Nesmírně těžká byla 13. etapa z Bourg d'Oisans do Saint-Etienne. Očekával se poměrně selektivní závod, ale souboj uprchlíků a sprinterů o vývoj etapy se před startem zdál vyrovnaný. A sprinterské celky se opravdu snažily udržet vedoucí skupinu na uzdě, přesto se to nepodařilo. Sedmičlenná skupina v úniku byla totiž až příliš silná. Od počátku etapy byli aktivní špičkoví časovkáři Filippo Ganna (INEOS Grenadiers) a Stefan Küng (Groupama - FDJ). K nim se později přidali Mads Pedersen, Quinn Simmons (oba Trek - Segafredo), Fred Wright (Bahrain Victorious), Matteo Jorgenson (Movistar) a Hugo Houle (Israel - Premier Tech).
V pelotonu se okamžitě zmobilizovaly týmy Alpecin - Deceuninck a Lotto Soudal pracující pro sprintery Jaspera Philipsena a Caleba Ewana a začaly vedoucí skupinu stahovat. Odstup se více než 90 kilometrů před cílem snížil na 1:20, protože v hlavním poli začal foukat boční vítr a peloton týmy jezdců na celkové pořadí zrychlili ve snaze udržet své lídry v popředí. Ale situace se rychle uklidnila a náskok se opět zvýšil nad 2 minuty.
Více než 70 kilometrů před cílem spadl v nenápadné levotočivé zatáčce favorizovaný Ewan. Jeho pád byl dost tvrdý, Australan si poranil koleno a dlouho mu trvalo, že naskočil zpět na kolo a vrátil se do balíku. Přesto tam moc dlouho nevydržel, v dalším stoupání 49 kilometrů před cílem odpadl a belgický tým přestal pracovat. Navíc jezdcům Alpecinu došly síly a peloton ve stoupání zastavil a daroval vedoucí skupině další více než minutu náskoku.
43 kilometry před cílem se v pelotonu složil tým BikeExchange - Jayco pracující pro Dylana Groenewegena. Jenže už bylo pozdě, únik byl daleko a stále měl dost sil. Simmons si z úniku vystoupil 26 kilometrů před cílem, kdy peloton ztrácel 2:30 a bylo jasné, že vítězem etapy je někdo z vedoucí šestice. BikeExchange - Jayco přestal stahovat 13 kilometrů před cílem a nedlouho poté přišel první Pedersenův útok. Dán skupinu překvapil, od nejrychlejšího sprintera v úniku se nástup nečekal.
Ganna, Küng a Jorgenson se neudrželi, vydrželi pouze Wright a Houle. Trojice spolupracovala, kromě jednoho útoku Houleho 9 kilometrů před cílem. Druhé trio postupně ztrácelo čas a o vítězství se rozhodovalo až ve spurtu. Houle držel první pozici, Pedersen si vše hlídal z druhé pozice a jako první začal spurtovat už 250 metrů před cílem. Jeho převaha ve spuru byla zjevná, okamžitě získal několik délek náskoku a zvítězil před Wrightem a Houlem.
"Konečně jsem získal vítězství, po kterém jsem toužil. Když jsem na Tour přijížděl, věděl jsem, že mám dobrou formu, ale nevyužil jsem příležitosti v prvním týdnu. Dnes jsem svou šanci využil," říká Pedersen po svém prvním etapovém vítězství na závodech Grand Tours. "Je to opravdu příjemné. Jako tým jsme přijeli jen s jezdci na etapy, takže je to úleva získat první vítězství. Plán byl takový, že pokud budou v úniku víc než čtyři jezdci, měli bychom v něm být, včetně mě. Ale dlouho jsem si myslel, že to byla chyba a že nás peloton dojede. Ale těžké to bblo pro všechny. Byl to takový dlouhý den. Dvanáct kilometrů před cílem jsem si říkal, že je nás v čelní skupině moc, tak jsem zkusil zaútočit. Naštěstí jsme únik rozdělili a bylo snazší ho kontrolovat."
Druhá skupina ztratila 30 sekund a peloton 5:45. Nechyběl v něm nikdo podstatný, takže před 14. etapou s klasikářským cílem v Mende vede Jonas Vingegaard (Jumbo - Visma) o 2:22 před Tadejem Pogačarem (UAE Emirates).
