V rámci 85. ročníku francouzské klasiky, zařazené do nejvyšší kategorie UCI 1.UWT, připravili organizátoři mimořádně obtížnou trasu. Vždy se tu startuje a cíl je v Plouay, městečku na jihu Bretaňského poloostrova, ale nejezdí se po totožné trase. Zatímco loni se cyklisté vydali na sever, letos je zavedla trasa na západ až k pobřeží Atlantského oceánu jižně od Brestu, kde se otočili a po jiné souběžné trase se vrátili do Plouay.

Celkem museli zdolat 251 km a k nadstandardní vzdálenosti se přidalo i nadstandardních 3700 nastoupaných výškových metrů. Celá trať byla totiž prošpikována sice kratšími, ale mnohdy velmi strmými výjezdy přesahujícími 10 % sklon. A z tohoto pohledu byla vygradována tak, že se závodníci museli v závěrečných 20 km vypořádat se čtyřmi z celkového počtu 14 klasifikovaných stoupání, přičemž poslední z nich mělo vrchol 2 km před páskou.

Obdobný charakter, i když na trochu jiné trase, měl ročník 2019 a tehdy byl nejúspěšnější Sep Vanmarcke před Tisj Benootem a Jackem Haigem. Z uvedených jmen lze usoudit, pro jaký typ cyklistů je trať příhodná. Kdo tedy patřil k favoritům letos?

Sestavu Deceuninck - Quick Step vedl Julian Alaphilippe, podporovaný mj. Ballerinim, Honorém a Cattaneem. AG2R Citroën spoléhal především na Benoit Cosnefroye, ale stavěl velmi silnou klasikářskou sestavu s Gallopinem, Godonem, Paret-Peintrem a Vendramem. Nejlepší momentální formu z týmu Bora - hansgrohe má nejspíš Ide Schelling, ale trať mohla vyhovovat i typům jako je Fabbro, Konrad či Aleotti. UAE - Team Emirates měl v sestavě Tadeje Pogačara, otázkou bylo, jak závod pojme a v jaké fázi přípravy se nachází, neboť se chystá na mistrovství Evropy. Společně s ním patřil k užšímu okruhu favoritů i Diego Ulissi. A zvědavi jsme mohli být i na velký talent 18letého Juana Ayusa. Jumbo - Visma postavilo i Jonase Vingegaarda či Tobiase Fosse, ale ani jeden z nich na závodě Okolo Norska oslnivou formu nepředvedl. Naopak tam si velmi dobře vedl Samuele Battistella z Astany a ještě lépe Ethan Hayter z Ineos Grenadiers. EF Education - Nippo nasadil mj. dva odlišné typy Sergia Higuitu a Michaela Valgrena. Israel Start-Up Nation sázel hlavně na Bena Hermanse, i když v sestavě figurovali i Dan Martin a De Marchi. Nejlepšími z Groupama - FDJ měli být David Gaudu a Valentin Madouas a jedničkou Arkéa Samsic byl Warren Barguil. Největší předpoklad uspět měl z týmu Trek - Segafredo Jasper Stuyven. Z českých cyklistů byl nominován v týmu Qhubeka  - NextHash, jehož lídrem byl Giacomo Nizzolo, Karel Vacek.

Po 35 km se konečně podařil únik. Byli v něm Grignard (Lotto), Quinten Hermans (Intermarché), Gougeard (AG2R) a De Marchi (Israel). Dokázali si vytvořit náskok k 6 minutám. 80 km před cílem už jela na čele jen dvojice Hermans - De Marchi. Na sjíždění se podíleli cyklisté Deceuninck - Quick Step a s nimi hlavně domácí týmy v čele s TotalEnergies.

63 km před cílem zaútočil Alaphilippe, na něj zareagoval Pogačar a k nim se přidali ještě Cosnefroy a Honoré. Rychle si vytvořili víc jak minutový náskok na peloton. 50 km před cílem však stále ztráceli 1:20 na vedoucí dvojici.

Pogačar však ještě předtím, než čelní duo dojeli, odpadl. Následně nestačil Hermans, takže 25 km před cílem měla nová vedoucí čtveřice, v níž měl Deceuninck dva lidi, náskok na hlavní skupinu těsně nad 1 minutu.

23 km před cílem atakoval Cosnefroy a to byla konečná pro De Marchiho. Nestačil ale ani Honoré. Jenže oba Francouzi si popovídali o tom, proč Alaphilippe pořádně nestřídá, a Honoré byl zpátky. Přitom se jejich náskok snížil o třetinu.

Ve stíhací skupině zkusil pracovat na čele tým Israele, ovšem za zády měl po člověku z Deceuninck a AG2R. Trošku frustrující. Takže odstup vedoucí trojice začal zase pomalu narůstat. Vzadu se nastupovalo, ale cyklisté Deceunincku dokázali většinu útoků eliminovat.

Pro únik byl mimořádně důležitou postavou Honoré, který odváděl pořádný kus práce a umožňoval Alaphilippovi taktizovat.

2,5 km před cílem zaútočil Alaphilippe, ale Cosnefroy s obrovskou dynamikou jeho nástup pokryl a hned nato sám zaútočil. A Alaphilippe toho měl nejen plné brejle. Jenže taktické hrátky umožnily Honorému se znovu docvaknout dopředu. Takže kilometr před páskou všichni tři pohromadě.

A Cosnefroy byl famózní. Přestože v obležení dvojice z Deceunincku, dokázal se ve spurtu do mírného stoupání prosadit proti Alaphilippovi a slavně zvítězit v prestižní domácí klasice!