Martinez je ve skutečnosti nejmladším držitelem dresu vedoucího závodníka na všech Grand Tours, mladší byl pouze Francouz Henri Cornet na Tour de France 1904, ale tehdy se trikoty ještě neudělovaly. Cornet tehdy druhou Tour historie vyhrál poté, co byli čtyři závodníci před ním diskvalifikováni. Takže reálně Tour vlastně nevedl nikdy. Každopádně je Martinezův úspěch v tomto věku výjimečný.
Lenny je třetím úspěšným závodníkem v rodině Martinezů, jeho děda Mariano Martinez vyhrál dvě etapy na Tour de France a stal se nejlepším vrchařem v roce 1978. Otec Miguel Martinez zase patří k nejlepším závodníkům historie horských kol. V době největšího rozmachu mountainbikingu se stal mistrem světa a olympijským vítězem. Na silnici to zkoušel také, ale neuspěl, Lenny má našlápnuto mnohem lépe.
V prvním roce mezi profesionály dokázal vyhrát horský závod CIC s cílem na Mont Ventoux a na debutové Grand Tour se v šestý den závodu oblékl do dresu celkového lídra. Přitom to tak neplánoval.
„Byla to šílená etapa,“ říká Benoît Vaugrenard, sportovní ředitel týmu Groupama-FDJ. „Věděli jsme, že bude velký boj o únik, protože si všichni mysleli, že Soudal Quick-Step chce odevzdat červený dres, ale nečekali jsme, že to bude trvat tak dlouho.“
Groupamě to vyšlo perfektně, protože do velkého úniku se dostali hned tři jejich jezdci Michael Storer, Rudy Molard a právě mladičký Martinez. „Chtěli jsme mít vpředu Michaela, abychom mohli bojovat o etapu, ale když se skupina utrhla, uslyšeli jsme Lennyho jméno,“ pokračuje Vaugrenard. "Na začátku etapy jsem se nechtěl přidat k úniku, ale jak závod pokračoval, viděl jsem, že je těžké se do něj dostat," vysvětluje Martinez. „Říkal jsem si, že to bude těžký boj, a když se nakonec pojede, bude pro peloton těžké únik kontrolovat. Viděl jsem před sebou velkou skupinu, tak jsem si tam doskočil. Řídil jsem se instinktem a myslím, že jsem udělal dobře.“
Groupama společně s týmem Jumbo-Visma odvedla v úniku nejvíc práce. Oba týmy chtěly udržet co největší náskok až do cílového stoupání a nestály o další útoky. Díky tomu se skupina udržela pohromadě. „Bolelo to, protože celou dobu foukal čelní vítr,“ říká Molard, který musel dřít na čele skupiny vedle jezdců Jumba. „Nebylo to jednoduché, ale bylo dobré, že jsme tam měli tři kluky včetně Lennyho. Myslím, že jsme to nemohli udělat lépe.“
Storer odtáhl polovinu cílového stoupání a poté se začalo závodit o etapu. Martinez si musel hlídat především Seppa Kusse, který byl favoritem etapy a v celkovém pořadí na Francouze ztrácel 38 sekund. „Věděli jsme, že nejnebezpečnější je Kuss,“ říká Vaugrenard. „Jakmile odjel, řekli jsme Lennymu: 'Teď prostě jeď časovku až do cíle, moc nepřemýšlej a v cíli si to spočítáme'.“
A bylo to mimořádně těsné. Martinez zůstal s Bardetem, zatímco Kuss ujížděl vstříc etapovému vítězství. Pro Vaugrenarda to byly těžké chvíle: „Mysleli jsme si, že nám dres proklouzne mezi prsty, protože náskok Kusse se zvýšil na pětatřicet sekund, a to nepočítáme bonusové sekundy. Říkali jsme si, že budeme mít stále dobrou pozici v celkovém pořadí, a pak jsme byli překvapení, když jsme viděli, že se Lenny přiblížil.“
Martinez si nebyl jistý, jak to dopadlo a vyčerpaný se svalil na zem. Ani nedokázal reagovat na výtky Bardeta, kterému se nelíbilo, že Martinez v posledním kilometru nestřídal a pak nastoupil pro druhé místo v cíli. „To je úžasné,“ byla jeho první slova. „Vuelta je už teď úspěšná,“ dodal. Na své první Grand Tour se měl jen učit, jaké to je závodit tři týdny v kuse, vždyť právě v horských etapách nejtěžších etapáků by měl v budoucnu zářit. 52 kilogramy vážící cyklista je ryzím vrchařem. „Je to neuvěřitelné, tohle je sen každého závodníka. Michael a Rudy pro mě dnes obětovali svou šanci na vítězství a doufám, že jsem jim to oplatil. Tenhle dres mám díky celému týmu. Stále si neuvědomuji, co se mi děje. Je to něco tak velkého. Byl to můj sen, když jsem na Vueltu přijel. Člověk na to myslí, ale zároveň si říká, že je velmi těžké ho získat. Přesto se to dnes podařilo.“
Groupama bude nyní bránit vedení, což je dobrá zpráva pro všechny velké týmy, které ušetří spoustu sil. Ale nic to prý nemění na Martinezově hlavním cíli. „Budeme muset hájit dres a je skoro děsivé ho mít, protože je to něco fakt velkého. Pro dobré celkové umístění udělám maximum, stejně to byl můj cíl už před startem Vuelty. Na mých plánech to nic nemění,“ dodává.
