V úvodní etapě se startem a cílem v San Juanu, která byla v letošním ročníku druhou nejsnadnější co do délky (140 km) i profilu (520 výškových metrů), se dal očekávat následující průběh: únik především jezdců z jihoamerických kontinentálních týmů, souboj o zisk bodů na dvou sprinterských a hlavně dvou vrchařských prémiích třetí kategorie, včasné dojetí uprchlíků, příprava co nejlepších pozic do hromadného závěru a souboj sprinterů o vítězství v etapě.
Předstartovní favorité byli tedy jasní: Fabio Jakobsen (Soudal-Quick Step) a Sam Bennett (Bora-hansgrohe). Život jim měli komplikovat Fernando Gaviria (Movistar), Elia Viviani (Ineos), Giacomo Nizzolo (Israel), Gleb Syritsa (Astana), Sam Welfsford (DSM) a všichni jsme jistě doufali, že také Peter Sagan. Důležité bylo také nespadnout nebo alespoň ne tak, aby to mělo významnější následky.
Skutečnost byla taková: 20 km po startu jela před pelotonem šestice, v níž pracovali tři Argentinci a po jednom zástupci Panamy, Chile a Uruguaye, žádný z nich z týmů World nebo Pro. Dopředu si postupně doskočili další borci, dva z Argentiny, jeden z Panamy a Ital Tarozzi z Green Project-Bardiani. O tempo pelotonu se starali vybraní jezdci Soudal-Quick Step, Bora-hansgrohe, Movistaru a TotalEnergies.
Problémem se stalo, že poslední tři uprchlíci byli sjeti příliš brzo, to když do cíle zbývalo skoro 60 km, takže 24letý Tarozzi, k němuž se přidal z pelotonu jeden z dalších 40 Argentinců na startu, dostal šanci v úniku ještě nějaký čas pokračovat. Pouze však do mety blížící se 20 km před cílem.
Závěrečných 10 km se odehrálo v širokých městkých několikaproudých silnicích, takže na jedné straně nic přespříliš technického, na druhé ale mimořádně vysoké tempo. A z něho se snadněji padá. Stalo se to více lidem 8 km před cílem a peloton se rozdělil na více části.
O Petra Sagana se v posledních kilometrech výborně starali hoši z TotalEnergies. Vpravo od nich se srovnali borci z DSM, kteří v průběhu etapy nešlápli zbytečně. Vedle nich bušil do pedálů kompletní tým Soudal-Quick Step s Remco Evenepoelem na čele.
Jenže Fabio Jakobsen z týmového vlaku vypadl kilometr před cílem, kde středový pás poslal peloton na dvě opačné strany a Jakobsen zůstal v tom špatném pruhu. Naopak Danny Van Poppel přivezl na špici do posledních stovek metrů Sama Bennetta a ten nezaváhal. Jakobsena dubloval Michael Morkov, který neměl problém s uhájením druhé pozice před Giacomo Nizzolem. Peter Sagan proťal cílovou čáru na 7. místě.
Van Poppelovi se vyplatilo úplně nevyvěsit, ze 4. místo bral 5 UCI bodů. Poslední 3 si přisvojil za 5. místo Gleb Syritsta z Astany.
Mathias Vacek byl stejně jako 82 dalších cyklistů, včetně všech favoritů celkového pořadí, klasifikován v čase vítěze, Jan Hirt připsal ztrátu +1:57 min.
Sam Bennett, Ryan Mullen a Danny Van Poppel
„V přípravném období jsem pracoval opravdu tvrdě a všichni moji týmoví kolegové také, takže je opravdu příjemné zahájit sezónu na vysoké úrovni. Po nepříliš skvělé loňské sezóně mám pocit, že jsem se teď vrátil ke svému starému já. Bylo to rychlé a hektické finále a opravdu chci poděkovat svým týmovým kolegům za jejich perfektní práci!“ řekl Sam Bennett
„Byl to pro nás docela dobrý den! Chlapcům se podařilo pracovat pro Sama Bennetta a zároveň udržet Sergia Higuitu mimo jakékoli potíže. Danny van Poppel předvedl perfektní nástup, po kterém následoval Sam. S úvodní etapou tohoto závodu jsme více než spokojeni. S dresem lídra očekáváme v zítřejší etapě poměrně hodně práce,“ dodal sportovní ředitel Bora-hansgrohe Bernhard Eisel.
