Po včerejší královské etapě se převlékaly dresy. Sprinter Astany Gleb Syritsa odevzdal žlutý vrchaři Movistaru Ivánu Sosovi. Jambaljamts Sainbayar z domácího Terengganu, přestože etapu dokončil na výborném 11. místě, odevzdal bílý dres pro nejlepšího asijského závodníka Andreji Zeitsovi z Astany, který ho v této soutěži předstihl o 10 vteřin. Zelený dres nejlepšího sprintera ale Syritsovi zůstal a stejně tak Mohd Zariff z Terengganu (na snímku níže) si uchoval červený nejlepšího vrchaře. Hlavně proto, že cíleně šel do úniku a vyhrál první dvě vrchařské prémie. V týmech se díky umístění Sosy, Rubia a Jorgensena dostal do čela týmové soutěže Movistar o 2:03 před EF Education.

Včera excelovali Kolumbijci, když vítězného Sosu doplnil na 3. místě Rubio a na 4. Chaves (EF). Úspěchy Kolumbijců při dojezdu do Genting Highlands, rozsáhlého zábavního střediska nacházejícího se na vrcholu hory Ulu Kali v nadmořské výšce 1800 metrů, jsou tu tradicí. Od roku 2000 se jim to podařilo už po jedenácté, a to nebyl tento dojezd vždy zařazen do programu závodu.

Dnešní etapa ze Sabak Bernamu do Meru Raya byla se svými 138 km a pouhými 360 metry převýšení jednoznačně určena sprinterům. Takže Molano (UAE), Kanter (Movistar), Mareczko (Alpecin) či Syritsa (Astana)? Byly to právě jejich týmy, které dnes kontrolovaly etapu a tradiční únik. 

V něm se ocitli pouze tři jezdci. Ryuki Uga (Ukyo), Ricardo Zurita (Drone Hopper) a jako třetí ten, jehož jméno je tu skloňováno díky jeho aktivitě každý den: mongolský cyklista Jambaljamts Sainbayar, který před etapou ztrácel na 10. místě na vedoucího Ivána Sosu +2:43 min. Usilovat mohli o tři sprinterské prémie, vrchařská se na trase nenacházela žádná. Všechny si přivlastnil Sainbayar, získal tedy 9 bodů a stejný počet bonifikačních vteřin. Na Zeitse v bílém dresu mu tedy scházela jediná vteřina.

Z úniku nejprve vypadl Uga a zbylí dva byli pohlceni pelotonem 12 km před cílem. Vše přesně naplánováno. Finále boje o etapu mohlo začít.

Výsledek etapy ovlivnil pád kilometr před cílem. To šel k zemi jezdec australského ARA, týmu, který tady má schopné sprintery a který nemínil nic darovat týmům z vyšších divizí. Vidět to bylo mj. asi 2 km před cílem, kdy měli na čele dobře srovnaný vláček a ten se jim nevybíravým atakem tělem pokusil rozbít jeden z jezdců Uno-X. Australan se bojovně vrátil zpátky a seveřana vyvezl až do škarpy.

Zmíněný pád se odehrál kolem dvacáté pozice a přes prvního šlo k zemi několik dalších a hlavně došlo k rozbití a zbrždění celého pelotonu. O etapu se tedy utkala osmnáctka závodníků.

Po dvou tu měl Alpecin a Lotto. Ti první to zvládli lépe. Do posledních desítek metrů navezl na špici Jakuba Mareczka jeho kolega Lionel Taminiaux a Ital s polským jménem se dokázal vypořádat s Rüdigerem Seligem z Lotto-Soudal. Třetí skončil Eduard-Michel Grosu z Drone Hopper.

V jednotlivých soutěžích zůstali držitelé dresů stejní jako před etapou.