Historie Tirrena sahá až do roku 1966. V letech 1972 až 1977 nepoznal závod jiného vítěze než Roger de Vlaemincka. Mezi dalšími vítězi najdeme takové ikony světové cyklistiky, jako byli Francesco Moser, Giuseppe Sarroni, Joop Zoetemelk, Tony Rominger, Abraham Olano, Davide Rebellin, Fabian Cancellara, Michele Scarponi, Vincenzo Nibali, Alberto Contador a seznam těch, kdo už opustili svět World Tour, končí vlastně u Nairo Quintany. Poslední čtyři ročníky se staly kořistí Primože Rogliče, Simona Yatese a jak zmíněno výše, Tadeje Pogačara.
V roce 2021 vyhrál Tadej před Van Aertem a Landou, loni před Vingegaardem a opět Landou (viz titulní snímek). Mikel Landa (Bahrain) tu bude i letos, v předešlých závodech letošní sezóny dal jasně na vědomí, že má dobrou formu (Okolo Valencie 7., Okolo Andalusie 2.) a bude opět patřit do užšího okruhu favoritů.
Tadej Pogačar a 4. etapa 2022
A to proto, že v průběhu sedmi etap dostanou svou šanci časovkáři, sprinteři i klasikáři, ale celkové pořadí ovládnou ti, jejichž doménou jsou dlouhá, náročná stoupání.
Skladba etap je následující. Začíná se v pondělí 12 km rovinatou časovkou v Lido di Camaiore. Další dvě etapy jsou sice dost zvlněné, obsahují dokonce dlouhá stoupání, která ale nejsou příliš strmá a zároveň jsou dost daleko od cíle, takže mají šanci dospět do hromadné koncovky. Čtvrtá určitě soubojem sprinterů neskončí, protože se závěr odehraje na cílovém okruhu, v jehož rámci bude nutno čtyřikrát překonat 3 km prudší stoupání, na němž je umístěn i cíl etapy. Šance pro typy jako je Van Aert, Van der Poel a Alaphilippe. Půjde však jen o předkrm před etapou královskou.
Pátá etapa je určena vrchařům a jezdcům na celkové pořadí, nastoupá se při ní 3800 výškových metrů a hlavně končí v lyžařském areálu Sassotetto po 13 km výjezdu s průměrným sklonem 7,3 % a maximem 14 %. Šance něco podstatného změnit se naskytne o den později v typické klasikářské etapě v módu nahoru/dolů v kratších výjezdech a konec na vrcholu 2 km stoupání s průměrem 5,7 %. Poslední dějství proběhne v úvodních 65 km v náročném horském terénu, ale zbytek ze 155 km nejprve v 15 km sjezdu a poté na rovině v podobě cílových okruhů v San Benedetto del Tronto. Takže do třetice sprinteři.
Tři šance pro sprinterské specialisty v podniku kategorie UWT je dostatečný důvod, aby se jich tu sešel pořádný balík. Posuďte sami: Jasper Philipsen (Alpecin), Fabio Jakobsen (Quick-Step), Dylan Groenewegen (Jayco), Fernando Gaviria (Movistar), Mark Cavendish (Astana), Jordi Meeus (Bora), Juan Molano (UAE), Giacomo Nizzolo (Israel), Nacer Bouhanni (Arkéa), Alberto Dainese (DSM) či Elia Viviani (Ineos), a pak i ti, jejichž šance rostou s růstem náročnosti etapy či její koncovky: Wout Van Aert (Jumbo), Peter Sagan (TotalEnergies), Biniem Girmay a Mike Teunissen (Intermarché), Simone Consonni (Cofidis), Andrea Pasqualon (Bahrain), Alex Aranburu (Movistar) či Edward Theuns (Trek).
Favoritem úvodní, technicky nepříliš složité časovky bude určitě Filippo Ganna (Ineos), ale bude se muset vypořádat s konkurencí Van Aerta a Rogliče (oba Jumbo), Gerainta Thomase a Thymena Arensmana (oba Ineos), Van der Poela (Alpecin) či Aleksandra Vlasova (Bora).
Klasikářské terény včetně jejich zakončení na kratším kopci zvládají velmi dobře vedle Van Aerta, Van der Poela či Girmaye také Thomas Pidcock (Ineos), Julian Alaphilippe a Andrea Bagioli (Quick-Step), Matej Mohorič (Bahrain), Tiesj Benoot (Jumbo), Benoit Cosnefroy (AG2R), Axel Zingle (Cofidis), Alberto Bettiol (EF) či Quinn Simmons (Trek).
3. etapa 2021: 1. Van der Poel, 2. Van Aert, 3. Ballerini
Ve většině případů jsme výše uvedli jména těch jezdců, kteří mají šanci na etapu či slušné umístění i v celkové klasifikaci, ale nejžhavější favority hledejme mezi špičkovými vrchaři, kteří zvládnou na vysoké úrovni i jízdu na čas. Z těch, které jsme už jmenovali, tahle kombinace platí především pro Thomase, Arensmana a Vlasova. Samozřejmě hodně záleží na tom, v jaké sem přijedou formě, v jaké fázi "přípravy" a s jakými úkoly.
Thomas se chystá na Giro, zatím jel jen v Austrálii TDU a tam výsledkově vůbec nezaujal. Je to ale zkušený borec, který se dokáže pečlivě v dlouhodobějším horizontu velmi dobře připravit na daný vrchol. V jeho případě tedy uvidíme. Na úplného favorita bychom ho ale nekoštovali. Arensman by měl jet také Giro, na Valencii a Algarve byl dobrý, ale neexceloval. Zato Pidcock vyhrál etapu a byl celkově 7. - kvůli nedostatečné časovce - na Algarve a poté 5. na Het Nieuwsblad. No a včera vyhrál obdivuhodným způsobem Strade Bianche. Takže to bude on, kdo ponese prapor Ineosu?
