tratnika.
I bez něj si jezdci Vismy vedli na terezínech velmi slušně. Boční vítr způsobil rozdělení pelotonu a původní dlouhý únik byl brzo zlikvidován. Ve skupině s 36 cyklisty nechyběl Mathieu van der Poel, ani jeho týmový kolega Jasper Philipsen, Kooij měl k ruce dva týmové parťáky a Mads Pedersen tu byl s Jonathanem Milanem a Jasperem Stuyvenem.
Van der Poel útočí na Kemmelbergu
Síly byly mezi favorizované sestavy spravedlivě rozděleny, ale Van der Poel o nějaký klidný dojezd ve spurtu nestál a proto už 85 km před cílem zaútočil. Ve výjezdu na Kemmelberg se s ním udrželi jen dva soupeři - Pedersen a Milan, oba z Lidl-Trek.
Ital Milan se cítil tak dobře, že za Kemmelbergem zaútočil sám. Ujel skupině s Van der Poelem, Pedersenem, Stuyvenem, Timem van Dijkem (Visma-LAB), Lewisem Askeyem (Groupama FDJ) a Rasmusem Tillerem (Uno-X Mobility).
Ale Milanův únik ještě nebyl rozhodující, na prašné cestě 75 km před cílem podruhé zaútočil Van der Poel a tentokrát zareagovali jen Pedersen a Laurence Pithie (Groupama-FDJ). Trojice dostihla Milana a společně najeli minutu náskoku před pelotonem.
Lidl-Trek měl v plánu být aktivní a řídit vývoj závodu, takže Milan opět sólově zaútočil 53 km před cílem. Na Kemmelbergu byl dostižen a v útoku ho vystřídal Pedersen. Utrhl však jen Milana, Van der Poel i Pithie se udrželi.
Pedersen se zbavil Pithieho
Za první trojicí se hodně závodilo, pronásledovatelé nebyli od vedoucího tria daleko, ale až dopředu už se nikdo nedostal. 34 km před cílem stoupali závodníci na Kemmelberg naposledy a Pedersen opět nastoupil. Pithie odpadl, Van der Poel se udržel.
V posledních kilometrech už se jelo pouze po rovině, takže byl prostor zformovat koalici sprinterských týmů, které chtěly hromadný dojezd. Jako první převzal vedení Soudal Quick-Step jedoucí na Tima Merliera. Přidala se i Visma, ale 25 km před cílem byl jejich odstup minuta a půl a vedoucí duo příkladně spolupracovalo.
Van der Poel v dlouhém spurtu nestačil
Van der Poel střídal s Pedersenem až do posledního kilometru, ačkoliv Dán byl považován za rychlejšího sprintera. Peloton se jim podařilo udržet za sebou a čekal je souboj o vítězství. Van der Poel vyčkával na druhé pozici, potřeboval sprintovat z pomalé rychlosti a na krátkou vzdálenost, aby měl šanci, naopak Pedersen chtěl dlouhý sprint, ve kterých je mimořádně silný.
Proto spurt zahájil sám z nevýhodné první pozice a Van der Poela udolal. Mistr světa se pokusil vyjet z háku, ale na Pedersena nestačil a v cíli mu gratuloval jako první.
Peloton dojížděl se ztrátou pouze 16 sekund a nejrychlejší byl Jordi Meeus (Bora-Hansgrohe) před Philipsenem a Milanem. Kooij bral šesté místo
