V Zonhovenu v Belgii na první novoroční zastávce světového poháru vládla opět skvělá vzrušující atmosféra, svítilo slunce a největší davy se tísnily u dlouhého a prudkého písečného sjezdu. Tam se rozhodovalo!

Dlouhé kopce nahoru mám rád, říkal vítěz

Ve druhém z osmi okruhů už byli vpředu sami Van Aert s Van der Poelem s 18vteřinovým náskokem. Jenže MVDP na špici, patrně z přemíry snahy, v jedné koleji už téměř dole vzpříčil přední kolo a přeletěl přes řídítka. V pohodě se sebral, jenže Van Aert mu ujel. Tentokrát ho ještě dostihl, jenže na vrcholu v měkkém písku zaváhal znovu a musel dolů z kola. To ho zlomilo. Rázem se propadl a spolkla ho druhá dvojka Michael Vanthourenhout s Laurensem Sweeckem. Van Aert vpředu postupně získal až 46 vteřin. Až v šestém kole se Van der Poel rozjel v sjezdu, znovu chytil tempo a ujel. Na Van Aerta to ale nestačilo, ten si jel vpředu sám a v cíli měl 1:22 minuty náskok. A opět si užil boxerské vítězné gesto. 

„Byl to velice tvrdý závod, sebral mi spoustu sil. Ale měli tu pěknou trať, v těch dlouhých výbězích jsem získával a pomohli i vynikající diváci,“ usmíval se.

Opět ve sjezdu, ale v tom posledním, si zajistil třetí místo Sweeck, který si tak upevnil vedení ve světovém poháru. Eli Iserbyt na něj zřejmě rezignoval a chyběl, stejně jako Tom Pidcock, který už nejspíš cyklokrosovou sezonu uzavřel a duhový trikot více neukáže. Za zmínku stojí ještě výborný výkon a další zlepšení Quintena Hermanse, páté místo si vybojoval na Larsi van der Haarovi.

Jak si vedla pětice Čechů? Michael Boroš se postupně sunul dopředu, a přestože v závěru nestačil na Davida van der Poela, obsadil v téměř kompletní konkurenci solidní 16. příčku (-4:06). Za ním zůstala celá belgické legie Vandebosch, Kuypers, Soete nebo Baestaens. Boroš je ve světovém poháru sedmnáctý (86 bodů).

„Po startu jsem si vybral špatnou stranu, zavřel se mi prostor na předjíždění a nic jsem s tím nemohl dělat. Byla škoda, že jsem hned od začátku nemohl být víc vepředu, protože jsem se cítil dobře a tato trať mi docela sedí, mám ji rád. Musel jsem jet pořád dopředu, co to dalo, a nakonec jsem dojel do skupiny, která jela o nejlepší desítku. Bohužel, jakmile jsem je dojel, začali zrovna závodit, takže jsem se do boje o top ten nemohl zapojit. Ale dal jsem se dohromady a doufám, že bude forma gradovat,“ komentoval svůj výkon.

Potěšil také návrat jeho týmového druha Adama Ťoupalíka na 22. místě (-5:37), zpočátku jeli spolu. Ten sbírá body s perspektivou pozice a startu mistrovství světa v Táboře 2024. „Myslím, že po čase napoprvé ve světovém poháru předvedl velmi dobrý výkon,“ pochválil ho Boroš.

Zdeněk Štybar začal s Borošem, ale postupně se propadal a závod nedokončil. Naopak Jakub Říman hnedle na startu přetrhnul řetěz a musel nejdřív skoro půl okruhu běžet, skončil 40. Robert Hula dojel před ním 36., oba staženi o kolo zpět.

Van Anrooij nechce „ostaršit“, Zemanová bere bod

Cyklokrosařkám tuhle sezonu vládnou věkem dvacítky. Nejdřív Fem van Empel, pak Puck Pieterse a teď Shirin van Anrooij. Tady rozhodovala technika a v té byla nejlepší poslední z nich, jezdící po Vánocích ve skvělé formě. V písku nezaváhala ani jednou! Jindy jistá a dravá Pieterse sletěla k zemi v chvíli, kdy už byla druhá. Ale Van Empel, ta měla hned v úvodu dva hodně krkolomné pády, navíc stále jela s oblepeným kolenem po bouračce na sněhu ve Val di Sole.

„Cítila jsem se už velmi dobře, ale udělala jsem chyby. Pak jsem se soustředila na to, abych se dotáhla dopředu a to se mi povedlo. Jsem s výkonem spokojená,“ říkala jako by se omlouvala. Přesto zůstává v čele světového poháru. Jako jediná zatím potvrdila na mistrovství světa start mezi elitou. To Van Anrooij stále váhá – vyrazit do bitvy s nejlepšími a rizikem, že zůstanu bez medaile, anebo zůstat u téměř jistoty medaile v závodě do 23 let? „Je to moc těžké rozhodování, ještě opravdu nevím,“ krčila rameny svěřenkyně belgické legendy Svena Nijse.

Ze starších a zkušenějších byla tady nejlepší čtvrtá Lucinda Brand, z účastnic včerejší Superprestige pátá Ceylin del Carmen Alvarado. Mistryně světa – bývalá Sanne Cant a současná Marianne Vos dojely až na začátku druhé desítky, Ferrand-Prévot nejela.

Z české sestavy byla nejlepší Kristýna Zemanová na 25. místě, získala jeden bod do světového poháru. Mezi třiadvacítkami byla sedmá, ve světovém poháru se průběžně drží 27. Rozjela se velice dobře, ale postupně se propadala. V tuzemsku zkrátka písek, navíc takhle náročný, natrénujete jen velice obtížně. Z mládežníků byla nejlepší osmá juniorka Eliška Hanáková a dvanáctý junior Václav Ježek.

Příští víkend se jedou národní šampionáty, světový pohár pokračuje 22. ledna ve španělském Benidormu.