Druhým přípravným závodem před Tour de France byla po Critérium du Dauphiné osmi etapová Tour de Suisse. Rovinatá etapa pouze jediná: závěrečná časovka na 26 km. V prvních pěti etapách měli šanci i rychlí klasikáři. V dalších dvou už jen čistokrevní vrchaři.
Kvalita startovní listiny byla srovnatelná s Critérium du Dauphiné. Nejsilněji vypadal tým Ineosu, který tu obhajoval loňské prvenství Carapaze a v jehož sestavě nechyběl vítěz Baskicka Martínez. Byli tu ale i Vlasov (Bora-hansgrohe), vítěz Romandie, jeho týmový kolega Higuita, vítěz Katalánska, Ion Izagirre (Cofidis), druhý z Baskicka, či Evenepoel (Quick-Step), který o vítězství v Baskicku přišel až v poslední etapě a jenž mezitím vyhrál Tour of Norway (2,Pro).
Úvodní etapa byla natolik náročná, že do cíle přijela jako první pouze třináctka nejlepších, v níž chybělo i několik kandidátů celkového pořadí. Slavil Stephen Williams z Bahrainu. Dres lídra pak udržel až do páté etapy, kdy ho o něj připravil Aleksandr Vlasov.
Obtížnost druhé etapy rostla s přibývajícími kilometry. To nahrálo do karet Andreasovi Leknessundovi (DSM), který se v posledním stoupání zbavil kolegů z celodenního úniku a náskok uhájil až do cíle. Za ním se mylně z vítězství radoval Alberto Bettiol, nejlepší ve spurtu početného pelotonu.
Naopak relativně snadnější závěr etapy třetí měl za následek hromadný spurt a ten využil ke svému prvnímu sezónnímu vítězství Peter Sagan (TotalEnergies). Obdobný konec měla i etapa následující, v níž se snažili jezdci EF Education vytvořit co nejlepší pozici pro tentokrát regulérní vítězství Bettiola, ale ani tentokrát to nevyšlo. Nejšťastnější byl další klasikář Daryl Impey z týmu Israele.
Druhá polovina páté etapy se jela na mimořádně náročném okruhu a cíl byl na kratším kopci. Takže tady přišli ke slovu poprvé favorité celkového pořadí. Vyhrál Aleksandr Vlasov a posunul se do čela průběžné klasifikace. Podle dosavadního projevu se pasoval do role nejpravděpodobnějšího celkového vítěze. Jeden soupeř se ale ukázal přeci jen silnější: Covid-19. Ten v průběhu etapáku vyřadil ze hry i další cyklisty včetně kompletního týmu Jumbo-Visma, který do páté etapy už nenastoupil.
V první etapě s dojezdem na dlouhý kopec se jely dva závody v jednom. Z úspěšného úniku zvedl ruce nad hlavu Nico Denz (DSM), ze skupiny favoritů byl sice v cíli první Geraint Thomas (Ineos), ale do vedení šel Jakob Fuglsang (Israel).
I následující královská etapa končila na vrcholu dlouhého stoupání. Nejlépe si z denního úniku rozložil síly Thibaut Pinot (Groupama-FDJ) a získal etapu. Sergio Higuita v souboji o celkové pořadí dokázal odjet všem konkurentům a v čele závodu vystřídal Vlasova. Jenže na Thomase měl jen dvě vteřiny a další den byla na pořadu časovka.
Vyhrál ji Remco Evenepoel, ale druhé místo stačilo Geraintu Thomasovi bohatě na to, aby vyhrál svůj desátý etapák v kariéře. A aby posílil sebevědomí před Tour de France, která začínala za dvanáct dnů a kde nakonec obsadil za Vingegaardem a Pogačarem, který v bezprostřední přípravě vyhrál Tour of Slovenia (2.Pro), třetí místo.
Druhé místo na stupních vítězů ve Švýcarsku za Thomasem patřilo Jakobu Fuglsangovi a třetí Sergio Higuitovi, který se stal nejlepším mladým jezdcem. Bodovačku vyhrál Michael Matthews (BikeExchange), vrchaře Quinn Simmons (Trek-Segafredo) a týmy Bora-hansgrohe.
Po Tour de France zbýval jediný týdenní závod nejvyšší kategorie: v prvním týdnu srpna Tour de Pologne.
Pět ze sedmi etap skončilo soubojem sprinterů, z nichž vzešli postupně jako vítězové Olav Kooij (Jumbo-Visma), Gerben Thijssen (Intermarché), Pascal Ackermann (UAE Emirates), Phil Bauhaus (Bahrain) a Arnaud Démare (Groupama-FDJ), který tím potvrdil vítězství v bodovací soutěži.
Pro celkové pořadí byly důležité dvě etapy. Třetí, která končila na konci kratšího stoupání, vyhrál Sergio Higuita (Bora-hansgrohe), a předposlední v podobě časovky do vrchu, kterou ovládl Thymen Arensman (DSM).
Ethan Hayter sice etapový úspěch neslavil, ale ve třetí etapě se posunul do první desítky a časovka ho vynesla do čela celkového pořadí, které v té závěrečné s přehledem udržel. Za ním se na stupních vítězů umístili Thymen Arensman a Pello Bilbao (Bahrain).
Poslední etapa přinesla konečné vítězství Jarrada Driznerse (Lotto-Soudal) ve vrchařské soutěži. V soutěži týmů byl nejlepší Ineos.
Suma sumárum, o devět etapových závodů kategorie 2.UWT se podělily pouze čtyři týmy. Třikrát byli úspěšní borci Ineosu: Martínez vyhrál Okolo Baskicka, Thomas Okolo Švýcarska a Hayter Okolo Polska. Dvakrát byl úspěšný UAE Emirates prostřednictvím Pogačara, který ovládl UAE Tour a Tirreno-Adriatico, taktéž dvakrát Jumbo-Visma, když Roglič zvítězil na Paris-Nice a Critériu du Dauphiné, a stejný počet vítězství si připsal i Bora-hansgrohe: Higuita byl nejlepší Okolo Katalánska a Vlasov Okolo Romandie.
V soutěž týmů byly čtyři celky nejlepší ve dvou případech: Bahrain vyhrál Tirreno a Katalánsko, UAE Emirates UAE Tour a Paris-Nice, Ineos Baskicko a Polsko a Jumbo Romandii a Dauphiné. Ve Švýcarsku byl nejlepší tým Bora-hansgrohe.
Čtrnáct dnů po skončení Tour de Pologne začala poslední ze tří Grand Tour španělská La Vuelta. Vyhrál ji Remco Evenepoel (Quick-Step) před Enricem Masem (Movistar) a Juanem Ayusem (UAE).
