Kdo bude tahat?

Totální nedostatek pomocníků bude mít na olympijský závod obrovský vliv. Bez početného týmu domestiků nebude možné kontrolovat dlouhé úniky a země, které chtějí co nejvíce chaotický a agresivní průběh závodu budou mít výhodu. Závod je velmi dlouhý, měří téměř 275 kilometrů a rozhodně bude zajímavé sledovat přenos od prvních kilometrů, protože úvodní pokusy o únik a reakci jednotlivých zemí leccos naznačí.

Olympijský závod rozhodně není standardní, spíše je vyloženě kuriózní, ale mohl by být velmi atraktivní.  

Žádné vysílačky 

Bez vysílaček to vyhovuje aktivním závodníkům, protože lepší je být vpředu, než doufat, že se to později dobře vyvine. Navíc se většinu závodu nekrouží na krátkém okruhu jako na světových šampionátech, takže závodníci budou mít minimální přehled. Na kratší okruh v Paříži se najede až 48 kilometrů před cílem a to už může být pozdě s vývojem závodu cokoliv udělat. Zákaz vysílaček je pro favority nepříjemný, budou mít závod ještě mnohem méně pod kontrolou. Příkladem je světový šampionát v Austrálii v roce 2022, kdy si do jednoho z úniků naskočil Remco Evenepoel, ale ostatní národní týmy s ním spolupracovaly, protože vpředu měly také své zástupce, kteří však nebyli favorité. A to byla chyba, kterou Evenepoel snadno využil.  

Vzpomínka na Flandry

Trať v Paříži a okolí nejvíce připomíná světový šampionát ve Flandrech v roce 2021. Tehdy se také jela spousta krátkých stoupání a rozhodovalo se na městském okruhu v Lovani. Ten nebyl nijak zvlášť těžký, ale dlouhý závod by celkem selektivní a Julianu Alaphilippovi se podařilo opakovanými útoky soupeře udolat a do cíle dojel sám. Vzhledem k malému pelotonu devadesáti jezdců bude průběh závodu v Paříži asi odlišný. 

Favorité

Belgie

Belgičané mají jednoznačně nejsilnější tým na pařížské Olympiádě. Těžko si představit lepší čtyřčlenný celek. Lídry jsou Remco Evenepoel a Wout van Aert, ale vyhrát může klidně i Jasper Stuyven, zatímco Tiesj Benoot dokáže vydržet s nejlepšími až do úplného závěru. Belgičané nechtějí prozradit svou naplánovanou taktiku a jsme opravdu hodně zvědaví, jak k tomu přistoupí. Logické by bylo vyslat Evenepoela do relativně brzkého útoku a šetřit Van Aerta na závěr, ale v delším útoku může vyhrát i Stuyven, který byl v už zmíněné Lovani nejlepším Belgičanem a pařížská trať mu určitě bude vyhovovat.

Oba lídři jsou v dobré formě, Evenepoel je v extrémně dobré kondici po Tour de France, jako dokázal už v časovce a Van Aert pojal letošní Tour tak, aby ušetřil dost sil a ideálně se rozjel na Paříž, takže by měl být skvěle připraven.  

Nizozemsko

Pouze dva týmové kolegy má k dispozici nejlepší klasikář současnosti Mathieu van der Poel. Letošní vítěz monumentů Kolem Flander a Paříž-Roubaix má za sebou hodně nepovedenou Tour de France, kde se v těžkých etapách často trápil a k vítězství se ani nepřiblížil. Jenže na loňské Tour na to byl podobně, a stejně na světovém šampionátu v Glasgow dominoval. Trať ve Skotsku mu vyhovovala více, v Paříži to nebude tak těžké a utrhnout třeba Van Aerta nebude ani na Montmartru vůbec snadné. 

Také se necháme překvapit, jakou taktiku Oranjes zvolí. Daan Hoole je jednoznačně domestikem, ale Dylan van Baarle umí sám vyhrávat a je expertem na nenápadné úniky daleko před cílem. V Lovani skončil druhý, překvapit by mohl i tentokrát.  