I Vlasov by měl jet Giro. Vypadá jako jasná jednička Bora-hansgrohe pro tento závod. Časovku umí, kopce jakbysmet, je to velký bojovník, na Okolo Valencie byl celkově 5., toho čekejme někde kolem stupňů vítězů. Jistit by ho měl Jai Hindley, jehož vývoj je nasměrován k Tour, takže aktuálně to nemusí být ještě na sto procent.
Aleksandr Vlasov, 3. etapa a posléze celkové vítězství Okolo Valencie 2022
Co jsme řekli o Vlasovovi, můžeme použít i na Enrica Mase (Movistar). V časovce je možná o chloupek horší, v nejtěžším stoupání by mohl být o chloupek lepší. Okolo Andalusie mu jeho aktuální forma vystačila na 5. místo, na Tirrenu je kandidátem stupňů vítězů. Na rozdíl od řady svých soupeřů včetně Vlasova on ale cílí až na Tour.
Jumbo-Visma je schopno postavit na dva špičkové závody dvě špičkové sestavy. Zatímco Paris-Nice jede s Vingegaardem také časovkář a vrchař Foss, klasikář Laporte, tempaři a časovkáři Dennis a Affini, pracant Van Hooydonck a sprinter Kooij, tak do Itálie vyslal tým spolu s Van Aertem a Benootem jako jedničku na celkové pořadí Wilco Keldermana s vrchařskými pomocníky Attilou Valterem a Koenem Bouwmane a s nimi čerstvého vítěze Het Nieuwsblad Dylana Van Baarla. Na dílčí úspěchy v podobě vyhraných etap hodně dobré, na top ten v celkové klasifikaci dobré, ale na stupně vítězů?
Samostatnou kapitolou je Primož Roglič, který měl původně jet před Girem jen Okolo Katalánska, ale společně s týmem s ohledem na stav přípravy se rozhodli plány upravit a doplní sestavu nizozemského týmu, aniž by byl vystaven tlaku lídra. Což ovšem může být někdy stimul pozitivně ovlivňující konečný výsledek. Určitě budou všichni zvědavi, v jaké kondici se Primož předvede.
Vítěz ročníku 2019 Primož Roglič
UAE Emirates vede letošní žebříček UCI. Očividně má tedy kam šáhnout. Při troše štěstí něco získá přes Molana, v klasikářském dojezdu by se mohl v popředí pohybovat Covi, ale to hlavní je podřízené celkové klasifikaci. Takže borci do kopců. Lídr? S největší pravděpodobností Adam Yates. Celkově 3. na UAE Tour, přitom 3. a 1. v nejtěžších dojezdech. Jeden z top favoritů na stupně vítězů. Kdo o něj bude pečovat, resp. kde hledat záložního lídra: především Joao Almeida a pak také McNulty, Formolo a Bennett. S tím už se dá hodně vymyslet.
A pak tu jsou lídři dalších týmů, z nichž se někteří budou soustředit na celkové pořadí minimálně do top deset a někteří na dílčí úspěchy především v podobě vyhrané etapy. Mezi ty první počítejme především Valentina Madouase (FDJ), který na jaře jezdí ve skvělé formě, což naposledy dokázal v sobotu při Strade Bianche, dále Giulia Cicconeho (Trek), Bena O´Connora (AG2R), Guillaume Martina (Cofidis) či Steffa Crase (TotalEnergies), spíše mezi ty druhé Alexeye Lutsenka (Astana), Thibauta Pinota (FDJ), Warrena Barguila (Arkéa) či Victora Lafaye (Cofidis) atd.
První desítka? Teoreticky 1. Yates, 2. Vlasov, 3. Mas, 4. Landa, 5. Pidcock, 6. Madouas, 7. O´Connor, 8. Ciccone, 9. Martin, 10. Kelderman.
Adam Yates, 7. etapa UAE Tour 2023
Kromě všech World týmů dostávají šanci ještě druhodivizní především italské, resp. s italským vlivem, tedy EOLO, Bardiani, Corratec a Q36.5, s nimi také tým Israele a švýcarský Tudor.
České barvy v australském týmu bude hájit Zdeněk Štybar. Určitě bychom mu přáli nějaký výrazný dílčí úspěch, uvažujíc realisticky to vypadá na podporu lídrů v průběhu etapy, do spurtu i při boji o pozice v nájezdu do kopců. Pokud je někde větší šance na individuální prosazení se, pak v 6. etapě.
Druhým nám nejbližším bude nejspíš Peter Sagan. Na San Juanu (2.Pro) dobré, na Het Nieuwsblad (1.UWT) a Kuurne (1.Pro) nic zvláštního. Na Tirrenu dokázal v minulosti vyhrát sedm etap. Jenže naposledy v roce 2017. Šance je vždycky a naděje umírá poslední. Kde to určitě nepůjde, bude časovka a královská etapa.
Bude tu mít své věrné bodyguardy Osse a Bodnara, s nimi tu bude další velezkušený univerzál Simon. Na pořadí pojede Cras, v kopcích by měl být dobrý i Ferron, loni vítěz etapy na Critériu du Dauphiné a letos druhý na Marseille a v etapě na Bességes, a v klasikářském terénu bude mít ambice také Burgaudeau, který loni vyhrál etapu na Paris-Nice.
Pochopitelně vše poběží na Eurosportu.
