"Mistrovství celé pokřivené. Kdyby bylo samostatné, vše by se vyvíjelo jinak... Kdyby se jelo samostatně, tak by nenechali tolik ujet tu skupinu."

Mnoho názorů, a pochopitelně rozdílných, panuje nad koncepcí společných šampionátů. Pokud by se jelo odděleně, asi byl vývoj závodu jiný, ale jak moc? Ve své podstatě se slovenská strana moc na vývoji závodu nepodílela a závod byl nejvíce ovlivněn soubojem českých profesionálů s hradeckým týmem. Dukla Banská Bystrica sice pracovala na čele pelotonu, když byla v úniku sedmička závodníků, ale jen udržovala odstup na snesitelný odstup. Vlastně nic nestahovali a vývoj závodu njak podstatně neovlivnili.

Samostatný český závod rozdělený do dvou kategorií by měl na startu Elite 61 startujících a slovenský peloton by čítal nějakých čtyřicet jmen, cíl viděla čtrnáctka závodníků.

"Nad tím by se měla komise silniční cyklistiky zamyslet a učinit neprodleně kroky, které by vedly k férovějšímu závodu, to znamená omezení počtu závodníků jednoho týmu a samostatné mistrovství na trati, která by obtížností odpovídala významu M ČR v silniční cyklistice."

Národní šampionáty nejsou vyloženě v UCI kalendáři, ale ta k nim přistupuje jako by byly, UCI z nich přiděluje body a přestože se Mezinárodní cyklistická federace ve svých pravidlech snaží vždy o co největší rovnost týmů, tak národní šampionát je závodem hodně specifickým a tyto pravidla nejdou srovnat s právem na start jednotlivých závodníků. Některé velké cyklistické země mají systém kvalifikací pro své mistrovství. To my, ani slovenská strana, nepotřebujeme a je jisté, že by stejně prošli sítem jezdci týmu Elkov Author a zůstali by v početní převaze.

Pochopitelně i v jiných zemích jsou znatelné převahy týmů, které mají ve svém středu velký počet domácích závodníků. Například v Norsku startovalo šestnáct jezdců Uno-X Norwegian Development Teamu (a přesto vyhrál Amund Grøndahl Jansen, jezdec týmu Jumbo - Visma, startující sám). Ve Francii osmnáct členů AG2R La Mondiale, v Polsku dohromady 15 cyklistů týmů CCC spolupracujících proti konkurenci. Podobně byl ovlivněn závod ve Slavkově, kde ve prospěch jezdců Omega Pharma - Quick-Step pracovali mladíci Etixxu.

V tom jsou národní šampionáty specifické a to nejen u nás.

A tvrdit, že rovinaté závody nejsou významné je poněkud podivné. Typ a náročnost závodu by se měla střídat, od těžkých klasikářských až po sprinterské ročníky. Letos se jelo na rovinatém okruhu, podobně také v Belgii a dalších zemích a přesto byl závod atraktivní.

Foto Josef Vaishar/cycling.photography