Připomeňme si, že poslední etapu, a tím i celý etapák vyhrál Aleksej Lutsenko z Astany.
„Plán byl zkusit něco v posledním stoupání, takže tam jsem zrychlil, nakonec jsem zůstal sám s Carusem. Dohnali jsme únik a někde v polovině stoupání, na nejprudším úseku, jsem zahájil nový útok. Viděl jsem, že se udělala mezera, a tak jsem se rozhodl pokračovat s co největším úsilím,“ uvedl Lutsenko na týmových stránkách. „Mám z tohoto vítězství velkou radost. Bylo důležité, aby tým ukázal nějaký dobrý výsledek, a dnes jsme to všichni společně dokázali. Velké díky patří mému týmu za podporu, je to náš společný týmový úspěch.“
„Klíčem k úspěchu byla týmová práce a týmový duch. Opravdu jsme převzali zodpovědnost od první etapy a pokračovali po této linii až do té poslední. Všichni naši kluci na tomto úspěchu den za dnem opravdu tvrdě pracovali a rád bych poděkoval celému týmu za tyto úžasné čtyři dny zde na Sicílii,“ doplnil Giuseppe Martinelli, sportovní ředitel týmu Astana Qazaqstan. „Alexey byl dnes neuvěřitelný. Byl k nezastavení a všichni jsme byli rádi, že ho vidíme v tak dobré formě v této královské etapě. Byl to prostě „jeho den“ a všechno udělal perfektně. Velmi krásný a zároveň velmi důležitý úspěch pro náš tým.“
Nejtěžší etapu dokončil Pavel Novák ve 20členné skupině na 61. místě (+26:14), Matyáš Kopecký dorazil s Cavendishem, Vivianim a dalšími osmi lidmi na 90. místě (+34:51) a Petr Kelemen obdobně jako 37 dalších cyklistů etapu nedokončil.
Petr se vrátil k závodům po dvouměsíční pauze zaviněné zraněním. Jeho tým tady rozhodně nehrál druhé housle. Joel Suter vyhrál třetí etapu a Yannis Voisard dokončil etapák na celkovém 7. a Sébastien Reichenbach na 13. místě . Tým Matyáše Kopeckého Novo Nordisk se tu zviditelňoval chozením do úniků. Nejlepší výsledek má na svědomí Matyáš, když byl ve druhé, sprinterské etapě klasifikován na 17. místě. Celý tým Colpack Ballan soutěžil včetně Pavla Nováka v kategorii mladých jezdců, závod dokončili čtyři z původní šestičlenné sestavy a umístění Pavla je nejlepším z nich.
Markéta Jandová pracuje na tom, aby se stala mezinárodní rozhodčí UCI. Má za sebou úspěšně teoretickou zkoušku a Sicílie jí sloužila jako možnost se v praxi připravit na praktickou zkoušku, kterou má naplánovánu v září ve Francii na Ronde de l´Isard (2.2U).
Zajímalo nás, jaký to byl zážitek absolvovat sicilský etapák ve sboru rozhodčích. Odpověď byla okamžitá a jednoznačná: "Obrovský. A zcela pozitivní!"
Pak se rozpovídala: "Závod pořádá stejná společnost, jako Giro d´Italia, Strade Bianche, Tirreno-Adriatico, Milano-Sanremo či Il Lombardia, a tomu odpovídala úroveň organizace včetně všeho, co s tím souvisí. Zázemí, úroveň doprovodu, pokrytí TV signálem atd. Takže šlo sice o závod kategorie 2.1, ale úroveň organizace tuto linii překračovala do vyšší kvality."
Říká se, že Sicílie má nejkrásnější moře v Evropě, má rozhodčí čas tohle vůbec posoudit? "Fascinující. Když jedete po pobřežních komunikacích, na jedné straně nádherné moře a na druhé se tyčící Etna, jedním slovem úchvatné!"
Kdo byl někdy v Itálii, ví, že Italové vyšvihnou i v nejposlednější taverně špičkovou kávu. "V tom jsou Italové specifičtí. Před závodem minimálně dvě espressa, která do sebe šoupnou jako panáka, a závod může začít."
Co vlastně tohle rozhodcovské stínování obnášelo? "Byla jsem normální součástí rozhodcovského sboru. Jezdila jsem dvojku nebo trojku. Jednička byla samozřejmě pro hlavního. Takže zkušenost, kterou mi UCI nabídlo a já okamžitě akceptovala, k nezaplacení."
A co komunikace? UCI, pokud vím, vyžaduje francouzštinu nebo angličtinu. Jenže jelo se v Itálii. "Dalo se v angličtině. Jenže v Itálii a pro Italy je jejich jazyk suverénní jednička. Takže to vlastně byla jediná relativně stinná stránka mé zkušenosti. Chci-li jezdit italské závody, budu muset zapracovat na italštině."
Nyní tedy z italského snu do domácí reality. "Samozřejmě, že úroveň cyklistiky a její organizace v zemích cyklisticky nejvyspělejších, mezi něž Itálie pochopitelně patří, je na jiné úrovni. Bylo to skvělé a teď začne domácí kolotoč. Hned příští víkend pohárové závody v Krásné Lípě a České Kamenici, pak juniorská Grand Prix West Bohemia, Závod míru juniorů, dráhové závody atd. atd."
K úrovni národní cyklistiky přispívají nejen cyklisté, ale i organizátoři týmů, funcionáři a pochopitelně i rozhodčí. Vypadá to, že k zatím jediné mezinárodní UCI rozhodčí Simoně Davídkové se v brzké době přidá i Markéta Jandová.
Přejeme hodně úspěchů a spoustu dalších skvělých zážitků!