Neměli jsme mnoho příležitostí na souboje s profesionály, kteří pro nás „amatérské“ cyklisty byli vzorem a to i navzdory komunistické propagandě, která hlásala, že naše cyklistika a především Závod míru jsou tím nejdůležitějším v cyklistice (profesionální cyklistika prý byla cirkus). K Závodu míru se ve vzpomínkách rád vrátím, ten závod rozhodně nezatracuji, ale rubriku „Vintage“ otevírám vzpomínkou na krásný závod Okolo Lucemburska a naše souboje s profesionály v ročníku 1984.

Pochopitelně jsme podobné závody měli v sezóně za odměnu, tohle byla akce po Závodě míru 1984 a my jsme cestovali na čtyřdenní etapák do Lucemburska, který měl statut Open (otevřený pro závodníky s profesionální i amatérskou licencí). Pro profesionály to byl jeden z přípravných závodů před Tour de France. Pro nás to bylo zajímavé srovnání s profesionálními závodníky.

Závod se jel od 6. do 10. června a sestával z prologu a čtyř etap, my jeli ve složení: Ladislav Ferebauer, Libor Matějka, Luděk Štyks, Miroslav Sýkora, Vladimír Vávra. Mezi profesionály bylo mnoho zvučných jmen.

Především Američan Greg LeMond v dresu mistra světa. Dále Claude Criquielion, který se ten rok stal mistrem světa. Legenda a skvělý klasikář Sean Kelly, který měl v tomto roce za sebou vítězství na Paříž - Nice (závod vyhrál celkem sedmkrát) a na následujícím Tour de France dojel na pátém místě. 

Právě Belgičan Criquielion vyhrál prolog, který se jel v centu hlavního města a na druhém místě byl Francouz Christophe Lavainne startující za nejlepší tým té doby, francouzský celek Renault-Elf-Gitane. Ale hned v první etapě se zrodil rozhodující únik závodu, kdy šest profesionálů a dva amatéři (Libor Matějka a Hartmut Bölts) najeli na peloton více než deset minut. 

Autor článku v dresu nejlepšího amatéra.

Libor Matějka

Dokončil jsem závod na celkovém pátém místě, jako nejlepší amatér. O všem rozhodla první etapa, kde jsme najeli víc než deset minut. Potom se už pořadí příliš neměnilo a o pořadí jezdců z úniku rozhodl prolog. V tom byl Christophe Lavainne druhý a po první etapě se oblékl do žlutého trikotu. Silný tým Renault-Elf-Gitane, v kterém startoval i Greg LeMond, si první pozici už ohlídal. Na prvních osmi místech tedy skončili jezdci z úniku, ale deváté a desáté místo celkové klasifikace patřilo Ladislavu Ferebauerovi a Luďkovi Štyksovi. Takže v první desítce jsme měli tři zástupce.

Spurt o vítězství ve třetí etapě pro sebe rozhodl Ladislav Ferebauer.

Ladislav Ferebauer

"Ferda" na Lucembursku vyhrál třetí etapu, když porazil ve spurtu odjeté skupiny Belgičana Erica Van Lanckera. Ten později vyhrál například Amstel Gold Race, nebo dokonce monument Lutych - Bastogne - Lutych. Zajímavostí byl i fakt, že Ladislav Ferebauer zde startoval i v předchozím roce a vyhrál tu stejnou etapu, kdy porazil Portugalce Acácio Da Silvu, který si ve své profesionální kariéře připsal tři etapy na Tour a pět etap Gira, takže také žádný neznámý jezdec.

Luděk Štyks v dresu nejlepšího vrchaře před Ladislavem Ferebauerem ve třetí etapě. Luděk "Ferdovi" pomohl k vítězství v etapě a dojel si pro místo třetí.

Luděk Štyks

Greg LeMond na tomto závodě především trénoval před Tour de France, kde potom skončil na třetím místě celkové klasifikace (jako nejlepší mladý jezdec) za vítězem a svým týmovým kolegou Fignonem, a v tomto roce konkurentem Bernardem Hinaultem. V Lucembursku ale chtěl dres nejlepšího vrchaře a svedl o něj souboj se svým vrstevníkem Luďkem Štyksem (oba jsou ročník 1961) a slavný Greg v tomto souboji prohrál. Nejlepším vrchařem závodu se stal Luděk. Mělo to ještě jednu zajímavou dohru. Greg přišel za Luďkem, jestli by nebylo možné, aby přestoupil k profesionálům do týmu Renault-Elf-Gitane. Prý by byla šance, že by startoval na Tour, dobrého vrchaře prý potřebovali. No, to pochopitelně možné nebylo, Československá socialistická republika cyklisty k profesionálům nepouštěla.

Sean Kelly si šel za nejlepším amatérem závodu. Liborem Matějkou, pro autogram (nebo to bylo obráceně?). Zveřejněné fotografie z lucemburského deníku.

Články rubriky Vintage vycházejí z osobních zkušeností autora a zahrnují dobu před čtyřiceti roky. A jak říká klasik: „Největším nepřítelem historika je pamětník“, takže pokud by se objevily nějaké nepřesnosti, nejsou úmyslné a omlouvám se za ně.