Petr vakoč své nečekané rozhodnutí vysvětlil v dlouhém postu na svých sociálních sítích:

Středeční Giro del Veneto pro mě bude posledním závodem letošní sezony a zároveň posledním závodem mé profesionální silniční kariéry. Po dlouhém a důkladném přemýšlení jsem dospěl k rozhodnutí, že je čas vydat se vstříc novým výzvám.

Byla to úžasná jízda. Splnil jsem si dětský sen a stal jsem se profesionálním cyklistou. Jsem za to moc vděčný. Měl jsem štěstí na skvělé lidi a navázal jsem přátelství na celý život. A nejenže jsem se mohl živit svou největší vášní, ale byl jsem členem dvou z nejvíce úspěšných cyklistických týmů. Vyhrál jsem velké závody a na nespočtu týmových vítězství jsem se podílel.

Po zranění, které jsem utrpěl po srážce s náklaďákem během soustředění v Jižní Africe v lednu 2018, jsem věřil nejen v to, že se plně uzdravím, ale zároveň že se mi povede opět závodit na Tour de France. Měl jsem štěstí, že následky pádu nebyly fatální a s obrovským nasazením pracoval na svém návratu. To, že se mi podařilo dostat se zpět na nejvyšší úroveň profesionální cyklistiky, považuji za své největší vítězství.

Letošní Tour pro mě byla velice emotivní. Ani ve snu jsem si nedovedl představit, že s týmem zažijeme takový úspěch, vyhrajeme dvě etapy a budeme hájit žlutý trikot! Užil jsem si opravdu každou minutu. V následujících týdnech po Tour jsem si však začal čím dál více uvědomovat, jak náročné předchozí tři roky byly. Mé tělo mi již delší dobu dává jasné signály, že je na čase zpomalit. Moje mysl by pořád ráda závodila, ale v hloubi duše cítím naprosté uspokojení a chuť vydat se na nová dobrodružství.

Jedna kapitola končí, nové možnosti se otvírají. Kolo se rozhodně nechystám pověsit na hřebík. Nejspíš si vyzkouším nějaké závody v terénu. Tedy tam, kde to pro mě před lety vše začalo. Zároveň budu pokračovat ve studiu psychologie a těším se, že budu své zkušenosti v této oblasti předávat dále. Právě práce v emočně mentální oblasti hrála v mém návratu zásadní roli. Podrobně to popisuji i v knize od Radima Valigury, která vyjde v příštím měsíci. Stejně tak se chystám předávat své zkušenosti v oblasti sportovní výživy.

Rád bych této příležitosti využil k tomu, abych poděkoval všem, kteří mě na této cestě prováděli. A to zejména rodině, přátelům, doktorům, sestřičkám a fyzioterapeutům, kteří mně zachránili zdraví a pomohli se vrátit do plné formy, trenérům, spolujezdcům a personálu týmu Alpecin-Fenix, Deceuninck Quickstep, Dukly Praha a všech předchozích týmů a v neposlední řadě fanouškům, kteří mě neustále hnali dopředu na této nezapomenutelné cestě.

Vakoč se mezi profesionály dostal po úspěšném angažmá v development sestavě Etixx-iHNed. Skončil druhý na evropském šampionátu v kategorii U23, vyhrál etapu Czech Tour, celkové pořadí Okolo Slovenska a několik dalších závodů. Bylo proto jen logické, že si ho do WorldTour sestavy vytáhl Quick-Step. A právě v Quick-Stepu získal své největší úspěchy na profesionální scéně. Své první vítězství ve WorldTour získal sólovým únikem ve druhé etapě Okolo Polska v roce 2014. Ve 23 letech vyhrál prestižní klasiku Brabantský šíp, o rok dříve ovládl Czech Tour a český šampionát.  

Bohužel Brabantský šíp bylo jeho poslední velké vítězství, v roce 2018 se musel dlouho a složitě léčit z vážného zranění, které zmiňuje ve svém příspěvku. V sezóně 2019 se vrátil a další rok přestoupil do Alpecin - Fenix a byl součástí ohromného rozvoje belgického týmu.