První díl byl především statistickým výčtem výsledků a porovnáním Slovinska s Českou a také i Slovenskou republikou.

Na začátku musí být cyklistická základna

Hlavním důvodem úspěchu každé země ve sportu je výběr z velkého množství talentů. Bez dětí, které přijdou do cyklistických klubů to určitě nejde. U nás v poslední době převládá názor, že kvalitní trenéři a kvalitní metodika na konci řetězce přemůžou i nedostatek výběru, nedostatek základny. Asi je to dáno tím, že metodiku, poznatky z tréninku a vědecké a technologické přínosy víme kde hledat, jak je zkvalitňovat. Ovšem nevíme, jak dostat děti a mládež k cyklistice (a možná i sportu).

Jak je to tedy ve Slovinsku? Pochopitelně záleží na vzorech a úspěšní profesionálové dělají samotnému sportu velkou reklamu a média se postarají o reklamu cyklistiky. Ta je na očích adeptů sportu a motivuje k tomu, aby se kluk, nebo holka věnovali právě cyklistice. Jsou to spojené nádoby.

Ovšem druhým faktorem je samotná dostupnost organizované cyklistiky pro mládežnickou základnu. Slovinsko je malou zemí malých měst, na tom jsme ve své podstatě podobně. Ještě v Československu bylo mnoho klubů v malých městech a ty byly dohromady dodavateli velkého množství cyklistů do domácího pelotonu a do reprezentace. Cyklisté přicházeli z Loun, z Opočna, Kadaně, Břeclavi, Lanškrouna, Žatce, Litvínova, Podbořan... My starší si na to určitě vzpomínáme. Dnes už to tak není, základna se v České republice rozpadla, ale nerozpadla se ve Slovinsku.

A navíc ve Slovinsku je mládežnická cyklistika propojená s dospělými celky. Dospělé cyklisty při tréninicích, jejich doprovodná auta, potkává mládež v mnoha městech Slovinska. A to dělá marketingovou práci samo sobě. Ta prvotní propagace sportu spočívá v náboru mládeže, v rozšiřování základny a až následně ve výběru talentovaných a až těch nejtalentovanějších. Pokud jde mládežnická základna více do hloubky, je šance na objevení talentu větší.

Jedním z příkladů je klub v Lublani, má celek mužů na úrovni třetidivizního týmu UCI, má profesionální celek žen, ale má i všechny mládežnické kategorie - webové stránky klubu kdrog.si to potvrzují.

A podobně je to i v případě adria-mobil-cycling.com, klubu z Nového Města, také tým s celky už od mládeže.

Podívejme se na velikosti měst ve Slovinsku: Ljubljana - cca 280 tis. (srovnatelné s Brnem), Maribor - cca 110 tisíc (srovnatelné s Olomoucí), Celje - cca 40 tisíc (Prostějov), Kranj - 37 tisíc (Třebíč), Nové Město - 22 tisíc (Jindřichův Hradec), Ptuj - 18 tisíc (Louny) a tak dále.

Ve Slovinsku je hlavní motivací mladých cyklistů nejdříve pokračovat ve svém týmu Elite a pokusit se odejít k profesionálům. U nás až na výjimky, jako jsou Favorit Brno, Prostějov a celky z Příbrami, není návaznost mládeže na celek mužů. A tak se musí junior druhým rokem rozhlížet, kde bude pokračovat s cyklistikou a jestli je to vlastně možné skloubit se studiem a civilním životem.

Proti Slovinsku nám vlastně schází přirozený náborový systém, tam se vytvořil a udržel cestou městských klubů a proti Slovinsku nám schází návaznost juniorů na týmy v mužích.

Reprezentační celky Slovinska

Slovinsko je důsledné v účasti reprezentačních družstev všech kategorií v mezinárodních závodech. Vychází to z malého počtu závodů u nich doma, ale také z kvalitní práce slovinského svazu. Reprezentace má svůj důvod nejen při evropských, nebo světových šampionátech, ale v průběhu celého roku. A nemá význam jen pro získávání bodů, ale také jako motivace dané kategorie v růstu závodníků, boji o místa v reprezentačním celku.

Mám jeden několik let starý poznatek. Na Gracii jsme bydleli v hotelu se slovinskou reprezentací žen. Nijak na našem těžkém závodě neoslňovaly, každý den bojovala děvčata o udržení v pelotonu, ale reprezentační celek zde byl. Naše reprezentace na českém závodě nebyla, prý neměla dostatečnou výkonnost.

Foto Josef Vaishar a slovinské kluby Rog a Kranj