Mersin je významné turecké přístavní město a stejnojmenný středomořský region se zhruba 2 miliony obyvatel.
Letošní čtyřetapový závod byl od roku 2015 osmý v řadě. Mezi lety 2020 až 2023 si totiž dal pauzu. Předloni tu vyhrál Marcin Budzinski, to ještě v dresu Mazowsze, loni Stefan De Bod, který má odježděno 6 let ve WorldTour a aktuálně je členem sestavy druhodivizního Modern Adventure.
Pro letošek připravili organizátoři čtyři etapy. První byla celkem rovinatá, pouze v závěru čekala dvě 2km poměrně prudká stoupání, přičemž to druhé bylo cílové. Druhá byla v první polovině zvlněná, v té druhé rovinatá. Třetí bylo možno označit jako královskou, jelikož se na pouhých 100 km nastoupalo 3.300 výškových metrů a cíl byl na konci 9km stoupání, jehož průměrný sklon se dotýkal 10 %. Naopak závěrečná, která se jela na okruhu v Mersinu, byla úplná placka.
Ke startu se prezentovalo 18 týmů, z toho 12 kontinentálních. Ze známějších tu byly mj. belgické Tarteletto-Isorex a Color Code-Alu Center, sice čínský, ale výrazně multinárodní Li Ning Star a maďarský United Shipping. V jeho sestavě jediní dva Češi na startu, Tomáš Přidal a Michal Schuran. Z pohledu národnostního složení převažovali Turci (35) před Belgičany (13), ostatních 23 národností tu mělo méně než 10 lidí.
V první etapě se v cílovém výjezdu startovní pole nadělilo, ovšem rozdíly mezi nejlepšími byly spíše vteřinové. Tomáš Přidal ji dokončil na 7. místě 3 vteřiny za vítězem Calumem Johnstonem (Li Ning Star), jenž předešlé 4 roky strávil v Caja Rural-Seguros RGA.
Druhá skončila hromadným spurtem a první na pásce byl Nicolas Arvanitou týmový kolega Tomáše. Ten se posunul v GC o jedno místo dopředu, ovšem na Johnstona ztrácel i nadále kvůli jeho bonifikacím z první etapy 13 vteřin.
V třetí královské nenašel Tomáš Přidal přemožitele! V cíli byl o 12 vteřin dříve než domácí Serdar Anıl Depe (Spor Toto) a o 25 než třetí Gianni Marchand (Tarteletto – Isorex). Ujal se vedení v závodě, ovšem před závěrečnou rovinatou etapou měl na tureckého závodníka náskok pouhé 3 vteřiny.
Ve čtvrté se tureckému závodníkovi podařilo nashromáždit na prémiích 4 bonusové vteřiny, zatímco Tomášovi jedna. V GC měli tedy stejný čas, ale Depe lepší součet umístění.
Tomáš - který získal bílý dres pro nejlepšího mladého jezdce, ve vrchařské soutěži byl druhý a v bodovací třetí - si za své výsledky připsal 30 UCI bodů za 2. místo plus 7 za vítězství v etapě a bodík za den v dresu lídra. S 3 za 25. místo při Visit South Aegean GP (1.1) jich má nyní celkem 41 a je v tomto ohledu po Adamu Bradáčoví (60) průběžně druhým nejúspěšnějším z českých cyklistů z kontinentální úrovně.
"Pro nás to nebyl až tak důležitý závod, měl sloužit především v rámci přípravy k absolvování závodních kilometrů. Konkurence tu nebyla až tak vysoká, ale zhruba desítka závodníků nejlepších byla na špičkové úrovni. Tým byl ale spokojený, vyhráli jsme tu dvě etapy. Mně se podařilo královská, zajel jsem si tu i životní čísla, což mě těší i s ohledem na stav a růst formy," pochvaloval si Tomáš svůj aktuální stav výkonnosti a její směřování.
"O vítězství jsem přišel zvláštním způsobem. V průběhu závodu se tu měnila pravidla. V etapě, kterou jsem vyhrál, se jako v jediné neudělovaly bonifikace, naopak v té poslední se jako v jediné udělovaly na prémiích, které byly čtyři. Navíc tým tureckého jezdce jezdil dost agresívně, takže jsem to vyhodnotil, že mi nestojí za to tady riskovat před důležitými závody, které mě čekají. Mám na mysli Tour of Hellas (2.1), Tour de Hongrie (2.Pro) a Závod míru (2.Ncup)," rozumně vyhodnotil priority jeden z nejtalentovanějších českých cyklistů momentálně v conti úrovni.
Právě přes jeho současný tým může vést jednodušší cesta do vyšší úrovně, WorldTour nevyjímaje. Dva kluci Stolič a Feldhoffer odtud po skončení loňské sezóny odešli do Bahrain Victorious Development Team a naopak dva Omrzel a Borgo přešli z devo týmu do prvodivizního do společnosti Martineze, Buitraga, Mohoriče, Bilbaa, Tiberiho atd.