Van der Poel je před svým olympijským debutem na silnici klidný. A věří, že agresivní závod by mu měl sednout. "Vypadá to, že by to mohl být neřízený závod. Záleží na nohách, ale řekl bych, že je to pro mě výhoda. Musíte být ale ve střehu v každém okamžiku závodu. Může se to najednou stát a pak si musíte být jistí, že tam budeme," řekl pro wielerflits.nl

Francie

Chaos by se měli snažit vytvořit domácí závodníci. Francouzi nastoupí v dobré sestavě s dvojnásobným mistrem světa Julianem Alaphilippem, který však má svá nejlepší léta za sebou a mistrem Evropy Christophem Laportem. Oběma bude trať vyhovovat, ale snažit se kontrolovat závod nebude mít smysl, protože ani jeden nepatří k největším favoritů, rozhodně ne v porovnání s Van der Poele, Van Aertem a Evenepoelem. Bude třeba útočit a to dokážou také Valentin Madouas a Kévin Vauquelin. Francie může těžit z toho, že bude mít zástupce v každém útoku.  

Dánsko

Mads Pedersen sice předčasně opustil Tour de France, ale podobně jako Van der Poela a Van Aerta ho motivoval především olympijský závod a zde chybět nebude. Pedersen je jedničkou dánského týmu, ale bylo by chytré pokusit se využít také Mattiase Skjelmoseho. Ten opakovaně útočil na světovém šampionátu v Glasgow a především kvůli Dánům se tehdy začalo závodit daleko před cílem. Pedersen může čekat na případný spurt skupiny, pokud udrží nervy, protože na klasikách často útočí předčasně a tím si škodí.  Skjelmose sice tvrdí, že je v Paříži pro Pedersena, ale bez šance na medaili není. Mikkel Bjerg bude jasným domestikem, stejně jako Michael Mørkøv. Dánové mají po Belgičanech nejsilnější sestavu. 

Velká Británie

Tom Pidcock by si z Paříže rád odvezl ještě jednu medaili a nejlépe opět zlatou. Je jasným lídrem týmu, Stephen Williams, Joshua Tarling a Fred Wright by měli dělat vše pro to, aby Pidcockovi co nejvíce pomohli. Dvojnásobný olympijský vítěz na horských kolech je v dobré formě a trať by mu měla vyhovovat. Mezi nejžhavější favority nepatří, medailové umístění by však nepřekvapilo. 

USA

Stejně jako Nizozemci nastoupí Američané jen ve třech, ale zato mají v sestavě tři černé koně. Matteo Jorgenson patří k nejlepším závodníkům letošní sezóny a na jaře dokázal, že mu jednorázovky vyhovují. Brandon McNulty na Olympiádě v Tokiu vyprovokoval rozhodující únik, ke kterému se přidal Carapaz. McNulty je také docela podceňovaný v jednorázových závodech a s Jorgensonem mají velkou motivaci získat pro Spojené státy medaili. Rozhodně je třeba s nimi počítat.

Ostatní

Ani méně početné výpravy nejsou zcela bez šance. Chaotický vývoj a nedostatek pomocníků mohou vynést outsidery dost vysoko. Carapaz před třemi lety startoval ve dvoučlenné sestavě, stejně jako Alexander Vinokurov v roce 2012 a oba dokázali porazit mnohem silnější kolektivy. Uspět může také Mathias Vacek, který je v nejlepší formě své kariéry a na akcích národního týmu se mu pravidelně daří. Musí trefit správný nástup nebo pokus o únik a medaile je reálná.

To stejné platí o dalších zemích a jezdcích, nebezpeční budou Oier Lazkano (Španělsko), Alberto Bettiol (Itálie), Michael Matthews (Austrálie), Nils Politt (Německo), Toms Skujinš (Lotyšsko), Matej Mohorič (Slovinsko), Jhonatan Narváez (Ekvádor), či Marc Hirschi a Stefan Küng (Švýcarsko). Vyjmenovávat všechny černé koně závodu nemá smysl, ale za zmínku určitě ještě stojí Eritrejec Biniam Girmay, který pojede sám a je v nezáviděníhodné situaci. Nikdo mu nepomůže a nejspíš s ním nikdo nebude chtít spolupracovat v úniku, protože Girmay je samozřejmě favoritem každého spurtu a někoho takového si do závěru dovézt nechcete.

Závod startuje v sobotu 3. srpna v 11:10. Vysílat ho bude Eurosport 1 od 12:30, celý bude k vidění na platformě Max a od 11 hodin bude závod přenášet také Česká televize na internetovém vysílání ČT Sport Plus.