Na trase úvodní etapy byly sice vypsány dvě vrchařské prémie na stejném kopci, ovšem parametry hrůzu určitě nebudily. 3 km s průměrem 2,6 % byly pro profesionály spíše symbolickým stoupáním. Na stejném kopci proto, že se jely dva okruhy s centrem v městě Szentgotthard. Ta první měla vrchol už na šestém kilometru. Takže ti, jejichž hlavním cílem je se tu zviditelnit dílčími úspěchy, se do toho museli dát okamžitě od startu.

V denním úniku Matúš Štoček

Ujet se podařilo pětici. Byli v ní dva domácí jezdci Rózsa z Epronexu a Szijártó z reprezentace, Francouz Planet z Novo Nordisk a Belgičan Vanhoof z týmu Flanders.

ATT Investments před závodem deklarovalo, že za vrchol svého snažení považuje umístění v první desítce celkového pořadí a že tady chtějí být především vidět tím, že budou chodit do úniků a pokusí se o nějaký úspěch v doprovodných soutěžích. A že to nebyl výstřel do větru, podtrhl bezprostředně po startu závodu Matúš Štoček, který si také naskočil do denního úniku. To mu ale nestačilo. Vyhrál tedy zmíněnou vrchařskou prémii za 5 bodů do této soutěže, ale nemínil se dělit ani na první rychlostní o 15 km dál, takže i tou projel jako první. Čímž si kromě bodů zároveň připsal i 3 bonifikační vteřiny do průběžné klasifikace.

Pak následovalo hluchých 60 km, než se naskytly další příležitosti v podobě nejprve rychlostní (80. km), poté vrchařské (88. km) a nakonec třetí a poslední rychlostní (102. km) prémie. Těm, co určovali tempo pelotonu, šlo o jediné: nepustit uprchlíky příliš daleko a dojet je tak akorát, aby se bez problémů mohl odehrát souboj týmů a jejich sprinterů o etapu. Takže šance pětice na zisk všech pěti vypsaných prémií na trase dnešní etapy byla značná.

Favorité hromadné koncovky

Co se týče koncovky, dal se očekávat sprinterský souboj na ostří nože. Jakobsen (Quick Step), Bennett (Bora), Groenewegen (Jayco), Ewan (Lotto) a Bauhaus (Bahrain) představují absolutní světovou špičku této disciplíny. A většina z nich si s sebou přivezla své početné a osvědčené pomocníky, z nichž každý má přidělený konkrétní úkol, jímž tým fázuje a pokrývá závěrečné kilometry i stovky metrů tak, aby na poslední přibližně dvoustovku vystřelili své největší rychlíky, kteří by dokonali společné dílo. Přičemž posledními v týmovém vlaku jsou sami skvělí sprinteři, ať už máme na mysli Morkova (Quick Step) nebo Van Poppela (Bora).

A navíc za těmi, jejichž jména jsme vypíchli, stojí na tomto závodě ve frontě dobrá desítka dalších mimořádně rychlých mužů z dalších týmů: Viviani (Ineos), Moschetti (Q36.6), Mareczko (Alpecin), Zijlaard (Tudor), Einhorn (Israel), Aberasturi (Trek), Van Uden (DSM) či Hodeg (UAE).

Českými želízky v ohni tu jsou do hromadných koncovek Pavel Kelemen (ATT), Tomáš Bárta a Daniel Babor (Caja Rural) a Matyáš Kopecký (Novo Nordisk). Konkurence je tak obrovská, že už jen umístění do desítky by bylo velkým úspěchem.

Matúš Štoček posbíral nejvíc bodů na prémiích

Matúš Štoček pokračoval i nadále ve své denní sbírce bodů a vteřin i na druhé rychlostní prémii, kterou také vyhrál a navýšil svůj denní zisk na 10 bodů a 6 vteřin. Na druhé vrchařské prémii ho ale nástupem zaskočil Planet, takže si pořadí oproti první prémii otočili. Oba tedy disponovali 8 body a o tom, kdo oblékne vrchařský dres, mělo rozhodnout průběžné pořadí po skončení etapy.

