Tým po roce trápení opustil Jan Vastl, který se vrátil do domácího Rouvy/Specialized. Nová struktura čítá oproti loňské osmičce jen čtyři elitní závodníky (Jitka Čábelická, Tanja Žakelj, Jan Škarnitzl a Lukáš Kobes), k nim ale pak zálohu naději (mj. Jan Rajchart nebo Adéla Novotná, či Filip Samec, který teď pojede na mistrovství světa v cyklokrosu). Závodit začnou už koncem února na HC ve španělském Banyoles.
„Budeme mít dvě skupiny se samostatnou přípravou i závodním programem, tak nám to dává lepší smysl,“ řekl šéf týmu Pavel Čábelický. „Áčko“ objede vrcholné akce včetně kompletního osmidílného světového poháru. „Pokud ale někdo nebude ve stoprocentní kondici, vydá se raději na menší závod C1 nebo C2 s druhým týmem,“ dodává. Při rostoucí konkurenci se poučil v loňské sezoně, kterou označil za nejhorší v historii týmu.
„Měli jsme hodně výpadků, zranění a nemocí, jen Škarna regulérně čtyřicet dní. Bez zdraví se nedá připravit a nemá cenu to jezdit,“vysvětluje.
Další zásadní změnu přináší materiál. Po rušném rozchodu s Cannondale přechází na Giant a jeho dámskou verzi Liv. „Za dosavadních podmínek by se tým nedal dlouhodobě udržet. Proto jsme rádi za podporu firmy Progress Cycle, se kterou jsme se dohodli,“ vysvětluje Čábelický. Rozpočet týmu při zvyšujících se nákladech neklesl a pohybuje se okolo čtyř milionů korun za rok.
„Nikdy jsem neměla takové podmínky. Po devíti letech v jednom menším týmus víceméně stejným chodem (Unior) to je nová motivace, jak se ještě posunout nahoru. Chci zase jezdit do dvacítky ve světovém poháru,“ těší se Tanja Žakelj. Na svém kontě má světový titul XC v juniorkách a 23, evropský v juniorkách i mezi elitou (2013 a 14) nebo celkové vítězství (2013) či dvě výhry ve světovém poháru. V aktuálním žebříčku UCI ji patří 23. příčka, Čábelická je 42. Slovinka žije v Kranji a na závody využije i vlastního mechanika, ale obě budou trávit hodně času společně.
„Rozumíme si, všechno je v pohodě, už jsme byli na dvou soustředěních, na Mallorce a na běžkách ve Svatém Mořici. Tanja vypadá o něco líp a to je pro mě výzva. Můžu se od ní hodně naučit, třeba předstartovní přípravu, se kterou bojuju. Vždycky jsem byla v klučičím týmu, teď to je změna,“ pochvaluje si o dva roky Jitka Čábelická. „Věřím, že navážu tam, kde jsem loni skončila na mistrovství světa (19. v short-tracku a 20. v XC, pozn. red.) a začnu se směřovat do Paříže“. Tam, jak známo ke snižujícímu se počtu jezdců, to vypadá na maximálně jedno místo pro české ženy…
To Lukáš Kobes se olympiádou stresovat nechce, situace mezi muži je podobná. Ač loni vyhrál celý český pohár a získal první stříbro na domácím šampionátu. „Bude těžké tyhle pozice obhájit, stejně jako mluvit o stabilní top 50 ve svěťáku. Spíš se chci posunout osobně ve věcech, které dělají hodně pro výkon i výsledek, jako regenerace a podobně. Chci sbírat body tak, aby do Paříže mohl odjet aspoň jeden český jezdec,“ chystá se. “Ten výpadek loni byl opravdu veliký. Hlavně musím zůstat zdravý, abych mohl trénovat naplno a z toho zajíždět výsledky, které se mi líbí,“ doplnil i zkušený 36letý Jan Škarnitzl, který startoval na olympijských hrách v Londýně 2012 a Riu 2016.