Ale vyšel, zaskočil svým nástupem totiž všechny své největší soupeře. Pogačar se nechtěl dostat do defenzívy a když odjela skupina s Laurensem De Plusem, Janem Tratnikem, Stephenem Williamsem a další silnými závodníky, nechtěl už čekat. „Vpředu byl nebezpečný únik. Možná to byl hloupý útok, ale naštěstí tam se mnou byl Jan Tratnik. Nebylo v plánu odjet tak brzy. Chtěli jsme si udržet kontrolu, ale závod brzy explodoval. Nevím, co jsem si myslel. Naštěstí jsem to zvládl, ale bylo to hodně těžké,“ řekl unavený a spokojený Pogačar v cíli.
Největšího soupeře Remca Evenepoela brzký útok zaskočil. „Samozřejmě mě to překvapilo, bylo to asi sto kilometrů do cíle,“ řekl pátý Evenepoel. „Normálně by to byl sebevražedný útok. V jednu chvíli to tak vypadalo, protože jsme se v posledním kole přibližovali. Ale když jsme se dostali na 30 vteřin, tak jsme zase začali ztrácet. Potom už byl schopen udržet vedení.“
„Byl to zvláštní závod," pokračoval belgický lídr. „Na této trati se dalo šetřit energii, ale v jednom okamžiku závod explodoval. Bylo to sto kilometrů na plný plyn. Co se týče mě, nemohl jsem udělat víc. Byl to dost výbušný závod, také velmi náročný. Kluky, se kterými jsem jel v závěru, jsem ve sprintu nedokázal porazit. Takže to byl dnes asi ten nejvyšší dosažitelný výsledek.“
Pogačar přiznal, že cítil velký tlak. „Nemůžu uvěřit tomu, co se stalo. Vytvořil jsem na sebe velký tlak. A ze strany týmu byl tlak také, přijeli jsme si sem jen pro vítězství,“ povídal. „Opravdu jsem chtěl tento závod vyhrát. Po mnoha letech, kdy jsem bojoval o vítězství na Tour a dalších závodech, to byl můj velký cíl. I po tak perfektní sezóně. Nemůžu uvěřit, že to vyšlo. Musím poděkovat celému týmu, bez nich by se to určitě nepovedlo. Také jsem velmi hrdý na slovinský tým,“ uzavřel Pogačar.
Myslel jsem, že zahodil svou šanci na vítězství, řekl van der Poel o útoku Pogačara
Ani Mathieu van der Poel sice nedokázal dostihnout mimořádného Pogačara, ale aspoň si dojel pro bronzovou medaili. „Když odjel 100 kilometrů před cílem a pak ho Belgie začala sjíždět, myslel jsem si, že zahazuje svou šanci na vítězství. Zřejmě tomu tak ale nebylo. Přesto jsem byl trochu překvapený. S tou situací vzadu jsem si myslel, že to nebyl nejlepší tah, ale on dokázal opak.“
„Mým plánem bylo zůstat v klidu. Držet se co nejvíc z dohledu a vzít za to, když jsem musel. Myslím, že se mi to dařilo. Dvacet kilometrů před koncem to bylo půl minuty a pak jsem si říkal, že je možná v koncích, ale pak zase odjel...“
Se svým výkonem je spokojený. „Podle mého názoru jsem jel jeden ze svých nejlepších závodů vůbec. Chtěl jsem získat další medaili, takže jsem rád, že se mi to podařilo. Štvalo mě, že jsem musel všechno kontrolovat, posledních pět kilometrů si mě opravdu hlídali a musel jsem až moc reagovat. Pak mi O'Connor ujel, ale pak už jsem si byl jistý, že tu bronzovou medaili získám.“
V náročném závodě s mnoha výškovými metry překvapil, ale hubnout ještě víc se nechystá. „Jsem mezi jezdci, kteří mohou vyhrávat závody v kopcích, což je pozitivní, ale nechci v tuto chvíli obětovat své šance na Paříž-Roubaix a Kolem Flander, abych vyhrál Lutych-Bastogne-Lutych,“ dodal jasně.
O'Connor završil svůj nejlepší rok stříbrem
Druhý Ben O'Connor byl určitě největším překvapením mistrovského závodu, protože dosud žádné velké výsledky v jednorázových závodech nedělal. „Jsem na to velmi hrdý. Nečekal jsem to. Zásluhy patří také klukům. Motivovali mě, protože v prvních kolech jsem se necítil moc dobře. Potřeboval jsem povzbudit. Nakonec jsem to správně načasoval a dojel si pro druhé místo.“
O'Connor lišácky odskočil ze skupiny pronásledovatelů asi dva kilometry před cílem. „Byla to hra. Chtěl jsem se schovat vzadu a proklouznout středem, protože když jedete po straně, všichni vás vidí. Takhle se jezdí cyklistické závody. Taktika, chytrost, nevím, jak to nazvat, ale našel jsem správný okamžik. A jakmile odjedete, musíte do toho dát všechno. Teď jsem velmi, velmi šťastný člověk.“
Australský vrchař si letos připsal výjimečné výsledky, skončil čtvrtý na Giro d'Italia, druhý na Vueltě a nyní dojel druhý světovém šampionátu „Pro mě osobně je to opravdu špičkový výsledek v jednodenním závodě. Něco takového se mi moc často nedaří. Být druhý na mistrovství světa, největším závodě ze všech, to chutná opravdu sladce,“ řekl O'Connor, který vyloučil účast na monumentu Kolem Lombardie. „Mám za sebou těžký rok. Tohle byla třešnička na dortu.“