Kromě maďarského reprezentanta si zbylí čtyři zaspurtovali i o poslední rychlostní prémii dnešní trasy. Opět byl úspěšný Charles Planet před Matúšem Štočkem. Tím se uzavřel denní účet slovenského závodníka v dresu ATT Investments. Tři prémie vyhrál, na dvou byl druhý. Z třech rychlostních vytěžil 13 bodů a 8 bonusových vteřin, které se mu po skončení etapy měly dost hodit. Co se týče bodů, v cíli se jich za první místo bere 15, takže na zelený dres to stačit nemohlo.

Tři muži ve třech různých dresech

Dál už nebylo o co soutěžit, pokud bychom nepřipustili možnost, že únik dojede až do cíle. Vzhledem k tomu, že po poslední prémii scházelo do cíle ještě zhruba 65 km a peloton měl ztrátu jen 1,5 minuty, byla tato možnost krajně nepravděpodobná.

Silné týmy měly vše pod kontrolou a jely tak, aby uprchlíky nedojely zbytečně brzo. Tři vybraní muži ve třech různých dresech, tedy Soudal-Quick Step, Jayco AlUla a Bora-hansgrohe, se pravidelně střídali v udávání tempa pelotonu, který se v poklidu přibližoval k posledním přibližně deseti kilometrům, kdy se začne postupně stále silněji sešlapovat plynový pedál.

S blížícím se závěrem se začaly na špici balíku nasouvat i další týmy. Konec úniku nastal, když do cíle zbývalo 25 km. 

Pád Bernala, milimetrový spurt a dva naši v top deset

Od té doby postupně zvyšoval kompaktní peloton roztažený většinou po celé šíři vozovky rychlost. V cestě nestály žádné komplikace v podobě kruhových objezdů a zpomalovacích ostrůvků, což ale zároveň umožňovalo šesti až sedmi týmům najednou budovat své rozjížděcí vlaky natěsnáni vedle sebe.

Spadlo to až kilometr před cílem, zhruba v polovině balíku, na zemi se ocitlo dobrých 15 cyklistů a další to zdrželo. Ležel i Egan Bernal a nechtělo se mu moc vstávat. Nakonec ale na kolo nasedl a s velkým zpožděním, osamocen a za potlesku diváků projel přes cílovou čáru.

Spurtéři se už v té době pohybovali vepředu, takže se pádu vyhnuli. V nepřehledném chaosu hromadné koncovky došlo na velmi těsný spurt, z něhož vyšel vítězně Dylan Groenewegen před Samem Bennettem, Calebem Ewanem a Philem Bauhausem. Fabio Jakobsen byl v koncovce zavřený a místy ani nemohl šlapat. Takže až sedmé místo.

"Závěr byl velmi hektický a stresující. Podařilo se mi najít správný moment pro spurt, využil jsme závětří za Bennettem a dokončil velmi dobrou práci celého týmu. Je to velmi pěkný pocit," řekl k závěru etapy a svému vítězství nizozemský sprinter.

Výborné představení v podání ATT Investments a Matyáše Kopeckého

Co je ale skvělá zpráva pro českého fanouška, na 8. místě byl klasifikován Matyáš Kopecký a na 10. Pavel Kelemen! (Na snímku je rozeznáme třetího zleva, resp. třetího zprava.)

A ani to není konec české radosti. Do žlutého jde Dylan Groenewegen, ale na 2. místo v průběžném pořadí posunuly bonifikační vteřiny z prémií Matúše Štočka! 2. místo mu patří i v bodovací soutěži. A ve vrchařské je po etapě číslo jedna (viz titulní snímek)!

"Naším úkolem bylo dostat někoho do úniku, což se podařilo mně. Šlo o to ujet ještě před prémií a zabojovat o ni. Body na rychlostních prémiích jsou důležité z vícero důvodů. Jednak se počítají do bodovací soutěže, jednak získané bonusové vteřiny do průběžné klasifikace, což mělo následně vliv i na vrchařský dres, a v neposlední řadě průběžné pořadí určuje pořadí mechanických vozů a to může být někdy docela důležité," řekl Matúš Štoček k zisku prémiových bodů. "Dobré bylo i to, že když to na kilometru spadlo, my jsme byli na druhé straně vozovky, takže tam nikdo z našich nezůstal. Za sebe jsem hrozně rád, že se mi na takovém závodě podařilo dostat do úniku a získat vrchařský dres, takže za mě i tým velká spokojenost!"

S 8. místem Matyáše (vlevo) panuje v Novo Nordisk určitě spokojenost

Aktualizace: po dodatečné opravě výsledků je Pavel Kelemen uváděn na 11. místě.