První materiály tohoto tématu mám v počítači už od března, kdy jsme na toto téma diskutovali s některými slovinskými trenéry při etapovém závodě na Istrii. Zaujal mě výkon dalšího mladého Slovince Tadeje Pogačara. Kde se ti všichni talentovaní cyklisté v tak maličké zemi berou? Také celý rok sleduji jejich reprezentanty především na našich Závodech míru. Mnoho mi osvětlil i trenér rakouské juniorské reprezentace, Slovinec Jure Pavlič.
Slovinsko má něco málo přes dva miliony obyvatel, tedy pětkrát méně, než naše republika, necelou polovinu v porovnání se Slovenskem. Je počtem obyvatel na úrovni jižní části Moravy a přitom se s počtem profesionálů nemůžeme se Slovinskem srovnávat. Cyklistika zde má tradici, ale přeci jen, když se vrátím do svých mladých let, ani celá Jugoslávie nebyla oproti Československu příliš cyklistickou zemí.
Dnes, když si otevřeme ranking UCI a necháme vyjet všechny cyklisty (Elite) ve světovém žebříčku, tak Slovinsko má ve statistice 36 závodníků, my máme 39 bodujících a Slovensko 22. Ovšem u Slovinska převládá výrazná kvalita široké špičky.
V první stovce světového rankingu jsou tři Slovinci, v první pětistovce deset jejich závodníků, v první tisícovce patnáct Slovinců.
Naši jsou ve stovce dva, v pětistovce máme sedm jezdců a v tisícovce třináct cyklistů.
Slovensko má pochopitelně Petra Sagana, ten je v první stovce sám, stejně tak jako v prvních pěti stech závodnících. V nejlepší světové tisícovce mají naši východní sousedé šest cyklistů.
Profesionálové
Bodujících profesionálů z týmů WorldTour letos měli Slovinci deset a Pogačar s Tratnikem budou rozšiřovat jejich řady. My máme ve WT tři závodníky s body a bohužel dva zraněné, Petra Vakoče po nehodě s autem a dlouhodobě nemocného Leopolda Königa. Slovensko čtyři, včetně odcházejícího Michaela Koláře. Je to v našem i slovenském případě velký nepoměr k počtu obyvatel.
To pochopitelně porovnáváme ne typicky cyklistické země, když si otevřeme statistiku Belgie, počtem obyvatel stejně velký stát, jako je Česká republika, tak nám naskočí 218 bodujících závodníků s mnoha profesionály.
Mládež - Ncup
V kategorii U23 Slovinsko letos vyhrálo Ncup UCI, my jsme skončili na 30. místě. Slovinci vyhráli pochopitelně především díky Pogačarovi, který vyhrál oba etapové závody Ncupu, Závod míru i Tour de l´Avenir.
V juniorech tak úspěšní nebyli, ale statistiky z minulých let hovoří v jejich prospěch:
Junioři - Ncup
2018 - Slovinci 38., Česko 9., 2017 - Slovinci 16. Česko 10., 2016 - Slovinci 4., Česko 16., 2015 - Slovinci 16., Česko - 24., 2014 - Slovinci 9., Česko 20., 2013 - Slovinci 11., Česko nebodovalo mezi 31 státy, které získaly body, 2012 - Slovinci 8., Česko 29., 2011 - Slovinci 5., Česko - 18, 2010 - Slovinsko 13., Česko 17., 2009 - Slovinci 15., Česko 12.
To je pohled deset let zpátky a plus mínus aktivní generace dnešních profesionálů.
Ve třiadvacítkovém Ncupu naše porovnání ve statistice vypadá asi ještě hůře:
U23 - Ncup
2018 - Slovinci 1., Česko 30., 2017 - Slovinci nebodovali, Česko 9., 2016 - Slovinci 9., Česko 14., 2015 - Slovinci 14., Česko 20., 2014 - nebodovali Slovinci ani my, 2013 - Slovinci 9., Česko 23., 2012 - Slovinci 5., my jsme nebodovali, 2011 - Slovinci 20., my jsme nebodovali, 2010 - Slovinci 1., my jsme nebodovali, 2009 - Slovinci 5., Česko 11.
Suchá řeč čísel ovšem o něčem vypovídá a vysvětluje nepoměr mezi námi a Slovinskem mezi aktivními profesionály. Výsledky posledních deseti let u mládežnických kategorií - reprezentací Slovinska napovídá, že budou i dobří profesionálové. A opravdu jsou.
Foto Josef Vaishar