Závodníci Jumbo-Visma začali letošní klasikářskou sezónu jak nejlépe mohli. Dylan van Baarle na konci února vyhrál Omloop Het Nieuwsblad, o den později slavil Tiesj Benoot na Kuurne-Brusel-Kuurne a další vítězství zajistili Van Aert na E3 Classic a Christophe Laporte na Gent-Wevelgem a Dwars door Vlaanderen. Co by za to jiné týmy daly! Například Soudal Quick-Step, který letos vyšel naprázdno. Jenže Jumbo má větší ambice a vedení týmu to vyhlašovalo už před startem sezóny.
Například Merijn Zeeman po Dwars door Vlaanderen řekl, že bez vítězství na Kolem Flander nebo Paříž-Roubaix nebude jaro úspěšné. Jenže ono to nevyšlo. A pro Wielerflits.nl později svá slova mírnil: „Jak s klasikáři, tak s týmem na etapové závody jedeme naše nejlepší jaro v historii. Vyhráli jsme tři etapové závody WorldTour a pět klasik. To je fantastické. Jediným naším nesplněným cílem bylo vyhrát Flandry a Roubaix. To jsou hrdinské závody, které chce jednou vyhrát každý. Ještě před Ronde jsme mohli dojít k jedinému závěru, a to, že jsme odvedli fantastickou práci. Jenže opravdu chybí třešnička na dortu. Ale příští rok do toho půjdeme znovu.“
Zeeman se nevymlouvá na smůlu, která postihla Wouta van Aerta v závěru Paříž-Roubaix. Belgičan prorazil zadní plášť na Carrefour de l'Arbre a ztratil kontakt s Mathieum van der Poelem. „Mathieu byl lepší na Ronde a lepší v Roubaix. Máme k němu velký respekt, ale jen nás to ještě více motivuje, abychom ho porazili, stejně jako Pogačara. Wout byl neuvěřitelně dobrý, ale střetl se s lepším soupeřem. To je sport. To je to, co z nich dělá tak skvělé sportovce, kteří všechny baví. Musíme se na to prostě dívat s velkým uznáním. Posouvají sport na vyšší úroveň.“
Sám Van Aert si nemyslí, že by letošní jaro bylo nepovedené: „Měli bychom být hrdí na to, jak jsme závodili. Usilovali jsme o víc, zejména v posledních dvou monumentech. Ale každý závod má svůj příběh. Byla by opravdu škoda, kdybychom letošní jaro označili za neúspěch. Zvlášť když vidíte, jak jsme jeli. Na to jsem hrdý. Když se podívám na sebe, tak jsem byl vždycky ve finále těch největších závodů. Vždycky jsem dělal to, na co jsem měl.“
Na Roubaix si tým vedl velice dobře, ale stačily dva defekty a vše se otočilo. „To je pro Roubaix typické. Vypadalo to, že máme výhodu, a o dvě minuty později je všechno vzhůru nohama. Naším plánem byl překvapit některé z favoritů ještě před Arenbergem. Bylo by lepší, kdybychom s sebou měli jednoho muže navíc, ale byli jsme tam s Christophem Laportem v malé skupině. Najednou jsem za Arenbergem viděl, že Christophe už tam není. Měl jsem podezření, že má technický problém, i když jsem v tu chvíli nevěděl, o co jde.“
„Nebylo také jasné, jak daleko je za námi. A než jsem si to uvědomil, připojila se k nám skupina se dvěma kluky z Alpecinu. Najednou tam byli ve třech a pak už to samozřejmě bylo složité. Snažil jsem se zůstat v klidu a vzadu se moji týmoví kolegové snažili dotáhnout dopředu. Nemusel jsem proto táhnout skupinu a spolupracovat. V tu chvíli to pro mě bylo dobré. Ale když jsem se rozhodl zaútočit, tak jsem měl defekt,“ vysvětluje Van Aert.
Jumbo má ještě šanci na ardenských klasikách, ale už bez Van Aerta, pro kterého jarní sezóna skončila na velodromu v Roubaix. „Tam jsme mnohem více outsidery, s jiným výběrem. Alespoň pro mě bylo Roubaix posledním závodem. Pro všechny v našem týmu je škoda, že nám na jaře chybí opravdu velká klasika. Ale měli bychom být hrdí na to, jak jsme jezdili. Je snadné říct, že jde jen o vítězství, ale ve skutečnosti je to také o tom, jak se ukážete jako tým, jak se projevíte. Myslím, že jsme závodili dobře, a doufám, že to fanoušky bavilo.“
