Ačkoliv pořadatelé závodů ve většině případů stále neví, jak zapisovat jeho jméno, Mattias Skjelmose Jensen, jak zní celé jeho jméno (Jensen se v Dánsku z běžného užívání vypouští, stačí tedy Mattias Skjelmose), už se řadí do světové špičky a pro Trek-Segafredo je to dost možná nejdůležitější závodník do budoucích let. Vítězit začal už loni, když byl nejlepší na Okolo Lucemburska a letos vyhrál etapy na menších francouzských závodech Etoile de Bességes a Tour des Alpes Maritimes et du Var. Mezitím však posbíral několik pódiových umístění v celkovém pořadí, třetí byl na Okolo Dánska, Okolo Valonska a Okolo Provence. Ale daří se mu i na jednorázových závodech, jak dokázal na Valonském šípu.
Nestačil jen na Tadeje Pogačara a proto rozhodně nemohl být zklamaný: „Ráno před závodem jsem řekl, že bych byl rád, kdybych skončil druhý za Pogačarem, a to se také stalo. V závodech, kterých se účastní, pokud nemá smůlu, je opravdu těžké pomýšlet na něco víc než na druhé místo. Skončil jsem druhý za tím, kdo se možná stane nejlepším jezdcem všech dob. To samozřejmě neznamená, že se nebudeme snažit ho porazit, a o to jsem se dnes snažil. Věděl jsem, že mám dobré nohy a dobrou kondici, takže jsem se soustředil na stupně vítězů, a to jsem také řekl svým týmovým kolegům na poradě před startem.“
Sebevědomí Skjelmosemu rozhodně nechybí, na přední příčky je zvyklý od mládežnických kategorií, do světové špičky patřil už v juniorech. V roce 2017 vyhrál na Závodě míru juniorů vrchařskou soutěž a o rok později skončil druhý celkově za Remcem Evenepoelem. Příležitost v Treku dostal už o dva roky později a poté se každým rokem zlepšoval, až se stal jedním z lídrů americké sestavy, v pouhých 22 letech.
Trek do Valonského šípu nastoupil se třemi lídry, kromě Skjelmoseho také s Giuliem Cicconem a zkušeným Baukem Mollemou. Nizozemec výrazně pomohl Skjelmosemu k pódiovému umístění: „Z loňska jsem věděl, že je třeba být na prvních pozicích v dolní části stoupání, a díky skvělé práci Baukeho jsem tam byl. Kdybych se snažil jet za nejlepšími příliš brzy, riskoval bych, že vybouchnu. Držel jsem se svého tempa a čekal na správný okamžik, kdy zrychlit. Byla to dobrá strategie. Doufali jsme v nějaké útoky na začátku etapy závodu, ale UAE odvedlo úžasnou práci, když udrželo vše pod kontrolou.“
„Jsem spokojený s tím, jak jsem to zvládl v tak náročném finále. Znám svou výkonnost, vím, co dokážu. Se svým výkonem a výsledkem jsem opravdu spokojený, ale myslím, že spokojený může být i celý tým. Na prvních pozicích byl i Cicco a ostatní kluci odvedli skvělou práci, zejména Bauke, který mě vedl do finále. Má spoustu zkušeností z těchto závodů, je strašně inteligentní a ví, kde se pohybovat. Mít jeho pomoc je prostě obrovská výhoda a byl bych hloupý, kdybych nejel za ním,“ dodává mladý Dán.
Skjelmosemu se budou sebevědomí a vůdčí schopnosti hodit i v budoucnu, chce se totiž stát lídrem na Grand Tours. „V závodech, kde jsem letos předvedl dobrý výkon, jsem využil své výbušnosti v krátkých stoupáních, a zjistil jsem, že jsem možná výbušnější, než jsem si myslel. Mým plánem, a stejně tak i plánem týmu, do budoucna je pracovat více směrem k tomu, abych se stal lídrem na Grand Tour. Stále mám na čem pracovat, abych se přiblížil těm nejlepším. Je mi 22 let a vím, že se můžu ještě hodně zlepšit, zejména v dlouhých stoupáních, aniž bych ztratil svou výbušnost.“
Skjelmose bude také na startu monumentu Lutych-Bastogne-Lutych. Na Amstel Gold Race (8.) dokázal, že si umí poradit i s dlouhými závody a proto bude patřit k širšímu okruhu favoritů. Jeho největším cílem je pak debut na Tour de France.
