Je zcela logické, že nikdo z favoritů v předchozích etapách nepřišel s velkým útokem, protože k tomu nebyla příležitost, profily etap nebyly dostatečně těžké a všichni čekají na vývoj závodu po úterní časovce na 26 kilometrů v okolí Valladolidu. V několika těžších etapách úvodního týdne se ukázalo pár věcí, které naznačují další vývoj.
Co čekat od Kusse v časovce?
Málokdo je v současné cyklistice tak ryzím vrchařem jako Sepp Kuss. Osmadvacetiletý cyklista z Duranga v Coloradu se v horách narodil, v horách s cyklistikou začal a v horách je nejlepší. Ale teď má šanci na dobrý výsledek v celkovém pořadí a kvůli tomu se musí zmáčknou i v časovce. Šedesátikilový Kuss rovinaté časovky samozřejmě rád nemá, na Giru na Evenepoela ztratil přes čtyři minuty, ale tam neměl žádnou motivaci utrácet síly. Tentokrát to bude úplně jiné a možná překvapí. Pokud ztratí minutu, bude to velký úspěch. Spokojený by měl být i se ztrátou minuty a půl.
Osobně však nevěřím, že by se Kuss udržel mezi nejlepšími až do konce Vuelty, o vítězství budou závodit jiní.
Evenepoelovi vyhovují unipuerta
Remco Evenepoel zatím podává poměrně nevyrovnané výkony. V úvodní časovce družstev a ve třetí etapě s cílem na vrcholu Arinsal získal více než půl minuty náskoku před Primožem Rogličem a Jonasem Vingegaardem, ale v jediné etapě s cílem na Pico del Buitre o téměř celý náskok přišel. I v krizi si počínal zkušeně, zůstal klidný a dokázal snížit odstup na minimum, přesto je to špatné znamení před dalšími ještě mnohem těžšími etapami.
V následujících vrchařských dojezdech byl opět silný, strmá a nepříliš dlouhá stoupání na závěr etap (neboli unipuerta) mu vyhovují, ale poradí si i s těžšími etapami, ve kterých bude za sebou několik výjezdů? Například ve 13. etapě s dojezdem na Col du Tourmalet? Etapa je to sice krátká, ale pojede se také Aubisque a Spandelles, velmi dlouhá stoupání ve vysoké nadmořské výšce, dojezd je ve 2115 metrech. A těžké to bude i v následující etapě.
Evenepoel doufá, že zajede výbornou časovku, smaže ztrátu 2:22 na Kusse (je to možné) a získá nějaký čas na Rogliče, Vingegaarda a Ayusa. Poté by mohl závodit defenzivně, doufat, že s přibývající etapami bude jen sílit a čekat na útoky soupeřů. Ale proti týmům s více lídry to bude mít velmi těžké.
Roglič je (zatím) silnější než Vingegaard
Zdá se, že Jumbo si tuto Vueltu zatím užívá. Kuss a Roglič vyhráli etapy, Američan veze červený dres a také Vingegaard patří k nejlepším. Se třemi lídry mají závodníci nizozemského celku spoustu taktických možností, zatím jsou však opatrní. K větším útokům vybízejí pouze Kusse, Rogliuč podle svého zvyku čeká na poslední kilometr a spoléhá na své zrychlení, zatímco Vingegaard se snaží vyjezdit do formy, kterou má o dost horší než na Tour.
Dán doufá, že se bude cítit lépe v dlouhých stoupáních, velkou šanci má v etapě s cílem na Tourmaletu. Ale Roglič je nyní, zdá se, o něco málo silnější a také ho Vuelta evidentně baví. Letos už má splněno, vyhrál Giro d'Italia, takže Vueltou se stresovat nemusí. V Jumbu si zatím role nerozdělili, všichni tři jsou rovnocennými lídry. ale když jde do tuhého, je Roglič o něco lepší než Vingegaard a Kuss. Jasněji bude po časovce.
Ayuso tahá za kratší konec
O týmu UAE Emirates se zatím moc nemluví, přitom má také hned tři lídry. Za vedoucím Kussem se totiž se ztrátou 43 sekund schovává Marc Soler. Stejně jako Kuss těží z dlouhého úniku a nejspíš v některé těžké etapě rupne, ale zatím je vpředu a UAE Emirates ho může použít ve své strategii. Juay Ayuso a Joao Almeida jsou hodně nenápadní, Almeidův útok v závěru 9. etapy zůstal bez odezvy a Portugalec stáhl 5 sekund. Předvádí svůj obvyklý výkon, na útoky soupeřů nereaguje a drží vlastní tempo. Postupně stoupá pořadím, ale na dostat se na pódium bude těžké.
Zato od Ayusa se čekalo něco trochu víc. Když Roglič a Evenepoel závodí a útočí, mladý Španěl jen reaguje. Stále se drží mezi nejlepšími, na Evenepoela ztrácí pouze 21 sekund, ale doposud nenaznačil nic, proč bychom si měli myslet, že dokáže v horách ujet jezdcům Jumba a Evenepoelovi. I v jeho případě hodně prozradí časovka, protože v té je letos silný. Když ztratí hodně času, nebude to dobré znamení. Doufejme, že to nejlepší teprve předvede a Evenepoel nebude na Jumbo úplně sám.
Mas nepřekročil svůj stín
Upřímně jsem překvapený, jak dobrý Enric Mas na letošní Vueltě je. Jeho příprava nebyla stoprocentní, po odstoupení z Tour de France musel léčit zranění a vůbec nezávodil, přesto je ve skvělé kondici a dokáže se v kopcích držet s nejlepšími. Má stejný čas jako Vingegaard a na Evenepoela ztrácí jen 11 sekund. Přesto to nevypadá, že by mohl jet o celkové vítězství. Na Pico del Buitre se snažil držet s Rogličem a Vingegaardem, ale přehnal to a na jednom kilometru ztratil spoustu času. Po letošní nepovedené sezóně by mu madridské pódium určitě stačilo, ale na Vueltě už byl třikrát druhý, vyhrát aspoň jednou by si určitě zasloužil. Jednou to možná vyjde, letos se to zdá nepravděpodobné.
Ineos mimo hru
Naopak strasti Ineos Grenadiers mě nepřekvapují vůbec. Thymen Arensman musel odstoupit po těžkém pádu, ale ani v předchozích etapách nebyl nezářil. Geraint Thomas měl také spoustu problémů, bez kterých by asi byl v celkovém pořadí o něco výš, ale ne o moc. Thomasovi Vuelta nevyhovuje, krátká a strmá stoupání nemá rád a po devíti etapách ztrácí 12:34 na Kusse. Nemá cenu se snažit o výsledek v celkovém pořadí, Britové musejí změnit cíle a útočit na etapy.