Nejdéle s Evenepoelem bojoval Tom Pidcock. Jako jediný se k Belgičanovi dokázal vrátit po jeho útoku na La Redoute. Jenže mu to dlouho nevydrželo. „Na La Redoute jsem jel opatrně. Věděl jsem, že se ve sjezdu můžu vrátit, ale Evenepoel mi samozřejmě v dalším stoupání lehce odjel. Ale hrál jsem na jistotu, buď bych jel naplno na La Redoute a doufal, že pojedu s Remcem, nebo jsem mohl počkat a soustředit se na druhé místo. Jel jsem nakonec s Remcem a přestože jsem si musel vystoupit, skončil jsem druhý. Takže jsem vsadil dobře,“ vysvětlil po závodě.
„Vždycky chci vyhrát, ale někdy to prostě nejde. Remco je prostě špičkový jezdec a byl příliš silný. V jednu chvíli mě požádal, abych mu vystřídal, ale já opravdu nemohl, takže mi prostě ujel. Ale dnes jsem zajel dobrý závod, to se mi tu v posledních letech nestalo, takže to je pozitivní. Jsem spokojený se svým prvním pódiem v monumentu,“ dodal Pidcock, který navzdory mnoha problémům zaznamenal nejlepší jaro kariéry.
Konečně je spokojený i velký šéf
Mezitím v táboře týmu Soudal Quick-Step panovalo velké nadšení z vítězství a z předvedeného výkonu. Patrick Lefevere, ředitel týmu, kritizoval své závodníky po neuspokojivých výsledcích na dlážděných klasikách, ale nakonec vše dobře dopadlo. „Myslím, že i velký šéf je spokojený,“ řekl s úsměvem na tváři Ilan Van Wilder, klíčový domestik vítěze závodu. „Pravděpodobně teď kritici řeknou, že Remco vyhrál kvůli Pogačarově pádu,“ pustil se zkušený manažer okamžitě do smyšleného konfliktu.
„Měli jsme plán, jak zaútočit na La Redoute, a ten jsme splnili. Tým drží velmi dobře pohromadě a odvedl vynikající práci. Tři týdny spolu trénovali na Teide a jsou spolu prakticky každý den,“ pokračuje Lefevere. „Lidé to samozřejmě nevědí, ale Remco a tým byli letos doma možná čtyři dny. Tréninkové kempy, vysokohorská soustředění, průzkumy trati... To všechno k tomu patří a je pak potěšující, že se to v závodě vyplatilo. Samozřejmě je to velmi uspokojivé. Vidím, že se klukům v tréninku daří, ale chcete i výsledky.“
Van Wilder se s Evenepoelem zná ze všech týmových kolegů nejdéle. Závodili spolu už v juniorech v národním týmu. Teď mu pomohl k vítězství na monumentální klasice. „Byl to těžký ročník, ve kterém jsme byli brzy pod tlakem. Potřebovali jsme opravdu každého, každý také odvedl svou práci. To, že to pak Remco opět dokončil podobně jako loni, je fantastické. Myslím, že všichni by na to měli být hrdí,“ říká dvaadvacetiletý cyklista.
Evenepoelovu dominanci se snažili narušit jezdci Jumbo-Visma. Jan Tratnik vyrazil do úniku už 85 kilometrů před cílem, ale nakonec muži ve žlutočerných dresech nenašli způsob, jak mistra světa dostat pod tlak. A vlastně to ani nebylo cílem, protože na Evenepoela si nevěřili. Tratnik se svým útokem snažil dostat do elitní skupiny, aby mohl bojovat o pódium, ne o vítězství. „Kdyby se dostal přes La Redoute na čele a Remco by si ho dojel až pak, tak by to zvýšilo jeho šance na pódium,“ řekl Tiesj Benoot, sedmý muž v cíli. To však nevyšlo, Tratnik by dostižen už ve stoupání a do hry o stupně vítězů se dostal Belgičan. Ovšem daleko za vedoucím jezdcem. „Když dokážete odjet o minutu a půl, ukážete, kdo je opravdu nejlepší. Remco byl opravdu vynikající. Tom Pidcock se ještě pokusil připojit, ale viděli jste, že pak za to musel zaplatit,“ dodal.
